Menu Zavřít

Nevěřte nikomu nad 30. Mileniálové nevěří politikům, duchovním ani médiím

9. 9. 2019
Autor: Euro.cz

Podle studie společnosti Deloitte, která oslovila na 13 tisíc mileniálů ve 42 zemích a tři tisíce zástupců generace Z v deseti zemích, není vnímání světa těmito generacemi příliš pozitivní a trend je sestupný.

„Mimochodem, v současnosti tvoří obě tyto generace téměř polovinu lidské populace. Jejich důvěru ztrácejí veřejné instituce, soukromé firmy, byznys i duchovní leadeři,“ říká Martin Hobrland, senior konzultant Deloitte Digital. 73 procent respondentů si dokonce myslí, že političtí lídři nemají na svět pozitivní dopad. Skoro polovina respondentů uvedla, že masmédia negativně ovlivňují dění ve světě. Tyto generace tedy zjevně každým rokem více a více ztrácejí důvěru v samotný systém a jeho reprezentaci.

ŠESTÉ VYMÍRÁNÍ

Z výzkumu dále vyplývá, že jak mileniálové, tak „zetkaři“ začínají mít obavy z klimatických změn a jejich možných následků. Toto téma je u obou generací na prvním místě mezi třemi nejzásadnějšími, ze kterých mají obavy. Téma klimatických změn rezonuje napříč společností skrze média, politiku, legislativu a ostatní více či méně bizarní deriváty téhož, které s tímto tématem pracují, aniž by se hlouběji zaobíraly skutečnou podstatou problému. Je neoddiskutovatelné, že klimatické změny na této planetě probíhaly, probíhají a probíhat budou. „Co je ve skutečnosti mnohem více alarmující, než samotný fakt probíhajících změn, je to, jak rychle v současnosti probíhají, jak poznamenává Elizabeth Kolbertová v knize Šesté vymírání — název knihy prozaicky naznačuje, kam by až zásadní klimatické změny mohly vést, že?“ táže se Hobrland.

Pokud je tedy otázka klimatických změn na pořadu dne jak generace mileniálů, tak generace Z, je na místě se domnívat, že se obě generace budou snažit snižovat negativní vliv lidstva na příčiny těchto změn. Nicméně obě generace neskrývají své ambice a více než polovina respondentů prahne po bohatství a vysokých platech. „Mileniálové i generace Z si musejí uvědomit, že veškeré škody, které byly na životním prostředí napáchány a které se dnes projevují jako ty ,urychlené klimatické změny?, kterých se obávají, byly způsobeny právě proto, že generace před nimi chtěly být také ,bohaté? a této potřebě zcela podřizovaly své chování,“ vysvětluje konzultant Deloitte Digital. Nejenom mileniálové, zetkaři, ale i všechny generace starší (a mladší) si musejí zřetelně uvědomit, že snížit riziko následků klimatických změn bude možné udržet za stávajícího pohodlí jen stěží.

ČEHO SE VZDÁT

Obě generace si musejí položit otázku, čeho jsou ochotny se vzdát, aby se klimatických změn nemusely bát. Přestanou létat na dovolené? Přestanou jezdit auty? Přestanou sledovat trendy a sleví ze svého komfortu? Omezí spotřebu masa? Vzdají se klimatizovaných budov? Jednorázových obalů? Možné to je. Studie totiž ukazuje, že mezi oběma generacemi stoupá zájem o produkty a služby, které mají nižší negativní dopad na životní prostředí a společnost jako takovou.

Jak bylo zmíněno, studie naznačila ztrátu důvěry ve státní instituce a fiasko politických lídrů. „Tady se rýsuje jasný signál, že jak mileniálové, tak generace Z nepředpokládají,

že problematiku klimatických změn může vyřešit někdo, kdo ztratil jejich důvěru a kdo dokázal z tohoto tématu vytvořit spíše výraz bez skutečného obsahu. Jinak řečeno, obě generace ,fail? generací předchozích svým způsobem prokoukly a uvědomují si, že náprava bude na nich,“ uzavírá Hobrland.

Vcelku překvapivým obsahem studie je pak zjištění, že nadpoloviční většina obou skupin se domnívá, že sociální sítě přinášejí více škody než užitku. Mají obavy o svá osobní data, která sociálním sítím svěřují. A dvě pětiny z nich by je nejraději přestaly používat nebo jejich používání razantně omezily. Zajímavé na tom je, že sociální sítě jsou něčím, s čím jsou tyto generace často spojovány a obě je pomáhaly budovat. Znamená to, že sociální sítě narazily na vrchol své popularity? Více než 80 procent respondentů se domnívá, že přinášejí více zla než užitku. Zároveň ale studie naznačuje, že tito respondenti sociální sítě používat nepřestanou. „Je to dost podobné kuřákům, kteří vědí, že kouření nic dobrého nepřináší, ale svou cigaretu si prostě odpustit nedokážou.

Jinak řečeno, sociální sítě jsou zřejmě návykové. A jak mileniálové, tak generace

Z si to uvědomují. A tuší, že ,odvykačka? nebude procházka růžovým sadem,“ glosuje digitální detox Hobrland. ¶

Obrázek

FIN25

O autorovi| Vladan Vaněk @kendrick_vladan

  • Našli jste v článku chybu?