Všude ve firmách se rozléhá volání: inovace, řízení inovací, inventika! Kdo neinovuje, zahyne! Něco na tom možná je, zejména v informačním průmyslu, kde dynamika a cykly životnosti služeb a výrobků se počítají spíše v měsících než v letech.
Jako na to? Možnosti brainstormingu se zdají buď vyčerpané, nebo notně omezené. Mnohokrát citovaný vynález kancelářské sponky v brainstormingu má čím dále tím méně následníků. Razí se nová hesla: Wisdom of the crowd, crowd sourcing. Jde v podstatě o ověřený teorém v češtině známý jako „více hlav víc ví“. Funguje to ve skutečnosti? Sociologové jako James Surowiecki nebo matematici jako markýz de Condorcet (ten dokonce už v 18. století) tvrdí, že ano. Když položíme otázku skupině lidí, kteří individuálně dokážou najít správnou odpověď ve více než 50 procentech, pravděpodobnost správné skupinové odpovědi stoupá s velikostí skupiny až ke stu procent. To je prokázáno i empiricky, dokazují to předpovědi kasovních úspěchů filmových trháků nebo vítězů Oscarů. Skupina Hollywood Stock Exchange takto předpověděla patnáct ze 16 vítězů Oscarů.
Není tedy překvapením, že i firmy, jako jsou Microsoft nebo Google, žádají své zaměstnance o předpověď tržního úspěchu toho či onoho produktu nebo velikosti zisku v příštím kvartálu. V Googlu říkají, že předpovědi zaměstnanců s 80procentní pravděpodobností se také s 80procentní pravděpodobností vyplní. Je nutné si ovšem dát veliký pozor na množství a kvalitu přesných informací, které má jeden každý ve skupině k dispozici. Jsou-li informace a údaje nepřesné, a tudíž stoupá u jednotlivců pravděpodobnost nesprávného odhadu, pravděpodobnost správné skupinové předpovědi se rychle blíží k nule. Jestliže tedy není v organizaci zabezpečeno rychlé a korektní šíření informací, je velmi nebezpečné podnikat podobné experimenty.
Jsou firmy, které testují přímo na trhu. Příkladem neúspěchu může být rychlý pád Apple z pozici světové jedničky na trhu osobních počítačů v roce 1994. Tehdy platilo, že než vám Apple dodal objednaný počítač, už uváděl na trh jiný. Metodu „řízeného“ chaosu provozuje i Google zasypávající trh průběžně novými službami. Mnohé jsou velmi neúspěšné, ale zatím to firma zvládá.
Jak je vidět, neexistuje žádný prověřený recept, kdy se spolehnout na experty a kdy na „moudrost davu“. Jediní, kteří to přesně vědí a dokonale popisují ve svých publikacích, jsou konzultanti. Ti ovšem až na výjimky neriskují a pohrávají si pouze s osudy těch, kteří je následují. Prostor k tvoření nových módních teorií a moudrostí vždycky existuje.
