Neuzavřený účet

ČNB a ČSOB se rozcházejí v názoru na náhrady škod

Objem možných škod, které bude chtít uhradit ČSOB po České národní bance (ČNB), stále roste a již výrazně přesáhl částku 160 miliard korun, s níž jako s maximální počítají dokumenty o státní pomoci českým bankám, jimiž se momentálně zabývá Evropská komise. Dosahuje dokonce hodně nad dvě stě miliard. Jde sice o číslo vycházející ze zcela katastrofického scénáře, nicméně i realistické odhady se mohou pohybovat kolem astronomických sum. Přitom to, co zaplatí centrální banka, bude postupně spláceno ze státního rozpočtu. Konstrukce smlouvy mezi ČNB a ministerstvem financí zaručuje, že by v příštích dvou letech neměl státní rozpočet z těchto škod zaplatit více než osm miliard korun, ale v dalších letech se úhrady mohou vyšplhat až na desítky miliard.

Druhá runda.

ČSOB již získala za aktiva po zkrachovalé IPB předaná do České konsolidační agentury (ČKA) sumu 169,78 miliardy korun. Agentura tato aktiva přecenila a vzniklá ztráta, kterou bude muset uhradit stát, by ke konci roku měla činit 121,78 miliardy. Před několika týdny však začala druhá fáze plnění státních záruk. Podle Smlouvy o slibu odškodnění, kterou po uvalení nucené správy na IPB s ČSOB uzavřela Česká národní banka, stát garantuje odškodnění ČSOB za to, že bude muset zaplatit závazky IPB, jež nebyly evidovány v účetnictví, a za škody, které ČSOB vzniknou v souvislosti s transakcí. Původní představa byla, že půjde jen o poměrně nevýznamný doplněk hlavní smlouvy o státní záruce umožňující Československé obchodní bance převést do ČKA jakékoli aktivum z IPB. Dnes hrozí státu obrovské platby, jejichž výši však není možné dopředu odhadnout.
ČSOB má totiž nyní dva roky, aby nahlásila v ČNB všechny škody, které ji mohou vzniknout v různých sporech, jež v současnosti vede. Úředníci národní banky tato hlášení pouze evidují, ale neposuzují oprávněnost nároku. Teprve poté, co soudy rozhodnou o povinnosti ČSOB někomu zaplatit, bude centrální banka posuzovat nárok na odškodnění za tuto platbu. Zde ale mohou vzniknout vážné rozpory mezi ČSOB a ČNB. Podle informací týdeníku EURO už dnes panují na řadu otázek velmi odlišné názory.

Zákon nezákon.

ČSOB například nahlásila jako škody, které ji v budoucnu mohou vzniknout, i platby týkající se soudních sporů vedených s Nomurou a dalšími společnostmi, v nichž jde o oprávněnost převzetí IPB. Odvolává se přitom na ustanovení smlouvy o odškodnění, které jí zaručuje, že ČNB uhradí „škody vzniklé v souvislosti s převzetím podniku IPB“. Jenže nejmenovaný člen bankovní rady ČNB upozornil týdeník EURO, že tyto žaloby směřují na porušení zákona ze strany ČSOB a centrální banka rozhodně nemůže nikoho odškodňovat za ztráty, které utrpí kvůli tomu, že porušoval platný zákon. Pokud by ti, kdo v roce 2000 podepisovali příslušné smlouvy, měli v úmyslu odškodňovat ze státních peněz někoho za následky nezákonné činnosti, dopouštěli by se nejspíše vážného trestného činu. V této souvislosti potom nepřekvapuje, že ČSOB se v minulosti opakovaně dožadovala jednostranných prohlášení, že na určitou konkrétní transakci se skutečně vztahuje zmíněná smlouva, a vždy byla jednoznačně odmítnuta.
Na druhou stranu sumy, které by ČSOB musela zaplatit ze svého (v případě, že prohraje soudy a zvítězí názor převládající dnes v ČNB), dosahují takové výše, že by to vedlo k významnému existenčnímu ohrožení největší české banky. Například u Městského soudu v Praze běží spor, v němž Nomura žaluje ČSOB a její mateřskou belgickou banku KBC o 30,5 miliardy korun plus úroky. Podstatou žaloby je údajné porušení pravidel hospodářské soutěže. O dalších čtyřicet miliard žaluje z podobných důvodů ČSOB i IP banka, která je stále ještě pod kontrolou Nomury.
Tento soud se ČSOB může podařit odvrátit, protože díky rozhodnutí londýnské arbitráže získá majoritní balík akcií IP banky a může tento spor i řadu dalších zastavit. Jenže v tom případě jí budou hrozit žaloby menšinových akcionářů IP banky a ti je budou moci podat dokonce až po uplynutí dvouleté lhůty, v níž ČSOB může hlásit státu požadavek na možnou náhradu škody.

Nová rána.

Určitou úlevu do napjatých vztahů může vnést případná dohoda mezi státem a Nomurou o narovnání sporů, k níž se od léta schyluje. Jenže do hry vstoupili další hráči. Jak minulý týden zveřejnil deník Právo, pro nekalou soutěž zažalovala ČSOB maličká První městská banka (PMB). Dožaduje se sice jen symbolického odškodnění ve výši půl milionu korun, nicméně podstatná je jiná část žaloby. PMB chce, aby soud nařídil nápravu současného stavu tím způsobem, že ČSOB vrátí státu z toho, co dostala, 88,3 miliardy korun. Definitivní výše částky ale bude ještě záležet na dalších okolnostech. PMB totiž odvozuje zvýhodnění ČSOB v soutěži na finančních trzích od částky, jež by musela vynaložit, kdyby měla zaplatit za IPB férovou cenu. Ke stanovení ceny má soud jmenovat soudního znalce, neboť poradci, kteří oceňovali IPB, tento statut podle českých zákonů nemají. Soudním znalcem může být v Česku pouze fyzická osoba, kdežto IPB oceňovaly mezinárodní investiční banky.
Ošidnost žaloby pro ČSOB tkví rovněž v tom, že by z ní měla mít prospěch ČKA, jejíž vedení musí postupovat s péčí řádného hospodáře a takový těžko bude soudu tvrdit, že nechce téměř devadesát miliard korun. ČSOB ústy svého mluvčího Milana Tománka samozřejmě prohlásila žalobu za bezpředmětnou, nicméně již nahlásila ČNB, že může vzniknout povinnost uhradit škodu. Faktem je, že v tom případě by z hlediska státu nula od nuly pošla, protože to, co by získala ČKA, by na druhé straně zaplatila ČNB. Ani tak ale nebude mít ČSOB jednoduchou pozici při přesvědčování, že na tento případ se skutečně vztahuje uzavřená Smlouva o slibu odškodnění, protože i zde se jedná o spor, v němž se rozhoduje o vážném porušení zákona.

Drahý Nemeth.

Ani na první pohled zjevné případy nemusejí být bezproblémové. Třeba kauza takzvaných Nemethových pohledávek. V nich jde o to, že se advokát Věslav Nemeth domáhá smluvní pokuty vyplývající ze smlouvy o projektu sekuritizace, v němž měla být IPB očištěna od problémových aktiv. ČSOB tuto pohledávku neuznala a Nemeth s ní začal obchodovat. Kupovali ji za zlomek nominální hodnoty dlužníci IPB, kteří měli po jejím krachu problémy se splácením svých úvěrů a započítávali je proti Nemethovým pohledávkám vůči ČSOB. Jeden z takových zápočtů provedla v objemu téměř dvou miliard korun ústecká potravinářská firma Setuza. Podle informací týdeníku EURO již celkový objem požadavků vznesených Nemethem a následně zobchdovaných přesáhl třináct miliard korun. U probíhajícího soudu o platnost těchto pohledávek bývalí představitelé IPB připustili že takovou smlouvu podepsali, nicméně ještě není jasno, zda soud skutečně Nemethovy pohledávky uzná. Pokud by tak učinil, vznikne zajímavá situace. Úvěry, proti nimž různí podnikatelé započetli tyto pohledávky, byly za účetní hodnotu převedeny do ČKA. Pokud však soud rozhodne, že tyto úvěry kvůli legálnosti zápočtů neexistují, musí ČSOB vrátit zmíněných třináct miliard a dožadovat se odškodnění od ČNB. To je v pořádku, jenže vznikl by problém, co s úroky, jež ČSOB inkasovala od ČKA. Ty by musela také vrátit, ale jejich úhrada od ČNB zdaleka není jistá, protože vyvstává otázka, zda by při lepší péči o případ Nemethových pohledávek ze strany ČSOB musel stát vyplácet ČSOB tři roky vysoký úrok. Jelikož jde o částku v miliardách korun, není to z hlediska hospodářského výsledku ČSOB zcela bagatelní.

Kdo zaplatí advokáty.

Smluva o odškodnění dosud neprošla skutečným testem, neboť ČSOB dosud nepřišla ani s jediným pravomocným rozsudkem, který by zakládal nárok na výplatu státních peněz. A to přestože je pravděpodobně, že nějaké takové rozsudky již existují. ČNB dosud vyplatila jen zálohy na odškodnění ve výši zhruba dvou miliard korun a ani v těchto případech nedošlo k vyúčtování.
Není tak proto zatím zřejmé, jak se bude postupovat při úhradě soudních nákladů, jichž se ČSOB také domáhá. ČNB je podle jednoho vysokého úředníka přesvědčena, že smlouva jí ukládá uhradit pouze přiměřené, a nikoli veškeré náklady na soudní spory. I zde bude mít ČSOB asi jiný názor a nejde přitom o zanedbatelné částky.