Zvolení Hasana Rúháního vytváří příležitost pohnout se ve vyjednáváních o zastavení tamního jaderného programu a začít opravovat vztahy Íránu a USA poznamenané třemi dekádami nepřátelství. Otázkou je, zda Rúhání a prezident Obama mají politickou kuráž a schopnosti, aby toho dosáhli.
Zda by takový postup připustil i íránský vrchní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zatím nevíme. Ale ať byl důvod jakýkoli, dovolil Rúhánímu kandidovat ve volbách a uznal jeho velký úspěch, tedy i porážku zastánců tvrdé linie.
Duchovní Rúhání má hluboké kořeny v konzervativním establishmentu, nicméně je to také pragmatik. Jeho kampaň volající po ukončení sankcí a sporů se Západem o jádro přesvědčila voliče, kteří mají plné zuby těžce devalvované měny, hroutící se ekonomiky a eroze práv a svobod. Prezident Obama by nyní měl začít přesvědčovat Izrael a Kongres, že je nutné s Íránem směřovat k rozumné dohodě. Je to šance, kterou si ani Obama, ani Rúhání nemohou dovolit promarnit.
• Čtěte také:
PROFIL: Rúhání by mohl být prezidentem íránských konzervativců i reformistů
