Dubnové údaje jsou nicméně o něco příznivější, než očekávali analytici. Ti v anketě agentury Reuters předpovídali zánik 22 milionů pracovních míst a nárůst míry nezaměstnanosti na 16 procent.
Vláda upozornila, že mezi nezaměstnané nebyla započítána řada lidí, které zaměstnavatelé v důsledku koronavirové krize dočasně uvolnili z práce. Po jejich zahrnutí by podle vlády míra nezaměstnanosti dosáhla 19,5 procenta, píše Reuters.
Podnikatelskou aktivitu v USA těžce zasáhla opatření proti šíření koronaviru. Dubnová míra nezaměstnanosti výrazně překonala předchozí poválečný rekord 10,8 procenta z listopadu 1982. Ještě v únoru se míra nezaměstnanosti v USA nacházela na 3,5 procenta a byla nejnižší za pět desetiletí.
Ekonomové podle Reuters nepředpokládají, že trh práce nyní čeká rychlé oživení. "Vzhledem k předpokládané změně v postojích spotřebitelů, odrážejících nejistotu ohledně zdraví, majetku, příjmů a zaměstnanosti, neobnoví řada podniků provoz. A pokud ho obnoví, přijmou méně lidí," uvedl ekonom Steve Blitz ze společnosti TS Lombard.
Ekonomické problémy způsobené koronavirovou krizí jsou podle Reuters špatnou zprávou pro úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o znovuzvolení v listopadových volbách. Trump nyní prosazuje obnovování hospodářského života v USA, přestože země stále vykazuje vysoké přírůstky počtu potvrzených případů nákazy koronavirem.
"Pokud lze v dnešní ponuré zprávě o trhu práce najít něco pozitivního, je to zjištění, že stav ekonomiky se již nemůže zhoršovat," uvedl analytik Chris Rupkey ze společnosti MUFG. "Nezaměstnanost se může pouze snižovat, protože mnoho států začíná znovu otevírat (ekonomiku)," dodal.
