„Je potřeba říci, že já budu zítra (v pátek) prezentovat podrobná čísla o nezaměstnanosti za měsíc květen a nezaměstnanost za měsíc květen je 3,56 procenta,“ řekla Maláčová. Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti v květnu je mírnější než v dubnu. Tehdy nezaměstnanost podle údajů Úřadu práce vzrostla z březnových tří procent na 3,4 procenta. V dubnu bylo v Česku bez práce 254 tisíc lidí, což bylo nejvíce od března 2018.
Čísla k nezaměstnanosti za květen jsou podle Maláčové velmi slušná. „Nemyslíme si, že to tak zůstane. Experti a ekonomové nám říkají - a my si myslíme, že se ty prognózy naplní, že program Antivirus zafungoval a daří se nám ten problém měsíc po měsíci odsouvat,“ míní ministryně. Podle údajů, které ministerstvo zveřejnilo v úterý, ale každá dvanáctá firma, která žádala o příspěvky na náhrady mezd z kurzarbeitového programu Antivirus a poslala úřadu práce vyúčtování, nedostala peníze za březen. Za duben je pak nemá desetina podniků. Ministerstvo opakovaně uvádělo, že ve vyúčtováních jsou chyby a vyřizování trvá déle.
Analytici, které v tomto týdnu oslovila ČTK, přisuzují poměrně mírný nárůst nezaměstnanosti sezonním faktorům a vládním opatřením na udržení zaměstnanosti. V dalších měsících bude nezaměstnanost zřejmě dále růst.
Rozhodující bude září
Maláčová uvedla, že je nutné ve vládě diskutovat o tom, jak řešit situaci, pokud by strukturální nezaměstnanost vzrostla na deset procent a k tomu by se přidala případná druhá vlna epidemie. „Bohužel až léto, spíše měsíc září, nám ukáže, jak na tom skutečně budeme,“ řekla.
V dubnu přicházeli na úřady práce podle informací úřadu především lidé, kteří pracovali například ve veřejném stravování, maloobchodu, velkoobchodu, hotelnictví, silniční nákladní dopravě nebo zprostředkování služeb. „Řada lidí vyčkávala s evidencí na ÚP ČR do doby, než se ujasní podmínky podpůrných programů, například určených OSVČ,“ uvedl ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín.
Volných míst v dubnu proti předchozímu měsíci ubylo, a to zhruba o 9 500 na přibližně 333 tisíc. Situace kolem koronaviru ale zároveň vyvolala větší poptávku po některých profesích. Zaměstnavatelé hledali nové zaměstnance například v zemědělství, lesnictví, stavebnictví, v logistice, e-shopech a dále kvalifikované řemeslníky, řidiče, analytiky a vývojáře softwaru.
