Americká centrální banka zřejmě uvažuje o dalším kvantitativním uvolňování. Kontroverzní program odkupu cenných papírů z trhu má mnoho odpůrců, a stojí tedy za to si připomenout, jaké měly první dvě fáze této „operace“, nazývané sexy přezdívkami QE1 (quantitative easing) z konce roku 2009 a QE2 z konce roku 2010, vlastně výsledky. Patrně jediný jistý pozitivní efekt nám grafy neukážou. Zvýšení objemu peněz v ekonomice vedlo zvlášť na americkém finančním trhu k obnovení důvěry a snížení systémového rizika v bankovnictví. Jisté také je, že vlna nově natištěných peněz přilitých do ekonomiky nevedla k vyšší in? aci, jak kritici apokalypticky varovali. Zda mělo nějaké pozitivní dopady na reálnou ekonomiku, bude asi předmětem mnoha sporů. USA sice dokázaly nastartovat růst a částečně vyřešit vůbec největší nešvar – snížit nezaměstnanost – těžko to ale připisovat zrovna odvážným experimentům centrální banky.
NEJVĚTŠÍ BANKA NA SVĚTĚ.
Bilance Fedu za poslední roky (v bil. USD)
pramen: Fed
