Nezadržitelný vzestup draka

2. 4. 2008

OECD odhaluje nadějné perspektivy nejlidnatější země světa

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a její Rozvojové středisko (Development Centre) sdružuje nejen na třicet vyspělých demokratických ekonomik z celého světa, ale v některých svých výborech a „organizačních složkách“ i další rozvíjející se a rozvojové země. Do gesce Rozvojového střediska patří nejen 22 států OECD, ale i Brazílie, Chile, Indie, Rumunsko, Thajsko, JAR, a v roce 2008 požádaly o členství Izrael a Vietnam. Probíhají v něm diskuse, které hledají kreativní politická řešení aktuálních globálních problémů a rozvojových výzev. Výstupy z těchto debat a výzkumných aktivit pracovníků Rozvojového střediska jsou každoroční „vlajkové publikace“ OECD.

PLASTICKÝ OBRAZ Již druhé vydání knihy Dlouhodobá ekonomická výkonnost Číny (960-2030) je jedním z klíčových výstupů Rozvojového střediska OECD. Finančně na ni přispěla také Česká republika. Publikace je zajímavá tím, že se zabývá nejen současným stavem čínské ekonomiky, ale i Čínou z historické a budoucí perspektivy. Poskytuje nejen nejrůznější ekonomická a demografická data o Číně, ale srovnává ji také v různých historických epochách s Japonskem, Evropou, USA, SSSR, Indií a dalšími zeměmi. Kniha velmi plasticky zobrazuje současnou Čínu a zároveň ji s velkým pochopením zařazuje do historického a světového kontextu. Dokazuje, že Čína byla vedoucí světovou ekonomikou již v desátém až patnáctém století, kdy zažívala největší růst za dynastie Sung. Během příštích tří století však svou pozici ztrácela (zejména za dynastie Ming, která začala postupně uzavírat Čínu) jak kvůli vlastní stagnaci, tak technologickému a vědeckému rozvoji Evropy v období renesance a osvícenství.
Dle konzervativních předpokladů však Čína v roce 2015 znovu zaujme svou „vedoucí úlohu“ a v roce 2030 by měl její podíl na světové ekonomice činit 23 procent.
Jaké byly důvody úspěšného rozvoje Číny ve středověku? V první řadě se o něj zasloužili velmi výkonní úředníci, kteří byli vybíráni na základě náročných zkoušek. Již od desátého století byli kandidáti na profesionální úředníky důkladně testováni, během vlády dynastie Sung dokonce písemně a anonymně. Hlavním předmětem byly Konfuciovy spisy, tedy asi 2800 stran textu, které úředničtí adepti museli znát nazpaměť.
Tato byrokracie nejpozitivněji ovlivnila zemědělství. Výsledkem bylo intenzivní využívání zemědělské půdy, lidské práce, zavodňování a přírodních hnojiv, zavádění a šlechtění nových rostlin a organizované šíření „nejlepších praktik“. K celkovému hospodářskému růstu také přispívalo výrazné zvětšování počtu obyvatel. Čínský vzdělávací systém ovšem ustrnul v původní klasické a ortodoxní byrokracii a ve srovnání s vědeckým přístupem Evropanů, který podporovala nezávislá obchodní a průmyslová buržoazie, začal zaostávat.

SILNÉ A SLABÉ STRÁNKY DNEŠKA Mezi hlavní důvody dynamického rozvoje Číny v současnosti patří obnova soukromého a efektivního zemědělství a vysoká produktivita především nestátního sektoru, jehož hlavním rysem jsou nízké náklady na pracovní sílu. K dalším důvodům patří její otevření se světové ekonomice, členství ve Světové obchodní organizaci (WTO), velký příliv zahraničních investic - v roce 2005 to bylo 60 miliard dolarů -, vznik a rychlý růst bohaté střední vrstvy, velké zvyšování výdajů na vědu a výzkum (EURO 51-52/2007) a cílené investice do lidských zdrojů, vyjádřené například relativně úspěšným lákáním nejlepších „mozků“ z ciziny zpět domů.
Hlavní výzvy dnešního čínského vývoje spočívají v zajištění dostatečných energetických zdrojů a ve zlepšení kvality životního prostředí, které velmi trpí zejména znečištěným ovzduším a kyselými dešti. Dále jsou to posílení principu vlastnických práv, zdokonalení právního systému a jeho větší nezávislost na politických tlacích. Třetím velkým problémem je existence a neustálé zvyšování rozdílů mezi regiony a také nerovnost měst a vesnic.

REFORMA REGULACE Konkrétním příkladem spolupráce OECD s Čínou, do které se aktivně zapojila také Česká republika, může být hodnocení reformy regulace v Číně. Jednání pracovní skupiny se konalo 11. a 12. září 2007 v Číně a zúčastnil se jej také Daniel Trnka, ředitel odboru reformy regulace a kvality veřejné správy Ministerstva vnitra ČR. Čína o toto hodnocení požádala prostřednictvím své vlády. Zástupci čínské státní správy však v některých ohledech chápou problematiku kvality regulace jinak než OECD. Proto byli přizváni i zástupci členských států OECD, aby na základě vlastních zkušeností ukázali aspekty kvality regulace, jako jsou hodnocení dopadů, konzultace, umožnění hospodářské soutěže, transparentnost, byrokratická zátěž a podobně. Čína také nedávno přijala nový zákon o hospodářské soutěži, který je velkým posunem vpřed, stále však zcela neodpovídá standardům běžným ve vyspělých ekonomikách. Další část diskuse se soustředila na regulaci a liberalizaci v sektoru veřejné infrastruktury. Vzhledem k probíhající privatizaci jde o oblast, na kterou klade čínská strana velký důraz. Po úspěšných jednáních zástupci Číny projevili zájem o podrobnější informace o reformě regulace v ČR a lze předpokládat, že ještě v průběhu roku 2008 Číňané kvůli tomu požádají o přijetí na českém ministerstvu vnitra.

DALŠÍ INFORMAČNÍ ZDROJE Nedávno vydanou publikací OECD, která se zabývá Čínou a Indií, je Světový energetický přehled 2007. Dle hlavního scénáře OECD a Mezinárodní agentury pro energii (IEA) bude v roce 2030 světová spotřeba energie o 50 procent vyšší než dnes a ze 45 procent se o tento nárůst zaslouží Čína společně s Indií.
Ekologií, jedním z aktuálních problémů země, se zabývá Přehled životního prostředí Číny, který byl dokončen v roce 2007. Zpráva je výsledkem více než desetileté spolupráce a obsahuje 51 konkrétních návrhů. Vyplývá z ní, že pro zajištění dalšího udržitelného růstu je posílení efektivní ochrany životního prostředí v Číně naprosto nezbytné.
Relativně silné stránce čínské současnosti se věnuje studie Přehled čínského inovačního systému a politik. Zachycuje rychlý růst vědy a výzkumu a fakt, že Čína už dávno není zemí, v níž by se „jen kopírovalo“. Naopak díky vlastnímu výzkumu i zahraničním investicím je to region s velkým potenciálem. Právě tato studie nejlépe odhaluje, že čínská současnost není černobílá, ale pestrá, a že budoucnost Číny je v každém případě velmi perspektivní.

SITUACE Čínské klady
- Obnova soukromého zemědělství - Vysoká produktivita nestátního sektoru
- Nízké náklady na pracovní sílu - Otevření se světové ekonomice - Členství ve Světové obchodní organizaci
- Velký příliv zahraničních investic - Vznik a rychlý růst bohaté střední vrstvy
- Zvyšování výdajů na vědu a výzkum - Cílené investice do lidských zdrojů
Čínské zápory
- Nedostatek energetických zdrojů
- Špatná kvalita životního prostředí
- Nedokonalý právní systém
- Závislost práva na politických tlacích
- Zvyšování rozdílů mezi regiony
- Nerovnost měst a vesnic

TABULKA:
Návrat na výsluní
Podíl vybraných zemí a regionů na světovém HDP v letech 1700-2030 (v procentech) Země* 1700 1820 1952 1978 2003 2030
Čína* 22,3 32,9 5,2 4,9 15,1 23,1
Indie* 24,4 16 4 3,3 5,5 10,4
Japonsko* 4,1 3 3,4 7,6 6,6 3,6
Západní Evropa* 21,9 23 25,9 24,2 19,2 13
USA* 0,1 1,8 27,5 21,6 20,6 17,3
Rusko* 4,4 5,4 9,2 9 3,8 3,4
Pramen: OECD