Klaus nevyhověl přání vlády. Jak se zachovají žalobci a soudci?
Zděšení, které vyvolala vláda svou žádostí o prezidentskou milost pro stíhané manažery v kauze Nomura a IPB, utichlo. Se spravedlností se prozatím kupčit nebude. Václav Klaus minulé pondělí v Českém rozhlase oznámil, že v dojednaném smíru s Nomurou nevidí významný veřejný zájem, takže přání Topolánkova kabinetu nevyhoví. Jenže tím dopad nevídané exkurze moci výkonné do hájemství moci soudní neskončil, ale spíše teprve začal. Právě o gesto vládní přímluvy Nomuře zřejmě šlo, když na dojednaný smír nebude mít neudělení milosti žádný vliv. K beztrestnosti manažerů může totiž časem dospět i vyšetřování dozorované státními zástupci nebo později procesy vedené soudci, přičemž míru jejich nezávislosti na jasně vyslaném signálu vlády půjde změřit jen obtížně. Když stíhání zruší nebo vynesou osvobozující rozsudek, budou podezřelí, proto naopak i jejich přísnost může být nevěrohodná. Však už i pondělní odvolání šéfa odboru kriminality bílých límečků na Vrchním státním zastupitelství v Praze Jaroslava Dolejšího, jehož podřízení se zabývali kauzou Nomura, vyvolalo otazníky. Politici jsou rozpolceni: ti vládní neochvějně věří v nezávislost žalobců i soudců, opoziční jsou skeptičtí. „Obávám se, že i když milost nepadla, i bude-li se to dál vyšetřovat, už je to zakletá kauza, která je předurčena k zániku. Tím, že vláda jasně vyslovila své přání,“ řekla týdeníku EURO bývalá nejvyšší státní zástupkyně a nynější stínová ministryně spravedlnosti ČSSD Marie Benešová.
Odolná státní zástupkyně.
Státní zástupkyně Darja Dunajová, která má na Vrchním státním zastupitelství (VSZ) v Praze na starosti mimo jiné případ České pivo, kde jsou stíháni bývalí dva náměstci Investiční a poštovní banky Libor Procházka a Aladár Blaas plus bývalí manažeři českého zastoupení japonské Nomury Randall Dillard a David Thirsk, vzkázala po tiskové mluvčí Ireně Válové, že se necítí ničím ani nikým ovlivňována. „Doktorka Dunajová je dostatečně odolná vůči různým výrokům, byť vládním. Trestní řízení pokračuje,“ uvedla Válová. S prvním náměstkem VSZ Vladimírem Novákem se prý dohodla, že se zastupitelství už více k věci vyjadřovat nebude. „Kdybychom vedli debatu, jestli o nás někdo něco řekl, nebo zda se nelíbí to které rozhodnutí, byla by to diskuse politická, a k tomu nejsme příslušní,“ vysvětlila.
Délku trestního řízení si Dunajová netroufá odhadnout, protože se čeká na právní pomoc z Kajmanských ostrovů, Kanady a Velké Británie, kde je prý třeba i vyslechnout svědky. „Spíše je to otázka let než měsíců,“ odhaduje mluvčí Válová. Zároveň vylučuje, že by odvolání Dolejšího souviselo s kauzou Nomura. „Za prvé tuto problematiku pozoroval spíše pan první náměstek Novák. Za druhé žádná konkrétní kauza za odvoláním pana Dolejšího není. Vrchní státní zástupce Jiří Kulveit pouze chtěl, aby dotyčný odbor závažné hospodářské kriminality po šesti letech změnil systém a metody práce. Vůbec se chystá změnit koncepci a zjednodušit čtyřstupňové řízení VSZ, čili snížit počet stupňů,“ popisuje Válová.
Prosím vás, jaká reforma?
Tomu se ale Benešová směje. „Jak znám pana doktora Kulveita, nehrne se do nějakých velepřevratných akcí. Má rád klid, nerad dělá změny. Tyto radikální kroky s předčasným odvoláním pana Dolejšího jsou podivné. Prosím vás, jaká reforma VSZ? Vy jste nějakou viděl?“ ptá se bývalá nejvyšší státní zástupkyně. S tím, že vláda ještě v době přípravného řízení oroduje za Nomuru, nesouhlasí. „Je to nepřímý tlak jak na vyšetřovatele, tak na státní zástupce i na soudce. Těžko se teď bude hledat statečný soudce, který to odsoudí. Soudci budou směřovat k tomu, co si přeje vládní parta. Poslední dobou jsou u nás bohužel tendence přiklánět se k vítězným praporům. Obávám se, že někteří soudci už takto fungují. Soudce, který se bude chtít zavděčit, se předvede,“ uvedla Benešová pro týdeník EURO.
Benešové vadí i to, že proti kroku vlády se neohradila Unie státních zástupců a Soudcovská unie. „Měli by reagovat. Ozývají se na pitomosti, ale při podstatné věci je to ´mlčení jehňátek´. Soudcovská unie se bere jenom za své peníze a výhody. Když jde o nezávislost, většinou se podvolí,“ tvrdí.
Kšeft se spravedlností.
Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa na dotaz týdeníku EURO uvedl, že „spor o milost“ vidí především jako problém mezi vládou a prezidentem. „Pan prezident se zachoval naštěstí moudře. Spíš to vnímám jako nepřípustný kšeft se spravedlností, morálními a etickými principy než jako zasahování do soudní moci.“ K zásahům prý dochází jinak, třeba prostřednictvím systému správy soudnictví. „Moc výkonná, reprezentovaná ministerstvem, rozhoduje ve vztahu k justici o personálních záležitostech, penězích, tedy vlastně o všem,“ soudí Jirsa. Bianco orodování vlády za Nomuru kupodivu nechává chladným i prezidenta Unie státních zástupců Petra Cigánka. „Ještě se na nás nikdo ze státních zástupců neobrátil, že by pociťoval nějaký tlak v této kauze. Myslím, že naši státní zástupci jsou tak nezávislí, že by se neměli dát názorem vlády ovlivnit,“ domnívá se. V to samé doufá třeba i ministr vnitra Ivan Langer z ODS, podle kterého je usnesení vlády pouze politickým stanoviskem. „Neznám žádného soudce, který by řekl, ´ejhle, vláda rozhodla, musím změnit svůj právní názor´,“ zdůrazňuje. Jenže nahlas orgány činné v trestním řízení nic říkat nebudou, vidět budou jen jejich činy. „To jsou strašidelné spekulace,“ odmítl Langer obavy.
Chvíle pro Bureše.
Týdeník EURO zaznamenal ve sněmovních kuloárech úvahu, že vládní poptávka po beztrestnosti pro manažery Nomury je ideální výzvou pro ambiciózního čerstvého místopředsedu Nejvyššího soudu Jaroslava Bureše. „To bude jeho prostor, to bude jeho veledílo,“ naznačil zdroj. Zda tím mínil, že Bureš zajístí ze své pozice manažerům beztrestnost, to neupřesnil.
Mluví se ovšem naopak i o tom, že brzy mají být zveřejněny další dokumenty dokazující ochotu bývalých politiků sociální demokracie dosáhnout pomocí rozšíření trestního stíhání vstřícnosti protistrany v obchodním sporu s Nomurou. Hrozící skandál je prý důvodem urputné snahy ČSSD odvrátit pozornost veřejnosti ke sporné prezidentské milosti, která mohla kvůli vládě skončit i Klausovou blamáží. „Ministerstvo financí nemělo nikdy tendenci ingerovat do trestních řízení, týkajících se této kauzy,“ brání se pro týdeník EURO bývalý ministr financí, místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Požadavek řešit otázku trestního stíhání podle něj vnášela do jednání v minulosti pouze Nomura. „Žádost o milost je zbytečná věc, která v dohodě o smíru být nemusela. Vládní usnesení, žádající prezidenta o milost, byla chyba,“ myslí si Sobotka. Za ovlivňování vyšetřování považuje přímluvu Topolánkovy vlády o milost i exministr vnitra František Bublan, podle kterého to nyní budou mít vyšetřovatelé těžké.
Ústavní, ale nevhodné.
Na neobvyklý přístup vlády k trestněprávní odpovědnosti manažerů Nomury se různí i názory renomovaných ústavních právníků. Tvůrce české ústavy a bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl žádost o milost coby součást smírčí dohody s Nomurou považuje za „nejnižší právní kulturu, jakou si dovede představit“. Děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch říká, že zvolený postup je ústavní. Žádat o milost a udělovat ji ještě před pravomocným rozhodnutím, v přípravné fázi trestního řízení, je sice podle něj v Česku neobvyklé, ale zcela originální pak je, aby tuto žádost podávala vláda. Právně však žádný z postupů vyloučen není. Iniciovat žádost o milost může každý, rozhoduje až prezident. „Bylo-li to šťastné řešení, je jiná otázka, ale nikoli v právní rovině. Osobně si myslím, že to příliš vhodný krok nebyl. Avšak z hlediska práva to nejde ani proti liteře Ústavy ČR, ani proti jejímu duchu,“ soudí Gerloch.
