ŽÁDOST FINANČNÍMU ÚŘADU Daň nebo její příslušenství lze za určitých podmínek prominout. Jde o zcela mimořádný opravný prostředek, kdy nedochází k odstranění vad předchozího rozhodnutí či postupu finančního úřadu.
ŽÁDOST FINANČNÍMU ÚŘADU
Daň nebo její příslušenství lze za určitých podmínek prominout. Jde o zcela mimořádný opravný prostředek, kdy nedochází k odstranění vad předchozího rozhodnutí či postupu finančního úřadu. Použít jej lze při nesrovnalostech vyplývajících z uplatňování daňových zákonů, kdy se poplatník nalézá v situaci, kterou zákonodárce nezamýšlel a současně zpravidla nelze použít jiný opravný prostředek. Příslušenství daně lze rovněž prominout z důvodu odstranění tvrdosti.
Příslušenstvím daně se rozumí penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty uložené podle zákona o správě daní a poplatků. Do výše 600 tisíc korun u jednoho daňového dlužníka a jedné daně mohou příslušenství daně prominout finanční úřady, o částkách přesahujících tuto částku nebo o prominutí samotné daně rozhoduje ministerstvo financí.
TISÍCOVKA ZA ŽÁDOST Žádost o prominutí daně nebo jejího příslušenství se podává u místně příslušného finančního úřadu. Lze ji zaslat buď poštou, nebo elektronicky prostřednictvím aplikace EPO, nebo formou ústní žádosti zaznamenané do protokolu přímo na úřadě. Z podání musí být patrno, kdo je činí, čeho se týká a co se navrhuje. Za žádost úřad vybírá 1000 korun, a to za každou daň, o jejíž prominutí poplatník žádá. Tento poplatek je přitom úřad povinen vybírat, nemůže jej tedy sám prominout. Nicméně u žádostí o prominutí příslušenství nižšího než 3000 korun se poplatek neplatí. Poplatku rovněž nepodléhá žádost o prominutí samotné daně. K žádosti je dále třeba přiložit všechny doklady a důkazní prostředky, které podporují tvrzení a důvody v ní uváděné. Není přitom nutné prokazovat skutečnosti obecně známé nebo známé správci daně z jeho činnosti. NEJČASTĚJŠÍ DŮVODY Vzhledem k tomu, že pojem „tvrdost“ je chápán zcela individuálně, nelze uvést žádný kompletní výčet důvodů, které by finanční úřady uznávaly za oprávněné. Nicméně mezi nejčastější důvody, které mohou poplatníci ve svých žádostech uplatnit a mají šanci na úspěch, patří například následují případy: * příslušenství daně vzniklo v důsledku hodnověrně prokázaného postižení živelní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí, která zcela znemožnila řádné plnění daňových povinností poplatníka; * příslušenství daně vzniklo v souvislosti s vypořádáním daňových povinností zůstavitele dědici (za období ode dne úmrtí zůstavitele do nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud potvrdil nabytí dědictví); * příslušenství daně vzniklo z hodnověrně prokázaného pouhého administrativního pochybení při rozdělení základu daně z příjmu fyzických osob na spolupracující osoby a daň byla oběma fyzickými osobami zaplacena ve lhůtě splatnosti; * příslušenství daně vzniklo v důsledku prokázaného omylu při zaslání původní platby daně na chybný variabilní symbol nebo na chybný účet finančního úřadu, přičemž se současně nejedná o nejasnou platbu; * příslušenství daně vzniklo při vyměření daně z převodu nemovitostí, v důsledku poplatníkem použitého chybného znaleckého posudku, za předpokladu včasné úhrady daňové povinnosti; * příslušenství daně vzniklo za pozdní platby záloh, přičemž následná celková daňová povinnost nevznikne nebo je nižší než úhrn zaplacených záloh; * příslušenství daně vzniklo v přímé souvislosti s hodnověrně prokázaným nepříznivým zdravotním stavem poplatníka, který způsobil naprostou nemožnost včas splnit jeho daňové povinnosti a současně mu ani neumožnil zmocnit zástupce k provedení úkonů; * příslušenství daně vznikne v důsledku pouze minimálního prodlení s úhradou daňové povinnosti či splátkované nebo posečkané platební povinnosti podle rozhodnutí o povolení splátek či podle rozhodnutí o posečkání (§ 60 zákona o správě daní a poplatků), za současného splnění předpokladu prokázání objektivní nemožnosti včasné úhrady nevyvolané poplatníkem; * příslušenství daně výrazně převyšuje doměřenou daň; * příslušenství daně vznikne se změnou daňové povinnosti v důsledku uplatnění odpočtu u dokladů z důvodů chybného vystavování daňových dokladů od neplátců daně z přidané hodnoty. ROZHODNE ÚŘAD
Ani výše uvedené důvody ale nevedou k automatickému prominutí daně nebo jejího příslušenství. Na prominutí totiž není právní nárok. Jde o rozhodnutí na základě správního uvážení. Finanční úřad při svém rozhodování postupuje individuálně, přičemž vychází z poznatků o poplatníkovi a důvodů vzniku daňového nedoplatku.
Proti rozhodnutí o (ne)prominutí daně či jejího příslušenství nejsou přípustné opravné prostředky. Po šedesáti dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí sice můžete podat novou žádost, nelze v ní ale uplatnit stejné důvody jako v původní žádosti.
Nicméně v jednom případě lze přece jen počítat s automatickým prominutím: Jak jsme informovali v Profitu č. 23/2007, úroky z prodlení nepřesahující 200 korun už nebudou finanční úřady po daňových poplatnících vyžadovat. Vyplývá to z metodického pokynu, vydaného ministerstvem financí. Prominutí úroku se vztahuje na úroky splatné od 1. ledna do 31. prosince letošního roku. Podle náměstkyně ministra financí Dany Trezziové dojde díky uvedenému opatření k „zefektivnění výkonu správy úroku z prodlení“. Výdaje státu, spojené s evidencí a vymáháním těchto nepatrných dlužných částek převyšují následný příjem zaplacený poplatníkem.
