Přijetí eura v Česku je zatím v nedohlednu. Kdo však ve svém byznysu vycházel z existence koruny, musí se na ně připravit. Jak to dělá skupina Citfin, která nakupuje a prodává devizy a vede multiměnové účty, popisuje předseda představenstva Gabriel Kovács.
Autor: Jakub Hněvkovský
Představuji si firmu, která vyváží či dováží. Protože není velká, nemůže si moc vyskakovat, takže platba někdy probíhá v eurech, jindy v dolarech, zlotých, librách či rublech. Jsou takové firmy vašimi hlavními klienty?
V rámci finanční skupiny Citfin máme dva subjekty. Už dvanáct let zde působí akciová společnost Citfin – Finanční trhy, která vlastní licenci, jež ji opravňuje k nákupu a prodeji měn a k platebním službám. Jejími klienti jsou exportéři a importéři, kteří potřebují směňovat z českých korun do jiné měny nebo naopak, platit do zahraničí a inkasovat devizy.
A ten druhý subjekt? Dále máme firmu Citfin spořitelní družstvo. Licence tohoto subjektu nás opravňuje k poskytování širšího okruhu služeb. Patří k nim i vedení běžných účtů, kde nabízíme takzvaný multiměnový účet, který má jedno plnohodnotné číslo. Multiměnových účtů je v Česku málo, v zahraničí jsou však celkem obvyklé. Pro klienta je to výhoda – má jedno číslo, které může používat třeba pro deset měn, nemusí si otevírat deset účtů. Původně jste se jmenovali CITCO. Co vás vedlo ke změně?
S rozšířením služeb jsme se začali zabýval ochranou této značky v celé Evropě. Zjistili jsme, že v Nizozemí působí společnost jménem Citco, z čehož by mohl vzniknout konflikt. Nový název má jistou návaznost. Se změnou jsme spojili i některé nové služby, aby to pro klienty bylo zajímavé.
Dokud platilo, že kolik je států, tolik je měn, měli jste širší pole působnosti. Co ale budete dělat po rozšíření eurozóny?
Dokud tady platí koruna, dopad zavedení eura na naše podnikání není dramatický. U klientů se projevilo kladně – zlepšily se ceny, zrychlily platby. Samotný vznik eurozóny pro nás byl spíše příležitostí. Jiná situace však nastane, až i v Česku bude euro. Na tuto změnu se dlouhodobě připravujeme. Rozhodli jsme se rozšířit licenční základnu a nabízet i služby, které nejsou závislé na měně. Proto jsme vstoupili do spořitelního družstva, což proběhlo v roce 2008 a skutečný rozjezd nastal na konci roku 2009. Záložna funguje na principu členství. Služby smíme poskytovat našim členům, takže každý náš klient je zároveň členem.
Budete například poskytovat úvěry? Ano, máme plnou licenci pro spořitelní družstva, která zahrnuje klíčové služby z bankovní licence, mimo jiné shromažďování vkladů a poskytování úvěrů. Licence nám však neumožňuje například poskytovat služby související s akciovým trhem. Naše družstvo je členem clearingu České národní banky a Společnosti pro světovou mezibankovní finanční komunikaci SWIFT. Pro naše klienty děláme ročně asi 50 tisíc zahraničních plateb. Jsme i plnohodnotným členem karetní asociace Mastercard. Jaké jsou dopady krize a jakou máte další strategii?
Objem českého zahraničního obchodu klesl, což se nás přímo dotklo. Od začátku letošního roku pociťujeme určité oživení. Doba nebyla jednoduchá, ale krizí jsme prošli celkem dobře. Naše plány počítají s tím, že Česká republika přijme euro v roce 2014. Sice to v tuto chvíli nepovažuji za reálné, do té doby ale musíme naše společnosti připravit. Současnou hlavní službu budeme nadále poskytovat, ale ve významně nižším rozsahu, a výpadek musíme nahradit jinými službami.
Jenže kampeličky prošly vlnou bankrotů. Budou vám klienti věřit?
Museli jsme zvážit, zda poneseme toto reputační riziko. V 90. letech zde působilo zhruba 150 kampeliček. V současné době jich je šestnáct. Došlo k velkému množství změn, které vedly k tomu, že se trh pročistil a ozdravil. Regulace spořitelních družstev nyní spadá pod Českou národní banku. Spořitelní družstva jsou nejen regulována na stejných principech jako banky, ale sdílejí i stejnou předpisovou základnu. Reputační riziko se proto snižuje.
