Česká ekonomika má za sebou těžký rok. Určitě nejtěžší od návratu tržní ekonomiky v letech 1990 a 1991. Jenže tehdy jsme natěšeně čekali na příchod prosperity, která musela následovat svobodu.
Nyní vyhlížíme světýlko na konci tunelu, zdá se nám, že už tam něco bliká, ale nikdo si není jistý, jak bude vypadat svět, až z toho tunelu konečně vyjedeme. Jistá je jen jedna věc – svět bude jiný než byl.
Tržní ekonomika je vlnobití
Přesto zkušenosti, jaké jsme v krizovém roce udělali, stojí za dobré uložení do paměti, protože se budou jednou zase hodit. Především jsme snad už všichni pochopili, že tržní ekonomika není žebřík vedoucí kamsi do nebe, ale vlnobití, v němž jsi jednou nahoře a jednou dole, a když v každém okamžiku neplaveš a chováš se neopatrně, tak se rychle utopíš.
Už bychom také měli vědět, že když všechno jede jako po drátkách a nejen naše firma, ale celá ekonomika zažívá šesti či sedmiprocentní růst, banky se předhánějí v tom, jak nám chtějí půjčovat a zaměstnanci nevědí, o jak vysokou mzdu si říci, tak to není důvod k otevírání šampaňského, ale jasný pokyn začít dělat zásoby na horší časy a chystat pytle s pískem na obranu před povodňovou vlnou krize, která se už někde chystá.
A nutno říci, že se něco chystá už v těchto chvílích. A z toho, co se děje, nám musí trochu trnout, i když budeme optimisty a budeme věřit, že gigantické dluhy, které dělají vlády po celém světě, nepřerostou ve vlnu státních bankrotů a kolem zeměkoule se nepřežene vlna hyperinflace spojená s měnovými turbulencemi, proti nimž byla ta končící krize dětskou selankou.
Regulace zhorší situaci
Přinejmenším musíme počítat s tím, že úrokové sazby již brzy začnou růst a mohou dosáhnout hodnot, na jaké jsme nebyli zvyklí po mnoho let. Přístup k úvěrům se nepochybně po velmi dlouhou dobu nijak podstatně nezlepší. Banky budou pohodlně a bez rizika půjčovat státům místo podnikům. Firmy budou pro své podnikání potřebovat poměrně dost vlastního kapitálu, který dnes nemají. To samozřejmě bude prodlužovat současný stav mizerné platební morálky.
Hospodářství poroste pomalu a politici budou dál vymýšlet, jak mu pomoci, takže se znovu objeví pokusy chránit ekonomiku před dováženým zbožím i různé regulace omezující konkurenci, což jenom dál zhorší situaci.
A tak si do nového roku společně popřejme, aby se tato poměrně reálná pesimistická předpověď nenaplnila.
