Český statistický úřad oznámí příští rok v červnu nová čísla
Výsledky ekonomického vývoje zatím Český statistický úřad (ČSÚ) počítá podle staré metodiky. Ta nezohledňuje reprodukční hodnotu a opotřebení komunikací, jinak počítá takzvané imputované nájemné (fiktivní činže, které by platily majitelé nemovitostí, kdyby ty objekty nebyly jejich) a také tvorbu fixního kapitálu ve vládním sektoru. Když to ČSÚ před časem zkusil odhadnout ponovu tak, jak si to přeje Eurostat, zvýšil se v běžných cenách objem hrubého domácího produktu vytvořeného v letech 2000 až 2002 o 442 miliard korun, tedy o téměř sedm procent.
Pokles?
Makroekonom David Marek z Patria Online si pak s těmito čísly pohrál, a protože objemová změna HDP nebyla ve všech letech stejná, vyšlo mu, že podle nové metodiky by byl ekonomický růst v letech 2001 i 2002 nižší zhruba o jeden procentní bod. Což by při přepočtu do stálých cen shodným deflátorem, jaký použil statistický úřad u oficiálních dat, znamenalo reálné snížení dynamiky růstu v uvedených letech vždy také o jeden bod. To by při růstu 3,1 (2001) a dvě procenta (2002) znamenalo makroekonomický převrat.
Tvrdá čísla.
Jan Heller, vrchní ředitel sekce národních účtů ČSÚ ale tvrdí, že žádný převrat nehrozí. Zmíněná čísla nazval nástřelem. Tvrdá data za roky 2001, 2002 budou k dispozici až nyní. ČSÚ při jejich výpočtu poprvé používá daňový refistr ekonomických subjektů ministerstva financí. To je dost významná změna vzhledem k tomu, že registr, který měl dosud statistický úřad k dispozici, nebyl ze strany firem povinně aktualizován, takže v něm leželo množství mrtvých subjektů, což zkreslovalo nutné dopočty.
Až na základě tvrdých čísel pak bude přepočítán vývoj HDP podle nové metodiky. A to nikoliv pouze za roky 2000 až 2002, ale od roku 1995. Jan Heller dodává, že všechno bude v pořádku, a zdůrazňuje, že se změní úroveň, objem hrubého domácího produktu, nikoliv tempa. Eurostat vyžaduje od nových členských zemí, aby měly časovou řadu podle nové metodiky hotovou ke dni vstupu. Statistikové podle Hellera termín dodrží. Zveřejněna budou revidovaná čísla začátkem června 2004, současně s odhadem HDP za první čtvrtletí příštího roku.
Státní radost.
V té době patrně již Česká národní banka přikročí ke změně úrokových sazeb, protože současný růst soukromé spotřeby není dlouhodobě únosný a rýsující se brzdy – reforma veřejných financí, zmírnění mzdového růstu, zvýšení DPH – nevypadají kategoricky. Skutečnost, že je konečná spotřeba domácností už poněkolikáté dominantním faktorem ekonomického růstu (silou 3,9 procentního bodu) podstatně kalí radost z meziročního zvýšení hrubého domácího produktu ve třetím čtvrtletí 2003 o sympatických 3,4 procenta. A Vladimír Špidla má dostatečnou soudnost, aby za těchto okolností nad tempy růstu nejásal. Tak, jako kdysi Miloš Zeman.
To, aby měli lidé radost, je koneckonců principem prozíravého spravování státu. Horší ale je, když zdroje pro toto potěšení rostou rychleji než výkonnost, což se u nás v poslední době děje. A to čas ještě k tomu letí jako bláznivý a pomalu se volební období překlopí do druhé půlky, kdy je nutné vatovat kapsy voličů už kvůli politické sebezáchově.
Povodně.
V denním zpravodajství nebyla příliš frekventována Hellerova poznámka o tom, že pěkný růst HDP ve třetím čtvrtletí byl ovlivněn sezonními faktory. Loni v tom období, jak známo, zuřily povodně. Vliv povodní by mohl vysvětlovat i meziroční růst tvorby hrubého fixního kapitálu, který se poněkud překvapivě dostavil ve třetím kvartále ve výši téměř čtyř procent, což přispělo k růstu HDP jedním bodem. Jiným, optimistickým vysvětlením by mohlo být, že se prostě začíná víc investovat. Jenže statistici zchlazují nadšení poukazem na to, že se příznivě projevují některé velké stavby, jako například automobilka v Kolíně nebo hala Sazky, které se ovšem nezahajují každý den. Investiční výstavbou vysvětlují statistici i vývoj zásob, které ve třetím kvartále rostly pomaleji než v minulosti a mohlo by to souviset s dokončením některých investičních akcí, které na sebe dosud vázaly značný objem zásob.
Povodně (málo turistů) loni ovlivnily i zahraniční obchod službami, takže letošní nikterak oslnivé výsledky stačily na nízký loňský základ. Výrazné posílení směnných relací vedlo k tomu, že bilance zahraničního obchodu byla o 5,6 miliardy horší než loni. Pro vývoj HDP je ale důležitější, že se prohlubování nerovnováhy zmírnilo. Čistý vývoz působil ve třetím čtvrtletí negativně na vývoj HDP silou 1,5 procenta, zatímco ve druhém čtvrtletí to bylo minus 2,8 bodu.
V sezonně očištěném vyjádření (především o vliv zmíněných povodní) stoupl HDP ve třetím čtvrtletí o 3,1 procenta. I to je dost. Sezonně očištěné údaje dosud nebyly v české statistice příliš akcentovány, ale podle Jana Hellera v budoucnu budou, protože si to tak Eurostat přeje. To může snížit tempa našeho přibližování ekonomické úrovni vyspělé Evropy, ale kdo by si na té trudné cestě nějakých desetin všímal. Iluze, že vyskočíme jako antilopy, už naštěstí pominuly. Zaplaťpánbůh, kdy by nám ten tříprocentní růst vydržel. Nakonec i dvě procenta by stačila. jen kdyby to bylo pořád.
