Jednou z dobrých hádanek letošních předčasných parlamentních voleb v Británii je, zda si může volební lídr dovolit prohlásit, že v nejdůležitější otázce ze všech zůstane „neutrální“. Protože to přesně vystihuje, jak se šéf Labour Party Jeremy Corbyn hodlá postavit k setrvání Spojeného království v Evropské unii. Nejdřív během tří měsíců vyjedná lepší smlouvu o odchodu než Boris Johnson a pak výsledek nejpozději do šesti měsíců předloží k dalšímu referendu. V něm novou dohodu buď voliči přijmou, nebo ji odmítnou a země zůstane v EU. Pokud by to přesně takto říkal Jeremy Corbyn od začátku kampaně, dalo by se to interpretovat jako uvážlivé stanovisko, ale protože z něj odpověď lezla jako z chlupaté deky, je výsledek poněkud nepřesvědčivý. Mírně řečeno.
Takhle se do něj obuli všichni soupeři, nejen Boris Johnson, jehož konzervativci naopak postavili kampaň hlavně na tom, že brexit „dodají“ (včetně podpisu všech kandidátů, že souhlasí se smlouvou), ale i liberální demokraté vedení Jo Swinsonovou, kteří naopak v případě vítězství slibují brexit zrušit a zachovat Británii plnohodnotné členství v Unii.
Skotští nacionalisté (SNP) Nicole Sturgeonové nechtějí jen druhé referendum o brexitu (chtějí v EU zůstat), ale i druhé referendum o nezávislosti Skotska. Na což budou ovšem těžko slyšet v Anglii, protože ani Labour Party s brzkým termínem dalšího skotského plebiscitu nechce souhlasit, a že by se jim koaliční partner ze severu jinak velmi hodil.
Kdo by měl být premiérem Británie?
Přitom labouristé slibují voličům nejradikálnější změnu britské politiky minimálně od skončení druhé světové války. Síťová odvětví se mají znárodnit (za náhradu), zisky ropných koncernů „natěžené“ v Severním moři zpětně dodanit a bohatí mají platit nejenom vyšší daň z příjmů, ale ta bude uplatněna i na zdanění dividend a kapitálových výnosů. Vyšší daní bude zatíženo i dědictví. Vše zastřešeno zvýšením korporátní daně pro velké podniky z 19 na 26 procent a daní z finančních transakcí. Obyčejného člověka by se zdanění nemělo dotknout, neboť DPH se zvyšovat nemá.
Daňové příjmy budou sloužit (ne, nedoufejte, že ke snižování dluhů, opravdu ne) k posílení výdajů, jejichž seznam je dlouhý. Ambicí je nejen výrazně vyšší míra přerozdělování, ale i dotování přechodu k „zelené budoucnosti“, mimo jiné prostřednictvím mamutího National Transformation Fund s kapacitou 400 miliard liber. Komu by to nestačilo, může připočíst dalších 250 miliard, které má rozpůjčovat Národní investiční banka včetně sítě regionálních odnoží. Dohromady to Corbynovi vychází na navýšení výdajů o dodatečných osmdesát miliard ročně, což v přepočtu představuje vysoká čtyři procenta současného britského HDP.
Naproti tomu konzervativci se svým dodatečným výdajovým impulzem o tři miliardy liber ročně drží hodně při zemi, takže ani nemusejí příliš hýbat se sazbami, pouze už opustili nápad dále snižovat sazby korporátní daně na 17 procent oproti současným 19 procentům, což by na výnosech znamenalo asi šest miliard. Liberální demokraté chtějí svoje navýšení výdajů pokrýt zvednutím sazby příjmové daně u firem i fyzických osob o jeden procentní bod.
Pro každého něco
Příklon mladých lidí k Labour Party má zajistit znovuzavedení stipendia na úhradu životních nákladů (maintenance grants) a zrušení školného (9250 liber ročně v Anglii), na něž je sice možné si vzít půjčku, jejíž splácení se odvíjí od budoucích příjmů absolventa, ale tak jako tak je velmi neoblíbené. Proto jej chtějí labouristé v případě vítězství zrušit stejně tak jako daňové úlevy pro soukromé školy, kde se vychovává elita.
Britský zdravotní systém nepožívá bůhvíjak dobré pověsti a třeba čekací lhůty na operace, příjem na pohotovosti nebo vyšetření u specialisty jsou vesměs delší než v Česku, ale na samotný princip bezplatné péče ve veřejném zdravotnictví nedají Britové dopustit. Jakákoli zmínka o jeho byť jen částečné privatizaci je už dávno toxickým obviněním. Národní zdravotní službě (NHS) se vyhnuly škrty i v období recese, ale ani každoroční navyšování rozpočtu NHS o šest procent už, zdá se, nestačí a v systému roste napětí. Ze stejného důvodu jako všude jinde. Rychle stoupá nejen počet seniorů nad 65 let, ale zejména těch starších 80 let, často dlouhodobě zatížených chronickými onemocněními.
Johnson je pro Brity James Bond i Homer Simpson. Corbyn dopadl hůře
Nové léčebné postupy, přístrojové vybavení i léky také nejsou zadarmo, takže výsledkem nemůže být nic jiného než (různě dynamické) navyšování rozpočtu a najímání posil. Boris Johnson dělá, co může, aby odrazil útoky, že konzervativci NHS zaprodají kapitálu, notabene tomu americkému.
Trumfnout soupeře je velmi oblíbená taktika. Toryové se spoustou másla na hlavě kvůli snížení počtů policistů od roku 2010 o dvacet tisíc slibují, že jich zase dvacet tisíc najmou. A labouristé je obratem přebijí silnější kartou: že vyšlou na ochranu veřejného pořádku o dva tisíce bobíků víc. A máš to, Borisi.
Zelení jsou všichni
Ve srovnání s českým hlavním proudem jsou všechny hlavní strany v Británii hodně zelené - z jednoho prostého důvodu, ekologie a klimatická změna jsou spolu s brexitem a zdravotnictvím veřejností nejintenzivněji vnímanými tématy. Na rozdíl od Česka nezažila Británie drahé fiasko s obnovitelnými zdroji, naopak holandské aukce, při nichž vyhrává nejnižší cenová nabídka, v posledních pár letech vedly k ohromnému navýšení kapacit větrných parků v Severním moři. A vláda Theresy Mayové přijala závazek přechodu Británie na „zero-carbon by 2050“ v červnu tohoto roku jako první z velkých zemí. Od té doby se ostatní strany předhánějí, kdo nasadí ještě ambicióznější laťku posunutím termínu uhlíkové neutrality do roku 2045 nebo ještě dřív.
Pohoda zvířat musí být
Veřejnost v Británii miluje zvířátka dlouho a intenzivně, což se nemohlo nepromítnout do volebních programů. Levicový deník The Guardian vystopoval zmínku o péči o zvířata již v konzervativním programu z roku 1979. I tentokrát se na ni dostane, konkrétně na stránce 54 konzervativního volebního manifestu je jasný a neodvolatelný závazek, že „zarazí pašování psů a štěňátek“.
Labour Party zase slibuje, že zastaví střílení (přemnožených) jezevců a zatrhne chov opic jako domácích mazlíčků. První větou zvláštní kapitolky, pojednávající o těchto bohulibých věcech, je hrdé konstatování: „Labour is the party of animal welfare.“ (Labouristé jsou stranou pohody zvířat.) Nekecám.
Četba volebních programů je svého druhu poznávací expedicí do hlubin politické psýché národa; co všechno se mu dá slíbit, o jakém lepu na hlasy si političtí marketéři myslí, že u jednotlivých zájmových skupin zabere nejlíp. Od brexitu dodaného až k brexitu zrušenému, od pašovaných štěňátek k zastřeleným jezevcům, v Británii se pamatuje na všechno a na každého. Akorát Brexit Party je výjimkou potvrzující pravidlo a řeší jenom jednu věc, jak už z názvu vyplývá.
Brexit
Konzervativci
Ratifikují Jonhsonovu smlouvu o vystoupení z EU před 31.1.2020. Dojednají zónu volného obchodu s EU do 31.12. 2020. Prosadí, že do tří let bude 80 procent obchodu kryto dohodami o volném obchodu.
Labouristé
Dojednají novou dohodu s EU, zajistí jednotný celní režim v celém Spojeném království (tedy opak Johnsonovy „irské“ pojistky). Takto vyjednanou dohodu předloží v referendu, kdy druhou možností je setrvání v EU. Jeremy Corbyn sám zůstane v referendu neutrální.
Liberální demokraté
Zruší brexit odvoláním článku 50 Smlouvy o EU. Pokud nebudou ve vládě, budou tlačit na vypsání druhého referenda. Uspořené výdaje na brexit, údajných 50 miliard liber, navrhují použít na sociální služby.
Zdravotnictví
Konzervativci
Najmou 50 tisíc zdravotních sester, část ze zahraničí; znovu zavedou stipendia pro studující sestry. Do výstavby nemocnic investují 2,7 miliardy liber. Sociální péči podpoří posílením rozpočtů místních úřadů o miliardu liber ročně.
Labouristé
Chtějí zvyšovat výdaje do zdravotnictví v průměru o 4,3 procenta ročně. Do podpory duševního zdraví investují 1,6 miliardy liber ročně navíc. Zubní prohlídky budou zadarmo.
Liberální demokraté
Prosadí, aby duševnímu zdraví byla přikládána stejná vážnost jako jiným oborům. Zajistí dostatek rodinných lékařů do roku 2025.
Ekonomika a daně
Konzervativci
Zvýší investice do infrastruktury do roku 2021 o 13,8 miliardy liber (prostřednictvím zmírnění fiskálních pravidel, která nebudou započítávat půjčky pro infrastrukturní projekty do limitu zadluženosti). Zavazují se nezvyšovat příjmovou daň, sazby sociálního pojištění a DPH. Zvýší minimální hranici pro odvody sociálního pojištění na 9500 liber (příjem pod touto hranicí je osvobozen).
Labouristé
Znárodní síťové podniky včetně železnic, vodáren a kanalizací, pošty a energetiky; to bude platit i pro součást telekomunikační skupiny BT Openreach, která bude poskytovat rychlý širokopásmový internet zdarma. Nadnárodní společnosti budou zdaňovány podle tržeb a zaměstnanosti v Británii. Horních pět procent Britů s příjmem nad 80 tisíc liber ročně bude u částek nad tuto hranici platit vyšší sazbu příjmové daně 45 procent.
Liberální demokraté
Plánují jednoprocentní zvýšení sazeb daně z příjmů pro financování zdravotní a sociální péče. Investují 130 miliard liber do infrastruktury a škol. Sazba korporátní daně stoupne o jedno procento na 20 procent.
Školství
Konzervativci
Přidají jednu miliardu liber ročně na podporu školek. Navíc přidají 14 miliard liber do roku 2023 do škol. Slibují revizi (snížení) úrokových sazeb u studentských půjček.
Labouristé
Zruší školné na univerzitách (dnes 9250 liber ročně). Založí National Educational Service pro celoživotní vzdělávání (nárok na šest let školení bezplatně). Zavedou DPH na školné na soukromých školách.
Liberální demokraté
Slibují jesle zadarmo už od devíti měsíců věku. Hodlají poskytnout deset tisíc liber pro každého na vzdělávání dospělých (účelová individuální dotace na platbu školení a rekvalifikačních kurzů). Přivedou 20 tisíc nových učitelů do škol jako součást dodatečného posílení rozpočtu školství o deset miliard ročně.
Energetika a životní prostředí
Konzervativci
Jejich cílem je dosažení uhlíkové neutrality Británie do roku 2050. Investují 6,3 miliardy liber do energetických úspor v oblasti bydlení. Prosadí zákaz vývozu plastového odpadu do rozvojových zemí (mimo OECD).
Labouristé
Založí Green Transformation Fund, který investuje až 250 miliard liber do ekologizace dopravy, obnovitelných a nízko emisních zdrojů, rekultivace, obnovy ekosystémů a podpory biodiverzity. Plánují, že v roce 2030 by mělo být téměř 90 procent elektřiny a 50 procent tepla vyráběno z obnovitelných a nízko emisních zdrojů. V roce 2030 by chtěli 100 procent prodejů aut v elektřině. Chtějí do uhlíkové stopy započítávat i dovezené emise.
Liberální demokraté
Jejich cílem je vyrobit 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Energetické úspory v zateplování a nízkoemisním vytápění bytů podpoří do roku 2023 šesti miliardami liber. Portfolia penzijních fondů musejí „zezelenat“ tak, aby odpovídala pařížské klimatické dohodě. Prosadí zákaz těžby zemního plynu frakováním.
Bydlení
Konzervativci
Chtějí postavit nejméně jeden milion bytů do roku 2024. Prosadí zákaz výpovědi z nájemního bytu bez udání řádného důvodu. Zavedou tříprocentní přirážku při nákupu domů cizinci.
Labouristé
Zdaní nákup bytových domů zahraničními firmami, zavedou předkupní právo pro domácí zájemce o nové byty. Zamýšlejí vybudovat obecní a sociálních byty - 150 tisíc ročně do roku 2024.
Liberální demokraté
Plánují výstavbu nejméně 100 tisíc dostupných nájemních bytů ročně; celková bytová výstavba bude 300 tisíc bytů ročně. Povolí navýšení municipální daně z nemovitostí až na pětinásobek v případě nákupu druhých bytů. Umožní splátkový prodej dostupných bytů pro jejich nájemníky po 30 letech.
Imigrační pravidla
Konzervativci
Zavedou bodový systém pracovních víz preferující kvalifikované uchazeče. Občané EU dosáhnou na sociální dávky (podpory v nezaměstnanosti, dětské přídavky, atd.) až po pěti letech. Provedou zrychlení procedury pro lékaře a sestry s pracovní nabídkou od NHS.
Labouristé
V případě brexitu chtějí symetrická práva pro občany EU i Británie. Imigrační politika bude akcentovat lidská práva a preferovat kvalifikované uchazeče v nedostatkových oborech ve veřejném sektoru. Zruší deportace rodinných příslušníků a požadavky na minimální příjem, které brání slučování rodin.
Liberální demokraté
Zachovají svobodu pohybu v EU. Zavedou „soucitný“ přistěhovalecký systém místo nepřátelského. Zruší požadavky na minimální příjem pro partnera v případě slučování.
