sloupekVětšina lidí by souhlasila s vyššími daněmi, kdyby to mělo znamenat lepší sociální služby. Zřejmě netuší, jak moc si za tyhle "jistoty" platí již dnes. Chytrý stát totiž podstatnou část daní před lidmi utajil. Neobjevují se na výplatní pásce. Dokonce mají krycí název: sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem.
sloupek
Většina lidí by souhlasila s vyššími daněmi, kdyby to mělo znamenat lepší sociální služby. Zřejmě netuší, jak moc si za tyhle „jistoty“ platí již dnes. Chytrý stát totiž podstatnou část daní před lidmi utajil. Neobjevují se na výplatní pásce. Dokonce mají krycí název: sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Za tímhle eufemizmem se skrývá třicetipětiprocentní zvláštní daň placená z objemu hrubé mzdy. Je to podvod na chudých. Když se všechno správně sečte, vyjde nám, že i u pracovníka s bídnými deseti tisíci hrubého si plné dvě pětiny mzdových prostředků pro sebe ukrojí stát. U platu padesát tisíc podíl státu stoupne už „jen“ na padesát procent. Díky bernímu triku jsou daně z mezd takřka ploché: hodně platí všichni, bohatí i chudí. Takhle to zařídil ministr financí Kočárník, protože věděl, že zdaněním práce lze snadno vymačkat peníze pro státní pokladnu. Socialista Škromach je poněkud méně bystrý a myslí si, že stejně tučný obolus vyrazí z „pojištění“ podnikatelů. Každá nemravnost je hloupá a tahle obzvlášť. Podnikatelé, beztak drcení odvody z mezd, by prostě snížili zisky a tím i základ pro Škromachovo výpalné. Neviditelná daň ničí českou ekonomiku. Podnikatelé si mohou dovolit méně a hůře motivovaných zaměstnanců. Námezdní síly buď neseženou práci, nebo za ni berou méně, než si zaslouží. Prvním krokem k nápravě je, aby se stát ke skutečné výši daní přiznal a dovolil ji uvádět na výplatní pásku. Až lidé uvidí, jaké berně opravdu platí, třeba změní své politické preference.
