Menu Zavřít

Nevědí ani, kde si půjčili. Krupské sídliště bylo rájem lichvářů. A v pasti je doteď

23. 6. 2018
Autor: Hynek Glos/Euro

„Štěstí čeká na vás,oznamuje nápis na velkých oknech, za nimiž se skrývá herna. Funguje v přízemí stárnoucího betonového obchoďáku u Můstku. l s vedlejší zastavárnou ji pojí vzájemná symbióza. Když dojdou peníze, člověk se vzdá DVD přehrávače, reprobeden nebo počítače, a může se bavit dál.

Jen několik desítek metrů odtud stojí první paneláky horního sídliště Maršov, jedné z nejvyhlášenějších sociálně vyloučených lokalit severozápadních Čech. Ač jsou dávno pryč doby, kdy mezi domy pochodovali pravicoví extremisté a na odpor se jim stavěli místní Romové, okraj Krupky zařízlý do svahu stále není zdravý. „Devětadevadesát procent lidí, kteří k nám přijdou, má dluhy,“ hlásí Helena Ryklová z Oblastní charity Teplice. Jde o jednu z několika organizací, které dnes v Maršově pomáhají. „Nám se klienti s tím, kde si půjčují, svěřují málo. Často ani oni sami vlastně nevědí, kde si peníze půjčili,“ doplňuje.

Právě rozbujelá lichva byla jedním z důvodů, proč do města v roce 2011 přišla vládní Agentura pro sociální začleňování.
Krupka byla jednou z lokalit, kde chtěla hasit nebezpečné potíže.

„No lichvářů tam působí! Jednak v Krupce působí mnoho lichvářů, to je prostě vždycky tragédie. Otázka je, co si pod lichvou představíme, jo. Jestli takovej ten Provident nebo nějaký ty rychlý prachy, to jsou relativně ještě slušný lichvy stále, jo. Nebo to jsou takoví pokoutní drsňáci, co vám půjčí tisíc a za týden to jsou dva tisíce. Tam byl jeden Albánec, kterej takhle půjčoval prachy a měl drsný kluky na to, aby mu to vymáhali,“ popsal tehdy situaci pro vládní agenturu jeden z místních informátorů.

Štěstí čeká na vás...

Nicméně po třech letech Agentura pro sociální začleňování oznámila konec svého působení v Krupce. A i když se tehdy chválila, jak ve městě vzniklo více než třicet pracovních míst, nízkoprahové zařízení pro mládež či nová oddechová zóna s lavičkami, radnice dodnes nemá situaci v rukou.

To vám neřeknu

I když většina paneláků v Maršově nepůsobí nijak strašidelně, ve srovnání s výstavní budovou městského úřadu jde přece jen o markantní rozdíl. Radniční úředníci sedí ve výstavně zrekonstruované dívčí koleji bývalé klášterní školy. Práce si vyžádaly téměř 103 milionů korun.

Tichou chodbou, kam okny proniká dopolední slunce a kudy je vidět do rozlehlé zahrady, míříme ke kancelářím odboru školství, kultury a sociálních věcí.

Právě jeho zástupci dřív fungovali ve speciální pracovní skupině zaměřené na řešení potíží v Maršově. Po odchodu vládní agentury pak spolu s několika sdruženími převzali starost o sídliště. Jenže Renata Nistorová, současná šéfka zmiňovaného odboru, nechce s novinářskou návštěvou mluvit. Podle jejích slov je dnes situace v Maršově především starostí charit a dalších organizací a radnice jejich aktivity nijak nekoordinuje.


Národ v exekuci: v dluhové pasti jsou dva miliony Čechů

Exekuce, ilustrační foto


Nicméně v zasklené vývěsce kousek od obchoďáku u Můstku, kde místní lidé v nouzi hledají potřebné kontakty, visí i odkaz na Renatu Nistorovou a její odbor. Pozici radnice proto asi nejlépe vysvětluje její měsíčník. Na inzertní stránce, vedle reklamy na prodej slepiček a pozvánky na požehnání motorek v Bohosudově, se vyjímá velký barevný rámeček, podle nějž si může kdokoliv rychle půjčit až 70 tisíc korun.

„Stačí zavolat. Hotovost až do domu,“ píše se v inzerátu na nebankovní půjčku. O výši úroku však nikde ani zmínka. A mlčí i internetové stránky firmy. S dotazem na úrokovou sazbu člověk nepochodí ani u telefonní operátorky. „To vám neřeknu. Oznámí vám ji až náš obchodní zástupce, který vás navštíví doma,“ tvrdí žena na druhém konci linky.

Bez plynu, vody i elektřiny

Těžko říct, jestli tento „dealer“ přišel i do jedné z maršovských rodin, o níž si teď u vchodu paneláku povídají starší muž s ženou. Mluví docela nahlas, takže návštěvník Maršova hned zjistí, jak může vypadat život za zdejšími zdmi. „Zastavili jim plyn, elektřinu i vodu. Ale ti její kluci tam furt bydlí,“ rozpakuje se muž nad osudem sousedů.

Přestože je poledne, rozhovory jsou slyšet i z otevřených oken bytů, z jiných zase hraje nahlas televize a další partaj právě dělá oběd. Podle vůně vaří maso. Takhle živo je tady během všedních dnů hlavně proto, že většina obyvatel Maršova spadá do škatulky dlouhodobě nezaměstnaných.


Cesta z dluhové pasti: jak vyhlásit osobní bankrot

 Světlo na konci tunelu


A to je hlavní příčina, proč je lichva stále velmi bolestivá potíž. Aby bez mzdy vyžili, musí si řada místních půjčovat. Jinou cestu neznají.

To ví i mladší muž, který právě míří do blízkého supermarketu na nákup. „My bychom to třeba nedokázali, kdyby nám nepomáhala ségra, která se před třemi lety odstěhovala do Anglie. Zítra zrovna dorazí na návštěvu, tak jí chce máma něco dobrého uvařit,“ říká, aniž by se zastavil.

Kdo to dokončí?

Přestože se to na první pohled nemusí zdát, sociální pracovnice Helena Ryklová má alespoň malý důvod k optimismu.
Podle ní přibývá lidí, kteří nad svým hospodařením uvažují a nechají si poradit, jak s penězi vyjít, nebo se alespoň vyhnout lichvářům.

Tak se i Maršov na okraji krušnohorských lesů možná jednou stane relativně normálním místem k životu. A pak zmizejí i podivné všudypřítomné cedulky zakazující posedávání na schodišti před domem. A do tří vylidněných paneláků, jejichž okna v prvním patře jsou zabedněná a nad balkony je škrtí ostnatý drát, aby po nich nikdo nešplhal, se možná zase budou chtít vrátit lidé.

Někdo ale musí nejdřív dotáhnout to, co Agentura pro sociální začleňování a další organizace načaly naoko se dnes v menším měřítku stále pokoušejí. Jasné je, že současné vedení radnice to nebude.

Dále čtěte:

Míru zadlužení Česka považují za vysokou tři pětiny lidí, ukázal průzkum

Exekuce: je třeba udělat tenkou tlustou čáru

Letos si chce půjčit polovina Čechů. Nejoblíbenější jsou úvěry na bydlení

MM25_AI

50 tisíc migrantů. Hypotéku letos refinancuje rekordní počet Čechů

 ilustrační foto


  • Našli jste v článku chybu?