Vedení ztrátové americké automobilky se ujal první Němec
Vzrušení, které zavládlo v upadající zámořské divizi spojeného gigantu DaimlerChrysler, je veliké. Německý partner totiž neustál vykázanou ztrátu téměř šesti set milionů eur (500 milionů dolarů), do níž se Chrysler zřítil ve letošním třetím čtvrtletí, a zvolil radikální řez. Potřetí ve dvou letech, ale poprvé ryze v duchu Made in Germany. Po vyhozeném Jamesi Holdenovi usedl na trůn v Auburn Hills na předměstí Detroitu Němec Dieter Zetsche. Vytáhlý sportovně založený sedmačtyřicátník s mohutným mrožím knírem a obrýleným obličejem se vydává dobýt Severní Ameriku podruhé. Je tomu přesně deset let, co ho automobilka Daimler–Benz pověřila léčením marodného dceřiného výrobce nákladních vozů Freightliner. Nekompromisní propuštění pětiny zaměstnanců a masivní snížení nákladů posunulo pacienta zpět do zisku. Nebojácnost „neznámého cizince vynesla Zetschemu vstup do představenstva Mercedes Benz. A nenávist silných amerických odborů United Auto Workers (UAW). Zetscheho úkol, kterým ho pověřil jeho nadřízený a současně i blízký přítel Jürgen Schrempp, je jasný – snížit výdaje, vytvořit zisk, vrátit důvěru burzy. Stejně jako opět vykřesat jiskry zápalu, kterým údajně Chrysler německého partnera před dvěma lety zaujal. Fúze „rovného s rovným , v zámořském tisku vždy označovaná jako převzetí, stála 36 miliard dolarů. Ani dnes, v roce 2000, není Dieter Zetsche čitelně popsaným listem. V souvislosti se zemětřesením u Chryslera se mnozí stále ptají: „Kdo to je? Co umí, co zná? Odpovědí jsou útržky vzpomínek bývalých i současných kolegů, případně zásluhy, jež jsou dotyčnému připisovány. Sám Zetsche mlčí. Agentury nepřinesly jediný jeho výrok, vždy jen názory jiných. Včetně spekulace, že to bylo právě tiché a zdrženlivé chování, které vyneslo Schremppova korunního prince tak vysoko. „Je výborným organizátorem, ale ne tím správně drzým a vysoce kvalifikovaným šéfem, jehož by Chrysler potřeboval, tvrdí Karel Rhys, ředitel Center for Automative Industry Research ve velšské Cardiff School, v Detroit Free Press. List Financial Times, který citoval jednoho z bývalých Zetscheho spolupracovníků, však varuje: „Může působit velmi žoviálně, nicméně je to jeden z nejbrutálnějších manažerů, které jsem kdy viděl. Z jeho kanceláře můžete vyjít jako zpráskaní. Dieter Zetsche, narozený 3. května 1953 v Istanbulu, chodil do školy ve Franfurtu nad Mohanem. Následovalo studium elektrotechniky na Univerzitě v Karlsruhe, odkud novopečený inženýr zamířil do stáje Daimler–Benz. Jeho osudem se stala místa ve vývojových odděleních automobilky. V roce 1982 získal doktorát na technické univerzitě v Paderbornu. O dva roky později koordinoval vývoj užitkových vozů v zahraničí, v roce 1987 vyrazil do světa. Šéf vývoje Mercedes–Benz v Brazílii, člen obchodního vedení tamtéž, prezident Mercedesu v Argentině – takový je výčet Zetscheho štací v Jižní Americe. A přichází legendární úspěch u výrobce tahačů Freightliner. Ten vděčí Zetschemu za současný skoro dvacetiprocentní podíl na americkém trhu, což je dvojnásobek dílu, který se podařilo ukrojit komukoli z konkurence. Léčba dceřiných kamionů katapultovala hubeného manažera do nejvyšších sfér v představenstvu mateřského podniku i společného dvanáctihlavého německo–amerického vedení. S reputací člověka pro problémové operace. „Když se smrákalo nad mercedesy třídy A, vstoupil Zetsche dosud nevídaným způsobem do boje za jejich záchranu. V televizních show řídil své áčko bez obleku a bez kravaty, přednost dostal šarm limuzíny. Mercedesy řady A vykázaly od té doby jeden z nejpozoruhodnějších prodejních úspěchů v historii firmy. Mocná odborová unie UAW však nadšením nehýří. Její předáci hovoří o konci Chryslerova týmu snů a nenávratnosti zlatých časů, kdy se prémie pohybovaly až kolem sedmi tisíc dolarů. Novináři se zapojili do kampaně rovněž. „Za takové řízení by Schremppa v Americe dávno vyhodili. Divím se, že na něj ještě nikdo nepodal žalobu, napsal Jerry Flint, sloupkař časopisu Forbes. Ratingové agentury Standard & Poor s a Moody s jsou rovněž skeptické. „Riziko, že se nepodaří dosáhnout změny k lepšímu, se zvyšuje, citoval jejich mínění Handelsblatt. Oleje do ohně ještě dolil New York Times, který napsal o záměru části stuttgartské dozorčí rady prodat americkou část. Tento krok ale analytici vylučují. Nevyzpytatelného Zetscheho čekají za oceánem horké chvilky. Akcie společného podniku klesly na roční minimum, nepřiměřené výhody ve snaze uspět v drsné cenové soutěži potáhnou podle znalců automobilku ke dnu nejméně do konce roku. „Neměl by prohrábnout příliš moc peří, říká nejmenovaný londýnský analytik. Vetřelec, který bude čelit nepřátelství posledních dvou Američanů v představenstvu a nažhavených odborů, to nejspíše dobře ví. A mlčí.
