ŽIROVNICKÝ PIVOVAR Městečko Žirovnice na Pelhřimovsku se může pochlubit hned třemi historickými památkami - zámkem, sýpkou a pivovarem. Zatímco první dvě se v nedávné době dočkaly nákladné obnovy, na rekonstrukci pivovaru město peníze nemá a nabízí ho k prodeji.
Vhodného zájemce o žirovnický pivovar zatím město nenašlo. foto: Žirovnice
ŽIROVNICKÝ PIVOVAR
Městečko Žirovnice na Pelhřimovsku se může pochlubit hned třemi historickými památkami - zámkem, sýpkou a pivovarem. Zatímco první dvě se v nedávné době dočkaly nákladné obnovy, na rekonstrukci pivovaru město peníze nemá a nabízí ho k prodeji.
Zdálky viditelná dvoupodlažní budova bývalého pivovaru s vysokou sedlovou střechou se nachází v bezprostřední blízkosti zámku. Stojí samostatně, pouze k východní zdi k ní přiléhá nižší rodinný domek, který je bývalou kůlnou a později elektrárnou. Obě stavby jsou částečně zapuštěny do svahu a jejich mohutnost dokládá mimo jiné také tloušťka zdiva, která se v průměru pohybuje okolo šedesáti centimetrů.
Z historického hlediska je velmi významná omítka na severozápadní a jihozápadní straně budovy. Obsahuje původní psaníčková sgrafita pravděpodobně ještě z doby založení pivovaru. V interiéru sklepů se pak dochovaly původní křížově klenuté stropy a renezanční podpěrné sloupy. Stavba je ale v současnosti ve velmi zanedbaném stavu a cenné detaily rychle podléhají zkáze. Nenajde-li se vhodný investor, do několika let mohou ze zajímavé památky zůstat jen ruiny.
PIVNÍ SOKOLI
||
Historie žirovnického pivovaru se začala psát v roce 1599. Budovu postavili tehdejší majitelé panství páni z Hradce jako reakci na získání práva k vaření piva. Stavba byla na svou dobu velmi moderní, kromě samotné varny obsahovala veškeré příslušenství, byt sládka a s velkou pravděpodobností také hospodu. Nedílnou součástí budovy byl i sladový mlýnec, kde se připravovala surovina pro vaření.
Pivovar od počátku prosperoval, o čemž svědčí četné historické dokumenty. Byl navíc soběstačný chmelem, který se pěstoval nedaleko Mlýnského rybníka, proto v 17. století bez problémů přečkal i třicetiletou válku. Poté však vinou zmenšujícího se zájmu vrchnosti o panství začal postupně upadat. Produkce neustále klesala a do roku 1865 se pivo přestalo vařit úplně. Hostinec byl nicméně funkční dál a jak se zdá, stále prosperoval. Svědčí o tom mimo jiné obnovení licence k pohostinské činnosti z roku 1877.
Již v polovině 19. století se stal pivovar součástí velkostatku a byl často pronajímán. Roku 1888 začali jeho prostory využívat také místní sokolové, kteří si zřídili tělocvičnu v bývalé varně. Chod hostince to však nijak nenarušilo a fungoval bez problémů až do roku 1914. Teprve pak byl snad v souvislosti s vypuknutím první světové války zrušen.
BYTOVÁ PŘESTAVBA**
Po skončení války nebyl již provoz obnoven a obec nechala objekt přeměnit na byty. Vnější vzhled budovy se tím prakticky nezměnil, jen uvnitř byly kolem roku 1920 postaveny zděné příčky a vybudováno celkem devět bytů různé velikosti se společným příslušenstvím. Bylo to však zároveň období, kdy se do stavby naposledy výrazněji investovalo.
Po roce 1948, kdy se majitelem stala Domovní správa a poté Okresní bytový podnik, byl objekt napojen na veřejnou vodovodní a kanalizační síť a byty prošly částečnou rekonstrukcí. Nenahraditelné škody na původních interiérech ale naštěstí nevznikly, protože původní nosné zdi i křížové klenby zůstaly zachovány, stejně jako podpěrné kamenné sloupy. Bez dalších stavebních úprav zůstala budova následujících čtyřicet let.
Již značně zdevastovaný pivovar získalo po roce 1989 zpět město Žirovnice, na jeho opravu však peníze nemělo. Prioritou byla rekonstrukce zámku a později také cenné barokní sýpky, pivovar se tak ocitl na okraji zájmu a jeho chátrání rychle pokračovalo. Teprve zhruba před rokem se místní radnice rozhodla objekt prodat, vhodný zájemce se však zatím nenašel. Město proto nabízí budovu dál a doufá, že se cenná památka obnovy jednou dočká a návštěvníci ji budou moci obdivovat podobně jako místní zámek a špýchar.
