O tom, že změny v Nečasově kabinetu jsou na spadnutí, psali novináři už řadu týdnů. Ale že onou obětí bude ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek, a nikoli například Jiří Pospíšil či Alexandr Vondra, tušil málokdo. Už proto, že Kocourkovy vztahy s premiérem byly víceméně dobré a žádný skandál až donedávna nebyl na obzoru.
Foto: Jan Zátorský/MF Dnes/Profimedia
Kocourek v ODS patřil k těm, kteří jak měli blízko k Václavu Klausovi, tak dobře vycházeli i s někdejším premiérem Mirkem Topolánkem. To může dokládat i fakt, že Kocourkův bratr Jan působí od roku 2007 na ministerstvu školství jako náměstek, pod něhož spadá sekce sportu. To je, nemusíme asi ozřejmovat, vzhledem ke kontrole tamějších finančních toků celkem lukrativní pozice.
Ale zpět ke končícímu ministrovi. Byl mimochodem ve vysoké politice už od začátku 90. let, kdy dělal premiéru Klausovi poradce pro privatizaci a mikroekonomiku. Následně vystřídal orgány řady významných firem a dvakrát (v roce 1998 a 2002) byl zvolen poslancem. Ve vnitrostranických bojích se téměř nikdy neangažoval a prakticky nespadal do žádného zájmově-politického křídla strany. Žil si v politickém rybníku klidným životem šupináče, na něhož nečíhal žádný rybář, a jako kdyby svou neviditelností připomínal tak trochu dřívějšího Nečase.
Vaz Kocourkovi zlomily až informace MF Dnes o tom, že na kontě jeho matky přistálo 16 milionů korun z prodeje dluhopisů firmy Key Investments. Okamžitě se začalo spekulovat o souvislosti s Kocourkovým nedávným angažmá v dozorčí radě ČEZ. Minulý týden ve čtvrtek – jak to tak bývá, až s odstupem několika dní – pak následovala tisková konference, která vstoupí do dějin komunikace politiků s veřejností jako příklad, jak se to dělat nemá. Kocourek údajně dostal nabídku pomoci od občanských demokratů, jak správně „vykomunikovat“ svou kauzu, což ale odmítl a pustil se – zjevně bez dostatečné přípravy – do vysvětlování sám. Připomínal doslova nachytaného školáka.
Tečka za manželstvím
Jeho výmluva mohla zabrat snad jedině u mužů, kteří mají hořkou zkušenost s rozvodovým řízením. Kocourek podle svých slov chtěl „odklonit“ od manželky peníze, které byly zčásti rodinným majetkem (myšleno rodiny Kocourkových), zčásti je získal za mimosoudní vyrovnání po vážné autonehodě a z pojistky a z největšího dílu (zhruba 10 milionů) si je vydělal podnikáním. Přitom nebyl schopen vysvětlit, jak konkrétně podnikal, jen obecně – po opakovaných dotazech na tiskovce – uvedl, že se jednalo o poradenskou a konzultační činnost.
Děsivě nervóznímu ministrovi se snažil pomáhat jeho mluvčí Pavel Vlček, který v jednu chvíli musel zopakovat otázku ve smyslu „paní redaktorka se chce zeptat…“, jindy novináře přesvědčoval, že pan ministr byl opravdu hodně podnikatelsky činný, takže je dost dobře možné, že si legálně 10 milionů vydělal.
Jestliže před tiskovou konferencí měl Kocourek ještě alespoň teoretickou šanci zachránit se ve stylu, že jde o nepodložené novinářské spekulace, které šíří jeho političtí nepřátelé, po čtvrtečním vystoupení neměl už Nečas co řešit. Za Kocourka by se zřejmě rád postavil, ale v tomto případě to opravdu nešlo. Rozhodnuto bylo dřív, než stačil dát mluvčí Vlček celé tiskovce tečku souvětím: „Dovolím si takové slovo na konec: Ten brífink se v podstatě nemusel konat, kdyby nebylo problémů na konci jednoho manželství.“ Kdyby seriál Jistě, pane ministře obsahoval podobnou scénku, byl by ještě slovutnějším.
Ale Vlčkova tečka nebyla tou poslední za rozvodem. Jak už to tak v nevydařeném manželství bývá, Kocourka zřejmě čekají další krušné chvilky. Exmanželka Olga se totiž rozhodla obrátit na právníky v reakci na prohlášení bývalého manžela, že peníze „odklonil“ na účet matky proto, aby se s ní, exchotí, o ně nemusel dělit. A má nemalou šanci uspět, neboť podle vyjádření advokátů může jít z Kocourkovy strany o podvod. A to prosím dostala ta paní při rozvodu už dva miliony korun a vůz značky Honda.
Problém náhradníků
Problém přitom také je, tentokrát už pro ODS, že místo Kocourka, který když nic jiného, tak v rámci strany platil za jednoho z nejzkušenějších ekonomů, nemá adekvátní náhradu. Tedy, ambiciózní politici by se našli – mluví se hlavně o poslanci Michalu Doktorovi a šéfovi poslaneckého kloubu Zbyňku Stanjurovi. A také se okamžitě po Kocourkově avizovaném odchodu v rámci ODS zaktivovaly vlivné regionální skupiny, které začaly nabízet své kandidáty. Ale jádro pudla tkví v něčem jiném. Nečas, i kdyby zčista jasna spadl z nebe ten největší ekonomický expert oděný do modrého trička, musí spíš od začátku vybírat adepta už jen s ohledem na udržení křehké rovnováhy politických proudů své strany.
A i z hlediska politického marketingu celé koalice jde o problém těžkého kalibru v současné politicko-ekonomické situaci. Totiž o to, že domácnosti nejspíš čeká napřesrok tvrdá rána. Nečas se už nechal pro Právo slyšet, že po schváleném růstu DPH od ledna a po jeho dalším možném navýšení na 19 procent o rok později nelze vyloučit ještě větší utahování opasků. Například v podobě zasahování do důchodů či dalšího snižování platů ve státním sektoru.
Obliba vlády tak půjde pravděpodobně ke dnu docela. A lidé si pak krizi spojí především s politiky typu Kocourka, Drobila či Fuksy – tedy poloviny Nečasova týmu, který již musel odejít – a spojí s nimi i úpadek ekonomiky nezávisle na tom, že jak na Kocourka, tak i na Fuksu zněla sem tam od zástupců tuzemského hospodářství chvála. ODS uslyší pouze jediné: Pod taktovkou Nečase se prošustrovalo, co se dalo, a nás chtějí ještě odírat. Lidé takovéhoto charakteru nám zvyšovali daně?! A to bude zřejmě pro další volební období definitivní konečná pro občanské demokraty.
