I když ekonomika USA oživuje, ...
… hodnota dolaru klesá. To je výhoda pro firmy – ale spojená s budoucím rizikem.
Podle všech skvělých zpráv o stavu ekonomiky bychom měli očekávat, že dolar poletí nahoru. Ve třetím čtvrtletí posílil hospodářský růst Spojených států o neuvěřitelných 8,2 procenta. Zisky firem poskočily nahoru. Ceny akcií stoupají a průmyslový Dow-Jonesův index se skoro dotýká desetitisícové hranice. Přesto se kdysi mocný dolar propadá čím dál víc. Přestože velké nákupy japonské centrální banky trochu zvedly 10. prosince jeho hodnotu, blíží se kurs dolaru k euru historickému minimu. Několikaletého rekordu dosahuje také vůči jenu, švýcarskému franku, britské libře a australskému dolaru. Proč dolar ztrácí pozici právě ve chvíli, kdy se ekonomika odráží ode dna? Z velké části za to může Washington. Kvůli mírné monetární politice americké Federální rezervní banky (Fed) – a jejímu slibu, opakovanému 9. prosince, že po “značnou dobu” nebude oběh peněz omezován – se rychlejší ekonomický růst neprojevil zvýšením úrokových sazeb a světové investory tak nic nenutí, aby drželi více aktiv v dolarech. Dalším důvodem jejich zdrženlivosti je skutečnost, že Bushova vláda prosazuje volnou měnovou politiku, která se smiřuje s hlubším propadem dolaru, jen aby pomohla postiženým výrobcům. Ani protekcionistické výpady americké vlády, spolu s rozpočtem postaveným na snížení daní a trvalém utrácení, investorům na zájmu nepřidají.
DÁREK Z NEBES Za slabým dolarem stojí zející obchodní deficit Spojených států a jejich rostoucí neschopnost přivábit zahraniční peníze k jeho financování. Jeho hodnotu ovlivňuje i změna složení kapitálu, který do Spojených států přichází, i jiné složení těch, kdo jej nyní dodávají. Americká ekonomika teď spíše než na velkých investicích, jako byla fúze korporací Daimler Benz a Chrysler, závisí na nestálých finančních tocích do akcií a obligací od zahraničních investorů a na podpoře asijských centrálních bank.
Pokles dolaru zatím představuje vítaný vývoj pro americké společnosti. Marc Chandler, hlavní měnový stratég společnosti HSBC Holdings z New Yorku, říká, že v podstatě jde téměř o dar z nebes. “Je jasné, že náš export na slabém dolaru vydělává,” připouští i Nathan J. Jones, finanční ředitel výrobce zemědělských strojů Deere & Co. V září dosáhl vývoz Spojených států nejvyšší úrovně za poslední dva roky. Klesající dolar navíc posílil zisky amerických nadnárodních firem ze zahraničních operací.
Pád měny nezvýšil inflaci. Hodnoty dovozu bez ropných produktů se za rok ukončený k říjnu zvedly jen o 0,7 procenta. Ani americkým finančním trhům problémy dolaru neublížily. Ačkoli výnosy z obligací vzrostly 9. prosince, kdy Fed neprojevil velký zájem o pokles inflace, nyní jsou na historicky nízké úrovni.
Samozřejmě že zde existují rizika. Výkyvy měny ovlivňují inflaci s dlouhodobým zpožděním, takže existuje nebezpečí, že si Spojené státy vytvářejí problémy do zásoby. Slabý dolar už teď zvedá ceny mnoha komodit včetně zlata. A organizace OPEC 3. prosince prohlásila, že je pro ni důvodem k udržení vysokých cen ropy.
Starosti však působí také nerovnoměrný pokles dolaru. Americká měna propadla daleko více vůči euru než proti asijským měnám včetně jenu. Zatímco euro oproti dolaru narostlo od loňského října o 46 procent, jen posílil sotva o polovinu. A jeden obzvláště kontroverzní směnný kurs se například nezměnil vůbec – jde o kurs dolaru vůči jüanu, který Čína zmrazila, aby nedocházelo k fluktuacím. Pokud Evropa dál ponese hlavní nápor těchto kursových změn, její rodící se hospodářské zotavení by se mohlo zastavit, a tak poškodit globální ekonomiku.
ÚSTUP OD AKCIÍ
Rostoucí deficit obchodní bilance Spojených států dolaru příliš nevadil během úspěšných devadesátých let. V roce 1999, kdy investoři považovali americké kapitálové trhy za nejlepší možnou volbu, byl rozdíl mezi vývozem a dovozem čtvrt miliardy dolarů, tedy asi polovina dnešního deficitu. Avšak nyní představuje schodek pět procent hrubého domácího produktu – tedy úroveň, která je podle Fedu neudržitelná. Bývalá zaměstnankyně Fedu Catherine L. Mannová, se domnívá, že světoví investoři mají plné kapsy dolarů. Začátkem devadesátých let si během nákupní horečky zvýšili podíl dolarových akcií a dluhopisů ve svých portfoliích ze 30 na 50 procent. Vzhledem k rostoucímu deficitu obchodní bilance by investoři – pokud by chtěli zabránit pádu měny – museli ještě nějaké dolary přikoupit. Zatím se však nezdá, že by se k tomu chystali, zejména když Spojené státy využívají zahraniční kapitál k financování čím dál vyššího rozpočtového schodku.
Zatímco deficit roste, nákupní preference zahraničních investorů se přesunuly od nákupů akcií, které jsou ovlivněny rozdílnými mírami růstu různých ekonomik, k obligacím, u nichž je důležitý právě rozdíl úrokových měr. To byl zejména případ evropských investorů, kteří se z amerického kapitálového trhu rychle stáhli poté, co v roce 2000 praskla technologická bublina. Zatím se nezdá, že by se chtěli vrátit. Navíc se ti opatrnější budou spíše chránit proti riziku a dolary budou prodávat. Průzkum společnosti State Street naznačuje, že se tento způsob ochrany mezi institucionálními investory všude ve světě rozmáhá.
David Gilmore ze společnosti Foreign Exchange Analytics se domnívá, že zahraniční investoři jsou stále méně ochotni držet dolary, a tak se do věci vložily asijské centrální banky. Aby zabránily zhodnocování vlastních měn, a tedy negativnímu vlivu na vlastní vývoz, skupují centrální banky Číny, Japonska a dalších asijských zemí dolary, které pak investují do amerických státních dluhopisů. Zahraniční centrální banky nyní vlastní americké obligace za více než jeden bilion dolarů.
Američtí investoři, například Warren E. Buffett nebo George Sorose, se také zbavují dolarů. Během prvních devíti měsíců tohoto roku nakoupili Američané zahraniční cenné papíry za 57,9 miliardy dolarů, zatímco za stejnou dobu loňského roku jich naopak prodali za 8,3 miliardy dolarů. Většina investic putovala do Japonska a na další asijské trhy.
Ačkoli je možné, že dolar krátkodobě posílí, mnoho odborníků předpokládá, že bude dál směřovat dolů, a to až do doby, než se americký schodek obchodní bilance dostane na zvládnutelnou úroveň. Nicméně pokud vyhne střemhlavému pádu a bude dál klesat v dosavadním pozvolném tempu, může být přínosem pro americkou i světovou ekonomiku.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
Překlad: Jana Fantová, www.LangPal.com
