„Potřebujeme mít bič na lidi, kteří netřídí odpad,“ prohlásil Milan Kazda, člen rady Sdružení místních samospráv ČR, na konferenci Odpady, kterou uspořádal týdeník Euro ve čtvrtek 14. listopadu v Praze.
Popeláři po prohlédnutí obsahu kontejneru označí nádobu nálepkou „nevytříděno“ a nevysypou ji. „Vbrzké době k tomu budeme muset přistoupit,“ oznámil Kazda, který je také starostou polabské vesnice Kněžice.
Podobné zásahy budou probíhat v režii samospráv, ministerstvo životního prostředí k plošnému nařízení zatím přistupovat nechce. I proto, že se obává odezvy. „Strhla by se obrovská mediální smršť, že chceme obyvatele sankcionovat,“ reagoval Jan Maršák, dočasný ředitel resortního odboru odpadů.
Během konference Odpady se řešila i nová legislativa, již aktuálně projednává vláda. Podle Milana Havla, experta ekologického sdružení Arnika, je klíčové, aby Češi rapidně snížili množství svého komunálního směsného odpadu.
„Aktuálně každý obyvatel republiky produkuje v průměru o sto kilogramů odpadů více než Němec či Rakušan,“ upozornil Havel.
Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, vysvětlil, že obce mají velmi dobrou zkušenost s takzvaným door-to-door systémem, kdy nádoby na plasty či papír stojí přímo u domů. „Tak klesá množství směsného komunálního odpadu,“tvrdí Havelka. Potíž ale podle něj nastává v okamžiku, kdy by se měly vytříděné druhotné suroviny znovu dostat do oběhu. Proto si myslí, že nová legislativa nepřináší nástroje, které by rapidně zvýšily recyklaci směsných odpadů.
Jan Krišpín, jednatel společnosti Eveco Brno, upozornil, že zásadní je i velká škála používaných plastových obalů, které je velmi složité na třídicí lince vyselektovat. „Volme správné obaly na správné typy potravin,“ apeloval Krišpín.
Na to Jana Blecherová, manažerka společnosti Nestlé ČR, zareagovala: „Potravina je specifický výrobek, pro nějž je třeba kombinovaný obal, nejde na to použít čistý PET.“ Itak firma ohlásila, že do roku 2025 budou všechny její obaly recyklovatelné. „Problémem je ale nedostatečný trh s druhotnými surovinami, naše měkké obaly většinou nikdo nekoupí,“ souhlasí Blecherová s Petrem Havelkou.
PET lahve a zálohy
Přestože se v Česku vytřídí více než 80 procent použitých PET lahví, některé firmy žádají jejich zálohování.
„Abychom snížili využívání primárních zdrojů, potřebujeme sbírat naše lahve, k čemuž je ideální zálohový systém,“ vysvětlil Alessandro Pasquale, generální ředitel nápojové firmy Mattoni 1873, na konferenci Odpady. Pasquale věří, že tento nápad, který jeho firma prosazuje, by mohl být podobně úspěšný jako v případě skleněných pivních lahví. Těch se pivovarům vrací více než 90 procent.
Zpětný odběr PET lahví by uvítalo i Sdružení místních samospráv ČR. Podle Karla Ferschmanna, šéfa jeho pracovní skupiny pro životní prostředí a zemědělství, by zálohování mohlo zlepšit stav české přírody. „Přinejmenším zmizí pohozené PET lahve z přírody,“ myslí si Ferschmann.
Podle Petra Havelky z České asociace odpadového hospodářství však situace s PET lahvemi není natolik dramatická, aby stát plošně zaváděl zpětný odběr. „Pokud subjekty budou chtít zálohu, není potřeba jim vtom bránit,“ navrhl Havelka. „Recyklace a prodej PET není euj-o problematický, vhodnější by bylo zaměřit se na řadu jiných plastů,“ dodal.
A podobně se vyjádřil i Libor Duba, generální ředitel společnosti Ondrášovka: „Z celkového objemu obalových odpadů, který je jeden milion tun, činí PET lahve pouze 50 tisíc tun.“
S vybíráním zálohy za PET lahve dlouhodobě nesouhlasí ani ministerstvo životního prostředí. Proto takový návrh neobsahuje ani aktuálně projednávaná odpadová legislativa . '
