Vysoká nezaměstnanost je jedním z největších problémů české ekonomiky. A lidí, kteří nemají práci, stále přibývá. Navzdory tomu, že nikdo neočekával, že by mohla v únoru nezaměstnanost ještě vzrůst, stalo se. Bez zaměstnání je skoro každý devátý (10,9 procenta).
Pozitivní prý je, že podíl absolventů škol na celkové míře nezaměstnanosti klesl na 9,5 procenta (oproti 10,1 procenta loni). Ve skutečnosti se ale nezaměstnanost mladých lidí moc nelepší: „Mezi uchazeči o práci bylo jen o 260 absolventů méně než loni,“ upozornil ekonom Vladimír Pikora z V olksbank. Se zahájením sezonních prací sice určitě počet lidí bez práce poklesne a v květnu a/nebo v červnu by se dokonce mohl dostat pod deset procent. Pak ale zřejmě začne zase stoupat a na konci roku to nejspíš bude stejné jako v únoru. „V lednu příštího roku by nezaměstnanost mohla poprvé v novodobé historii pokořit milník se značkou 11 procent,“ říká hlavní ekonom Patria Online David Marek. Odborníci se shodují, že náklady práce jsou u nás příliš vysoké. Kvůli odvodům, které musí odvádět státu za každého zaměstnance, si zaměstnavatel každé nové místo dvakrát rozmyslí. Nebo vyplácí minimální mzdu a zbytek „bokem“. Pokud ovšem rovnou nepoužívá tzv. švarcsystém, kdy se jeho zaměstnanci vydávají za osoby samostatně výdělečně činné. Nebo rovnou nezaměstnává část lidí (zpravidla příjemců sociálních dávek) načerno. Řešení je nasnadě: stát musí zlevnit práci (čti přestat z ní tolik týt), zpřísnit vyplácení sociálních dávek a hlavně: umožnit lidem, aby se živili sami - tedy podporovat podnikání.Vláda se ovšem vydala cestou právě opačnou: Zatímco minimální mzda se stále zvyšuje a zneužívání sociálních dávek bují dál, podmínky pro podnikání se neustále zhoršují. Jen tzv. první fáze reformy veřejných financí nahnala v lednu a v únoru na úřady práce 24 tisíc živnostníků.
