Mobil surfuje po internetu a pilot ovládá stíhačku myšlenkou a pohledem
Telekomunikační síť měděných drátů, optických kabelů a vesmírných satelitů stále hustěji oplétá zeměkouli a propojuje počítače a další elektronické přístroje stále těsněji. Nové technologie umožňují, aby lidé mezi sebou navzájem a s rů znými přístroji komunikovali novými způsoby. Nejen nejrůznější technologie, ale i lidé a technologie se k sobě přibližují. Technologie ne pouze intenzitou propojování, ale i spojováním různých funkcí. Na nejvýznamnějším telekomunikačn ím veletrhu, který pravidelně jednou za čtyři roky hostí Ženeva, to bylo nejzřetelněji vidět na příkladu mobilních telefonů a elektronických diářů s přístupem na internet. V případě lidí a technologií vědci zkoumají možnost propojit p očítač přímo s lidským mozkem, a naopak naučit stroje vnímat lidské emoce a hovořit.
Čínsky rozumí už každý.
Aby se Čech domluvil s Číňanem, je obvykle potřeba, aby oba rozuměli anglicky. Budoucnost, kdy přes internet spolu budou komunikovat (mailem či v diskusní chatové skupině) jen česky a čínsky a budou si rozumět, již není příliš vzdálená. Na webu totiž bude k dispozici překladový software, který cestou z Pekingu do Prahy udělá z čínštiny češtinu. Společnost Lernout & Hauspie vyvíjí multijazykový překladač, který by pracoval v reálném čase. In ternet je nyní z naprosté většiny anglická záležitost. Ostatní jazyky na něm hrají jen okrajovou roli, a kdo nerozumí anglicky, nemůže jej mnoho využívat. Až Lernout & Hauspie uspějí, situace se radikálně změní.
Nejde ale jen o překladatele. Lernout & Hauspie a další specialisté vymýšlejí programy, které by umožnily počítačům s uživateli komunikovat hlasem a vést konverzaci. Od osmdesátých let jsou k dispozici programy, které umožňují p omalu a zřetelně diktovat anglický text přímo do počítače. Stejně tak jsou programy, které zvládnou slova artikulovat. Nyní se hledá možnost, jak naučit počítač rozumět přirozené lidské řeči a případně i odpovídat. S postupující minia turizací, například mobilních telefonů, se možnost ovládat přístroje hlasem stává stále významnější. Jinak bude k ovládání malinkých přístrojů potřeba špendlík.
Citové počítače.
Emoce jsou při komunikaci lidí velmi důležité. Při každodenních vztazích je podstatné, aby člověk poznal, kdy je druhý smutný, kdy veselý a kdy s ním cloumá naštvanost a vztek. K velkým nedorozuměním vede, když se zmý líme v odhadu pocitů druhého člověka. Rosalind Picardová z Media Laboratory na Massachusetts Institute of Technology (M.I.T.) zkoumá, jak vybavit počítače schopností rozpoznat, odpovídat a zobrazovat lidské emoce. Až budou na trhu osobní p očítače schopné rozpoznávat a vyjadřovat emoce, přinese to revoluční změnu. Dnes je nejběžnější emocí spojenou s využíváním počítačů frustrace. Tým Picardové vyvíjí software, který by reagoval na uživatelovu frustraci vcítěním a vhodnou ra dou. A také by se lidem omlouval. Aby počítač mohl vnímat emoce lidí, bude vybaven videokamerou a biosenzory. Signály z videokamery budou zpracovávat programy analyzující lidskou řeč, gesta, výrazy tváře a rozšíření zorniček. Biosenzo ry potom mohou kontrolovat puls, dýchání a vodivost kůže. Jejich změny totiž signalizují emoční změnu uživatele.
Dráty z mozku.
Vědci se pokoušejí propojit počítačové čipy přímo s lidskou nervovou soustavou, případně přímo s mozkem. Zkoumají, jak by lidé mohli ovládat složité přístroje pouhou silou myšlenky. Někteří z nich experimentují i s ami na sobě. Anglický kybernetik Kevin Warwick (recenze na jeho knihu Úsvit robotů, soumrak lidstva viz EURO 40/1999), který si již dříve nechal implantovat do paže miniaturní čip, jenž ho spojoval s univerzitní počítačovou sítí, hodlá v příští m roce propojit počítačovým čipem dva nervové systémy. Přes internetovou síť by tak chtěl být spojen se svojí ženou. Podle časopisu Time vědci z MCP Hahnemann School of Medicine ve Filadelfii implantovali krysám do mozku elektrody a pokoušeli s e je naučit ovládat počítačově řízený zdroj vody jenom pomyšlením na ni. A tým vedený Nielsem Birbaumerem z německé Tübingenské univerzity se pokouší umožnit postiženým lidem, kteří se nemohou ani pohnout, komunikovat se světem prostřednictvím mozkových vln. Sondy přilepené na čelech nemocných snímají mozkové vlny, a ovládají tak kursor na monitoru počítače. Hendikepovaní jsou cvičeni, aby zvládali ovládat kurs or pouze myšlenkou.
Tyto technologie ale nepomáhají jen nemocným. Využití našly i ve vojenském průmyslu. Výzkumníci z britského vojenského ústavu DERA připravují pilotní kabinu, která by letcům umožnila ovládat stíhačku pouhými pohledy očí a myšlenkami. Systém by navíc okamžitě poznal, že pilot například dočasně ztratil vědomí, a vládu nad strojem by potom převzal automatický pilot.
Science fiction za dveřmi.
Mobilní telefony jsou stále menší a menší. V miniaturizaci se výrobci dostali až na samu mez, ještě menší mobily by již nešly pohodlně používat. Příkladem může být Panasonic GD90 nebo nejmenší telefon Ericssonu T 28. Motorola a Samsung představily telefon - náramkové hodinky, určený k připnutí na zápěstí. Takže až uvidíte někoho, kdo říká svým hodinkám: jsem doma za půl hodiny, udělej mi večeři - není to blázen. Další miniaturizace bude možná teprve tehdy, až pokročí vývoj technologie umožňující ovládat telefon (například vytáčení čísel) pouhým hlasem. Zde je zatím nejdále společnost Philips, jejíž mobilní telefon Genie lze ovládat vyslovením jednoho slova. Celkem až deset různých telefonních čísel může m ít Genie v předvolbě spojeno se zvukem nějakého slova. Při zadávání čísla do paměti se uloží ještě slovo, které bude sloužit jako povel. Pak již stačí například jen vyslovit jméno a spojení je navázáno.
Ericsson R250s se odchyluje od miniaturizačního trendu, ale má jiné přednosti. Je vodotěsný, nepropustí prach a je odolný vůči nárazu. Takový mobil může sloužit na raftu na divokých alpských tocích. Výrobci mobilů se nepokouše jí jen o nerozbitné modely, ale snaží se přidávat k mobilu další funkce. Jeden typ kombinuje mobil s videokamerou, druhý s počítačovým internetovým prohlížečem a elektronickým diářem.
Dnes mohou GSM telefony přenášet data rychlostí 9,6 kilobitu za sekundu a počítačové modemy rychlostí 56 kilobitů. V příštím roce začnou některé telefony využívat systém GPRS, který umožní posílat datové balíky rychlostí 115 kilobitů a v dalších letech až 384 kilobitů. Jako dosažitelný horizont je uváděna rychlost až 2000 kilobitů za sekundu. Jestliže zatím je nutné u mnoha úkolů sedět u stolu, pak tyto technologické novinky v nejbližších letech dovolí pracovat v pohybu.
Mobilním telefonem se budou nejen objednávat nejrůznější služby, ale jeho prostřednictvím se i zaplatí. První vlaštovka je už i v Praze: u několika nápojových automatů mohou klienti Paegasu za colu za platit vytočením telefonního čísla.
Mobilní pohlednice.
Přístroje, které spojují funkce mobilu a videokamery, umožní poslat barevné fotografie vzduchem na obdobné zařízení či do počítače. Zatímco ještě před pár lety si mobilní telefon, navíc dost těžký a dost velký, mohli dovolit jen majitelé tučných kont, dnes si lehké malé mobily může pořídit i student. V roce 1991 vlastnilo mobilní telefon méně než deset milionů lidí na celém světě, dnes se počet uživatelů blíží 400 milionům a podle odhadů překročí počet mobilistů jednu miliardu už v roce 2003. Za několik let bude běžné, že mobilní telefon přenáší nejen hlas a krátké textové zprávy, ale i obrázky, delší dokumenty a jiná data. Samsung se v Ženevě pochlubil, že jako první nabízí mobilní telefon a videokameru v jedné krabičce. Demonstrační posílání barevné fotografie do počítače bezdrátovou cestou dopadla po technické stránce zdařile. Přenos jedné momentky trval asi tři minu ty. Podobný Visual Communicator nabízí i společnost Canon.
Mobilní internet.
Z mobilních telefonů lze nejen telefonovat, posílat krátké SMS zprávy a barevné pohlednice, ale i docela pohodlně mailovat. Novinkou je především funkce internetového prohlížeče, která umožňuje surfovat mobilem na webu. P rozatím pouze na stránkách podporujících jednoduchý protokol WAP. Internetový mobilní telefon Ericsson R380s je schopen pracovat jak v síti GSM 900, tak i na frekvenci 1800 a má v sobě zabudovanou řadu funkcí počítače do dlaně. Má vel ký interaktivní displej, který lze ovládat malou špejlí, vestavěný modem a infračervené propojení. Podobně jako elektronický diář nabízí adresář a kalendář. Model R380s by měl na trh přijít v příštím roce. Pro surfování na netu představil Panasonic model GC10, který bude na trh uveden už v prvním čtvrtletí roku 2000. Rovněž společnost Nokia představila v Ženevě podobný typ. Pro snazší psaní textů navíc nabízí Ericsson malou klávesnici, kterou lze jednoduše k mobilním telefo nům připojit.
Satelitní děla.
Společnost Iridium, pionýr satelitního telefonování, poslala sama sebe v létě do konkursu, protože nemohla dostát svým závazkům a potřebovala finanční restrukturalizaci. Obor satelitního telefonování však mrtvý není. Dokonce i polečnost Iridium pokračuje v podnikání a byla přítomna v Ženevě. Své služby nabízí na telefonech Motorola nebo Kyocera a kromě klasického satelitního telefonu začala již nabízet i duální přístroje kombinující satelitní syst ém s klasickým mobilním GSM. Právě tyto duální přístroje mohou zajistit satelitnímu telefonování cestu k úspěchu.
Nejvýznamnější konkurencí Iridiu je Globalstar. Jeho služby nabízí v Americe na svých telefonech Qualcomm a v Evropě Ericsson a Telit. Globalstar nabízí standardně duální mobily jednak pro satelitní telefonování, jednak pro běžné mobilní pokrytí. Globalstar má na orbitech 40 z plánovaných 48 satelitů, které pokryjí celou zeměkouli od 70. stupně severní šířky po 70. stupeň jižní šířky. Mohammad Raheel Kamal, zástupce Qualcommu, v Ženevě tvrdil, že s tímto kompletním pokrytí m firma počítá nejpozději do konce příštího roku.
Český RadioMobil podepsal smlouvu se strategickým partnerem Globalstaru, firmou TE.SA.M., a svým zákazníkům začal nabízet služby satelitního telefonování. Za téměř 150 000 korun (včetně DPH) RadioMobil prodává telefonní přístroj Nera WorldPhone, vážící více než dva kilogramy. Minuta hovoru stojí 80 až 150 korun.
Satelitní telefonování je velmi drahé všude. Proto se zatím uplatňuje hlavně tam, kde jiná možnost spojení není. Levné je jen pro ty, kteří sami nevolají, ale jsou často a nutně voláni a přitom jsou mimo svou domovskou GSM síť. Zatímco přijímat hovory přes roaming vyjde dost draho, u satelitního telefonování volaný nikdy neplatí.
Mobilní informační společnost.
Matti Alahuhta, prezident společnosti Nokia Mobile Phones, načrtl, jak si Nokia představuje budoucnost světa. V mobilní informační společnosti, jak budoucnost nazývá Nokia, budou utržená sluchátka hrát klíčovou roli. V izi mobilní informační společnosti podle něj podporují tři základní charakteristiky mobilních telefonů: Za prvé je může mít každý, prudce klesající cena totiž podle Alahuhty dovolí, aby mobilní telefon užívali všichni. Za druhé mobily přinášejí svým uživ atelům především možnost být kdykoliv ve spojení s jinými lidmi či potřebnými zdroji informací. A za třetí jsou osobním příslušenstvím, neboť spojují člověka s člověkem, a nikoliv místo s místem, jak činí pevné linky, a také obsahují mnoho nutných osobních informací. Již dnes jsou to adresář, diář, poznámky a vzkazy. „Ale v budoucnu bude možné integrovat do mobilního telefonu i kreditní karty, pas, občanský průkaz, zdravotní záznamy, klíče od dveří a mno ho dalšího, prorokuje prezident Nokie Alahuhta.
Místo klobouku počítač.
Steve Mann, šestatřicetiletý vynálezce a profesor elektroniky na Torontské univerzitě, v jednom z posledních čísel odborného časopisu M.I.T. s Technology Review napsal: „Každé ráno se rozhoduji, jak budu dnes v idět svět. Někdy si vezmu třetí oko, kterým vidím za sebe, jindy obléknu šestý smysl, který mi umožňuje cítit věci z velké vzdálenosti. Mann propaguje myšlenku oblékat se počítači. Snaží se vytvářet mikroprocesorové přístroje, které si lidé budou o blékat podobně jako sako či klobouk a budou jim i podobně sloužit. Cílem těchto oblékatelných počítačů není v první řadě počítat, ale rozšířit lidem intelekt a smysly.
Mann vymyslel například speciální brýle. Kdo si je nasadí, má na pravém oku normální sklo, ale na levém speciální fólii. V podstatě jde o miniaturní počítačovou obrazovku, na které lze kdykoliv číst mailové zprávy nebo si na ni promítnout třeb a mapu města, a vyhnout se tak bloudění. Obrazy se promítají přímo na sítnici. Steve Mann získal doktorát na prestižní univerzitě M.I.T. v oboru „oblékatelných počítačů , který sám založil. Na první konferenci tohoto oboru řekl, že oblékatelné počítače mají mít podobnou funkci jako oblečení. Chrání soukromí a dovolují nám ovládat, jak budeme navenek vypadat. Mannovy přístroje by měly zvýšit bezpečí svých uživatelů. Zajistí jim fotografickou paměť, neboť cokoliv si mohou vyfotografovat, ja koukoli krizovou situaci si nahrát na video. Rovněž umožní odfiltrovat nežádoucí obrazy, třeba reklamní billboardy. Americká firma Xybernaut se rozhodla využít Mannovy ideje počítačového odívání pro komerční, zejména vojenské a bezpečnostní, aplikac e. Například ochranka Michaela Jacksona používá videokameru umístěnou na brýlích, bodyguardi popové hvězdy tak jsou schopni rozlišit detaily i z velké vzdálenosti.
Klíčové slovo soukromí.
Teprve až když je všechno představitelné i nepředstavitelné nejen možné, ale i realizované, získává na nesnesitelné závažnosti otázka: Proč? K čemu to vlastně ještě potřebujeme? Je to vlastně variace na Goethova Fau sta: „Existuje něco, co má větší cenu než všechno. Mefistofeles ví, že je to duše, a proto za ni Faustovi nabídne všechno.
Odvrácenou stranou všech dokonalých technologických vymožeností je totiž ztráta soukromí a anonymity. Všechno a všichni budou zcela sledovatelní, vše bude zaznamenáno, nic již nezůstane tajné. Najde-li se někdo, kdo dokáže tato hromadná data a nalyzovat a využívat, budou brzy jistě i zneužita. Možná mají tajnosti našich soukromých světů větší cenu, než jsme nyní ochotní připustit. Větší cenu než všechny technologické novinky světa telekomunikací.
Udržování digitální identity a zachování soukromí je klíčovou otázkou. Jinými slovy, jak na internetu ověřovat totožnost a jak zabránit tomu, aby někdo třetí nepřečetl posílané údaje (například číslo kreditní karty). Pro občany i pro firm y to představuje závažný problém. Bylo to i zdrojem napětí mezi americkou vládou a Evropskou komisí. Clintonův kabinet totiž dlouho zakazoval používat a vyvážet šifrovací software s dlouhou šifrou, neboť takto zakódované zprávy nebyly americké tajné služby schopné rozluštit. K ověření totožnosti bude sloužit digitální podpis. Nyní již i poslanci českého Parlamentu projednávají návrh zákona o elektronickém podpisu, který by zrovnoprávnil elektronické dokumenty s papírovými.
Technologie posilují sociální nerovnosti.
Další závažná otázka, kterou prudký rozvoj telekomunikací a počítačů nastoluje, je povahy sociální. Budou nové technologie zdrojem dalšího rozdělení lidí? Nevznikne mezi uživateli a neuživateli nepřekro čitelná zeď? Nezvětší ještě více mezeru mezi bohatými a chudými, mezi Severem a Jihem, mezi mladými a starými? Podle letošní zprávy OSN o lidském rozvoji rozšiřují informační technologie mezeru mezi regiony a lidmi, kteří je mají , a těmi ostatními.
Stále významnější část hrubého domácí produktu je tvořena na základě znalostí a vědomostí (v zemích OECD jde již o více než 50 procent HDP), a nikoliv průmyslem využívajícím manuální práci a nerostné suroviny. Lidé, kteří nemají vzdě lání a přístup k informacím, to usilovnou manuální prací již dohnat nemohou.
Jedinečným zdrojem informací a trhem s fantastickými možnostmi je internet. V Čechách o tom minulý měsíc přesvědčila společnost NetBeans, jejíž jádro vytvořilo několik studentů Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a bývalý manažer ze Sybase Roman Staněk. Během dvou let vyvinuli produkt - počítačový program, který si od nich přes internet stáhlo přes sto tisíc lidí z celého světa. Světový počítačový gigant Sun Microsystems firmu NetBeans v říjnu od zakladat elů a prvních investorů koupil za několik desítek milionů dolarů (EURO 43/1999).
Pro porovnání, jaký má kdo k internetu přístup, stačí uvést, že v Londýně je více lidí s internetovým účtem než v celé Africe. Podle časopisu Time okolo 80 procent světové populace nemá spolehlivý přístup k telekomunikacím a zhruba jedna třetina nemá elektřinu. Občané České republiky tedy patří do vysoce privilegované skupiny lidí s otevřenou budoucností.
