Evropská rozvojová banka chce, aby se ČKA zbavila podílu ve firmě Korado. Agentura váhá
Významný český producent radiátorů, společnost Korado, je už několik let zmítán bojem o 34procentní akciový podíl, který drží Česká konsolidační agentura (ČKA). Týdeník EURO z interních zdrojů zjistil, že se do tahanic nyní vložil další akcionář Korada. Evropská banka na obnovu a rozvoj (EBRD), která drží 29 procent společnosti, po vládě požaduje urychlený převod státního podílu na ostatní akcionáře. Nabízí za něj 287,7 milionu korun, tedy nominální hodnotu podílu. Naposledy se EBRD na českou stranu obrátila letos v březnu a premiér Jiří Paroubek měsíc na to vyzval dopisem ministra financí Bohuslava Sobotku k „urychlenému předložení návrhu na prodej majetkového podílu České konsolidační agentury (34 procenta) k odsouhlasení vládou tak, aby se tato dlouhodobá kauza ukončila ještě ve funkčním období této vlády“. Věc se měla projednávat na posledním předvolebním zasedání kabinetu. Ale nestalo se tak.
Ministerstvo financí se totiž k navrhované transakci konkrétně nevyjádřilo a odkázalo na ČKA. Jenže ani konsolidační agentura se do transakce nehrne. Mluvčí agentury Jiří Pekárek potvrdil, že letos březnu přišel z EBRD dopis, v němž bylo mimo jiné okrajově avizováno „řešení, které by umožnilo ČKA bez dalších rizik kapitálově z Korado, a. s., vystoupit“. Dodal nicméně, že „z pohledu ČKA nelze v tomto případě z objektivních důvodů aplikovat rychlá řešení a v této věci nebyla vedena žádná jednání“. A tak se případ, který se táhne již několik let a řeší ho dokonce londýnská arbitráž, povleče zřejmě dál.
EBRD se ke kauze oficiálně odmítá vyjadřovat, neboť „je zapojena do arbitráže týkající se jejího podílu v Koradu, a proto nechce zodpovídat jakékoliv dotazy týkající se Korada až do ukončení procesu arbitráže“, jak sdělil její senior bankéř Volker Rocker.
Dohoda přebíjí dohodu.
ČKA se v podniku začala angažovat v roce 1999, kdy na ni Česká spořitelna převedla svoji třímiliardovou pohledávku za Koradem. O rok později agentura část této pohledávky - 287 milionů korun - kapitalizovala a získala tak 34 procent základního jmění výrobce radiátorů.
Krátce na to začal v roce 2001 v Koradu pomalu doutnat spor. Objevily se první signály, že by konsolidační agentura chtěla najít pro podnik strategického partnera a zbavit se tak obrovské pohledávky i akciového podílu. V březnu 2002 odeslal tehdejší poradce Korada společnost CA IB jednomu ze čtyř zakladatelů a zároveň minoritnímu akcionáři Bedřichu Brabcovi dopis, v němž mu sděluje, že byly obdrženy nabídky investorů (společností Zehnder Group a Odien) na koupi až sta procent akcií a na převod pohledávky z ČKA a že má zvážit, zda má o tuto transakci také zájem. Brabec nabídku přijal. „Odmítl však prokázat, že má zajištěny finance,“ uvedl později předseda představenstva CA IB Věslav Michalik. A to prý byl důvod dále s ním nepočítat. Brabec však namítl, že k prokázání původu svých financí nebyl zavázán žádným dokumentem a že byl v souladu s dohodou akcionářů z roku 2000 připraven do třiceti dnů peníze složit.
A právě dohoda, v níž si akcionáři upravují pravidla při eventuálním prodeji akcií, je klíčovým dokumentem sporu a vše následující se kolem ní točí. Praví totiž, že když chce kdokoliv z akcionářů prodat svůj podíl, musí o tom informovat ostatní. Cena je stanovena buď nabídkou třetí strany, nebo neexistuje-li taková nabídka, oceněním auditora společnosti. O rok později však všichni akcionáři s výjimkou Brabce podepsali další dohodu o společném postupu při prodeji, která ruší výše uvedená vzájemná předkupní práva. Jenže Brabec, který novou dohodu nesignoval, má za to, že jeho předkupní právo zůstalo zachováno.
V srpnu roku 2002 dostal dosavadní obchodní ředitel Brabec z Korada výpověď. Pak proběhlo výběrové řízení na pohledávku a akcie firmy, jehož vítězem se stala společnost Odien. Prosincové usnesení vlády následně deklarovalo, že na Odien přejde jen pohledávka a majetková účast má být prodána Brabcovi. Jenže obchod se nakonec neuskutečnil, a Brabec se tedy rozhodl zahájit arbitráž.
Podjatý arbitr.
Pomocí arbitráže, která probíhá v Londýně, chce Brabec uplatnit předkupní práva nejen na ostatní akcie, ale i na pohledávku ČKA. Tato pohledávka už jen ve zhruba dvoumiliardové výši (zbytek mezitím Korado splatilo) byla v roce 2004 převedena z ČKA na banku HVB, do jejíž skupiny patří i CA IB. Korado od této banky získalo 1,5 miliardy na splacení části pohledávky a zbytek (v hodnotě 400 milionů korun) HVB odkoupila za 100 milionů korun. Mezitím postoupilo i rozhodčí řízení, a to do druhého kola. Koncem loňského roku byl ale odvolán původní arbitr pro údajnou podjatost. Nový arbitr, kterým je německý soudce Nejvyššího soudu v Karlsruhe, si naplánoval do Londýna výslech svědků na listopad. Optimisté doufají, že spor bude rozhodnut do konce letošního roku. Rozhodčí řízení dosud stálo několik desítek milionů korun.
Vše pro blaho Korada.
Obě strany sporu tvrdí, že disponují řadou „důvěryhodných“ informací a jde jim jen o blaho Korada. Oficiálně se však nikdo vzhledem k probíhající arbitráži vyjadřovat nechce. Nový arbitr totiž prý požádal účastníky sporu, aby se zdrželi jakýchkoliv prohlášení pro média.
Mezi oběma stranami však zuří řada dalších soudních sporů. Brabec podal žalobu na neplatnost své výpovědi z Korada, management Korada zase požaduje na soudu, aby stanovil, o kolik Brabec podnik finančně během svého působení poškodil. Brabec prý totiž Koradu způsobil velkou ztrátu v zahraničních dcerách a od té doby, co byla jejich činnost ukončena, se vede podniku lépe. Brabec zase namítá, že tady jde o základní filozofický spor, kam firmu směřovat, a že když chce firma budovat značku i v zahraničí, musí k tomu mít odpovídající servis a marketing.
Bývalý obchodní ředitel chtěl prý Korado poškodit i během výběrového řízení, kdy jednal s konkurenčním výrobcem, německou firmou Schäfer, že převezme v Koradu výrobu. Brabec toto jednání nepopírá, tvrdí však, že Schäfer chtěl naopak do podniku převézt další dvě linky a přesunout do České Třebové výrobu deskových radiátorů. Zkrátka, spory neberou konce.
Celkem uspokojivé výsledky.
I navzdory válce však podnik zatím celkem prosperuje. Zhruba dvě třetiny produkce exportuje, a to především do Německa, Rakouska, Ruska, na Ukrajinu a do Rumunska. Podnik loni utržil podle kvalifikovaného odhadu zhruba 2,4 miliardy korun a vyrobil 1,85 milionu topných těles. Management zveřejní přesné výsledky až po valné hromadě, která se koná tento týden 27. června. Meziročně se ale výkonnost podniku o zhruba desetinu zhoršila. Jak uvedl obchodní ředitel Jiří Jeřábek pro ČTK, pokles je dán především propadem poptávky na evropských trzích. Čistý zisk loni dosáhl 90 milionů korun.
Podnik prý i přes obrovské odpisy a nižší vytíženost, než na jakou byl koncipován, generuje slušné cash flow. Jeho hodnota dnes podle odhadu odborníků odpovídá ceně kolem miliardy korun.
Světový žebříček výrobců radiátorů podle tržeb roku 2004 potvrzuje Koradu pěkné šesté místo a šest procent celosvětového trhu. Pro srovnání: v čele stojí finská firma Rettig s 25 procenty trhu a bezmála deseti miliony vyrobených těles. Za ní je podnik Caradom, který ovládá zhruba šestinu trhu.
Dobře se vede i Brabcovi, za poslední tři roky vybudoval firmu Bokigroup, která obchoduje s doplňkovým sortimentem k vytápění. Společnost loni dosáhla obratu 292 miliony korun, letos to má být už půl miliardy.
