Rok 2007 nemusí být z hlediska čerpání evropských peněz šťastný
Hrozba, že letošní rok nebude z hlediska čerpání evropských peněz tím nejšťastnějším, je značná. Jednání o stovkách miliard, které mají přitéct do Česka z fondů Evropské unie v novém období 2007 až 2013, se zadrhávají. Kraje, města či třeba fond dopravní infrastruktury dávají najevo svou nervozitu. „Jak velké bude nakonec celkové zpoždění?“ ptají se ti, kdo na evropské peníze netrpělivě čekají.
Letošek je však klíčový i z hlediska čerpání peněz, které byly Česku přiděleny na období 2004 až 2006. Do konce prosince je nutné využít finance, jež byly určeny na rok 2005 - podle pravidla „n+2“. To říká, že peníze je možné čerpat ještě po dobu dvou následujících let. Loni nakonec vše dopadlo dobře, protože bylo možné započítat zálohové platby, a pražským ministerstvům se tedy podařilo zabránit riziku, že země o větší část prostředků přijde. Letos už ale se zálohovými platbami kalkulovat nejde. „Teď se teprve ukáže,“ říká Jiří Vondrášek z poradenské společnosti KPMG.
Ministerstva se musejí soustředit na jednání o „nových penězích“ na další období, a proto se v některých případech může stát, že nebudou moci věnovat dostatek sil na dočerpání těch „starých“.
Navíc je paralyzován CzechInvest, agentura, která zprostředkovává tok evropských peněz na podporu podnikání. Z nich mohou profitovat české firmy. Personální zemětřesení v CzechInvestu, které vyvolal ministr průmyslu Martin Říman (ODS) odvoláním šéfa agentury Tomáše Hrudy, se zatím zastavit nepodařilo.
Čunek pod tlakem.
V centru pozornosti je nicméně jednání s Evropskou komisí o Národním strategickém referenčním rámci (NSRR) - dokumentu, který určuje základní strategii využívání peněz z fondů EU v letech 2007 až 2013. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek (KDU-ČSL) čelí kritice ze všech stran za to, že rozhovorům s Bruselem zpočátku nevěnoval dostatečnou pozornost. Veřejně ho napadají politici opoziční sociální demokracie, potichu koaliční partneři z řad občanských demokratů. A ve chvíli, kdy se Čunek a celý vyjednávací tým snaží rozhovory s komisí urychlit, se zase objevují dohady, že Češi budou v časovém tlaku donuceni Bruselem k nežádoucím ústupkům. Ministr pro místní rozvoj má ale po ruce silný protiargument, neboť na současných potížích se podepsaly především předchozí vlády, když vytvořily příliš velký počet operačních programů pro čerpání v různých oblastech (celkem čtyřiadvacet).
Spěch je však nyní nutný. Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS) upozornil, že v srpnu se Brusel ponořuje do hlubokého spánku. Evropská komise v té době fakticky přestává fungovat. Přinejmenším strategický rámec by měl být hotový. Čunek stanovil cíl, podle něhož je nutné vše zásadní ohledně klíčového dokumentu dojednat do konce května. Názory na to, zda se tak skutečně stalo, se liší.
Záleží jen na Bruselu?
Europoslanec a předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák se domnívá, že žádný zásadní průlom při jednáních zaznamenán nebyl: „Komise zkoumá formální stránku NSRR a nevyjádřila se k obsahové podobě příslušných operačních programů. Celý proces je však poněkud zdlouhavý, což souvisí s tím, že řada vrcholných vyjednavačů jsou lidé, kteří se v této komplikované a technokratické problematice pohybují jen krátkou chvíli.“
Na druhé straně však v českém vyjednávacím týmu hrají klíčovou roli známé osobnosti, jejichž nominaci Čunkovi navrhoval Alexandr Vondra - například bývalé ministryně Milena Vicenová a Miroslava Kopicová. Navíc jsou v něm odborníci z dalších ministerstev, kteří se problematice fondů EU věnují dlouhodobě - ministerstvo financí zastupuje Jan Gregor a ministerstvo průmyslu náměstek Martin Tlapa. A zdroje z českého vyjednávacího týmu naopak uvádějí, že všechny hlavní problémy kolem NSRR už se vyřešit podařilo. „Už je jen na rychlosti bruselské administrativy, kdy bude vše dokončeno,“ prohlásil Čunek. Česká strana se každopádně zavázala, že do budoucna zajistí dostatečně kvalitní koordinaci při čerpání peněz (prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj).
Jiří Čunek na domácí půdě slíbil, že NSRR bude podepsán do konce června, což označila za reálné i hlavní vyjednavačka Evropské komise, Slovenka Katarína Mathernová. Ta však dala na nedávné tiskové konferenci v Praze během jednání s českým vyjednávacím týmem najevo, že komisi až tak netrápí, zda se ta či ona záležitost vyřeší o týden dříve, či později.
Vyjednavači nezajistí vše.
Problém je v tom, že dojednáním strategického rámce vše nekončí. Bude nutné vést rozhovory o velkém počtu operačních programů, které nakonec mohou být podstatně složitější, neboť se půjde do větších detailů. Oldřich Vlasák odhaduje, že Evropská komise schválí NSRR do konce června. „Uzavření jednání o operačních programech se však podle mého názoru poněkud prodlouží,“ dodává šéf Svazu měst a obcí. Jak říká, ve druhé polovině července Brusel přechází do „stand-by“ módu a v srpnu jsou evropské instituce doslova „offline“. Do konce prázdnin tedy uzavření jednání očekávat nelze, s čímž je pro Vlasáka těžké se smířit, protože se cítí být „představitelem obcí a měst, které jsou na čerpání evropských prostředků připravené“.
Ne všichni však sdílejí názor, že stačí rozhovory uzavřít a pak už čerpání půjde samo. Čunkovo ministerstvo upozorňuje, že záleží na připravenosti ostatních resortů. Jednotlivé výzvy k předkládání žádostí o dotace je možné vyhlásit už dříve, i když evropské peníze dorazí až později. Sám Jiří Čunek očekává, že se tak stane během léta. Co nejrychlejší uzavření rozhovorů o operačních programech je však nutné také k tomu, aby byly z Bruselu zaslány zálohové platby.
Hejtmani se ozývají.
Jisté je, že vicepremiér Čunek i vyjednávací tým jsou nadále pod velkým tlakem, který vyvíjejí mimo jiné i hejtmani. Ti navíc hrají důležitou roli uvnitř ODS a o jejich podporu bezpochyby soupeří hlavní aktéři vnitrostranického souboje o podobu reformy veřejných financí. Když premiér Mirek Topolánek na květnovém stranickém shromáždění na pražském Žofíne obhajoval vládní verzi „batohu“, připomínal právě hejtmanům, že kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu by země mohla o část peněz z evropských fondů přijít. A není žádným tajemstvím, že hejtmani zásadně posunuli postoj ODS k Evropské unii od kritického „eurorealismu“ k pragmatismu, díky němuž by Česko mělo co nejvíce využít výhod a příležitostí členství v EU (aniž by kritický osten vůči Bruselu zcela vymizel).
Role krajů při čerpání peněz na období 2007 až 2013 dále posiluje, díky regionálním operačním programům se mají podílet na řízení celého procesu. To ovšem vyvolává také pochybnosti, zda jsou regiony na příliv peněz dostatečně připraveny a dokážou evropských financí efektivně využít.
Co až se tým rozpustí?
Další otázkou je, zda bude ministerstvo pro místní rozvoj skutečně v příštích letech schopno plnit svou koordinační roli. Jestliže dnes do značné míry zachraňují situaci známé osobnosti z jiných resortů, které vytvořily vyjednávací tým, po ukončení rozhovorů bude situace jiná. Mandát vyjednavačů skončí a bude nutné vytvořit silný manažerský tým, který bude celý proces čerpání řídit. Ministerstvo pro místní rozvoj je přitom známé tím, že fluktuace lidí na vyšších i nižších pozicích je tam mimořádně velká. A nebylo by korektní tvrdit, že je to čistě Čunkova vina. Personální obměny následovaly i při řadě dřívějších střídání na postu ministra.
Ne všechny odhady jsou pesimistické. Oldřich Vlasák kupříkladu nemá žádné indicie, že by se letos mohlo zpomalit čerpání peněz na období 2004 až 2006. „Pokud se nějakým razantním zásahem nenaruší zaběhaný systém, vše by mělo pokračovat podle plánu. Uvědomme si také, že letos nám byla nakloněna i příroda. Byla mírná zima, nic nebránilo mnohým stavebním prácem. Na štěstí se však do budoucna nesmíme spoléhat a musíme se připravit i na případné komplikace,“ uvedl europoslanec. Trochu toho štěstí by ale letos Česko ještě potřebovalo.
