Menu Zavřít

Nezaplatili jste daň z nemovitosti? Nevadí!

2. 6. 2010
Autor: profit

V pondělí tohoto týdne byl poslední termín pro zaplacení daně z nemovitosti. Nestihli jste to? Zapomněli jste? Neměli jste peníze? Nevadí! Zaplaťte, až budete moci - a bez sankcí. Jen to nesmíte příliš přehnat. Do kdy je skutečně nezbytné daň zaplatit?

Autor: Martin Siebert

Nepodat daňové přiznání je problém. Za zpoždění získáte 10% přirážku a ještě se můžete dopustit trestného činu krácení daní. Jejich nezaplacení ale již trestným činem není. A i když je zaplatíte pozdě, můžete se vyhnout jakékoli sankci. Jak je to možné? Odpověď je v zákoně o správě daní a poplatků, konkrétně v části týkající se úroku z prodlení.

Daňový poplatník, který zaplatí daň později, si vyslouží povinnost zaplatit sankční úrok z prodlení ve výši repo sazby ČNB platné v první den příslušného kalendářního čtvrtletí zvýšené o 14 procentních bodů - aktuálně tedy 15 % ročně. Jenže tuto sankci finanční úřad nepředepíše (a daňovému poplatníkovi nevzniká povinnost úrok uhradit), „nepřesáhne-li v úhrnu u jedné daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.“ (Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, § 63)

Poznámka: Aktuální výše repu sazby ČNB je 0,75 %, ovšem k rozhodnému dni 1. 1. 2010 byla 1 %.

Kolik může daňový poplatník nezaplatit? Pokud se podíváme na sankční úroky do konce roku, které jsou rozhodující pro jejich nepředepsání k úhradě, vychází maximální daňová povinnost, kterou lze neuhradit, na 2 270 Kč. Ale pozor, s další daňovou povinností v dalším roce je nezbytné alespoň část platby uhradit - krom toho je úrok počítán po dobu sedmi měsíců (a za sedm měsíců nepřesáhne 200 Kč), nelze tedy tuto částku držet jako nedoplatek na účtu finančního úřadu dlouhodobě. To lze u daňové povinnosti nepřesahující 1 330 Kč.

Samozřejmě to má háček. Finanční úřad může daň vymáhat. A pokud zašle upomínku, je vhodné nedoplatek obratem zaplatit - jinak se součástí daňové povinnosti stanou i náklady vymáhání.

V jakém pořadí jsou uhrazeny závazky vůči finančnímu úřadu:

(5) Úhrada daně se použije na úhradu daňových povinností v tomto pořadí

a) náklady řízení,

b) pokuty,

c) zvýšení daně,

d) nejstarší nedoplatky na dani,

e) běžné platby daní,

FIN25

f) úrok.

(Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, § 59) Zaplatit na jiný účet? To je problém…** Zatímco nezaplacení daně včas zas až tak velký problém není, zaplacení daně na cizí daňový účet je mnohem horší. A stát se to může velice snadno. Stačí zadat špatný variabilní symbol (tedy rodné číslo či DIČ) a peníze přistanou na účtu někoho jiného. Pokud se spletete tak, že identifikace vaší platby neodpovídá žádnému daňovému účtu (tj. variabilní číslo neodpovídá žádnému rodnému číslu ani DIČ), finanční úřad pošle platbu zpět. Pokud se ale při svém omylu strefíte do existujícího účtu, zaplatíte daně za někoho jiného - a ani se to nemusíte hned dozvědět. Pošlete-li peníze na cizí daňový účet, finanční úřad vám to neřekne. Teprve když zjistí nedoplatek vaší daně, upozorní vás, že jste v prodlení (a možná vám již naúčtuje sankční úrok, pokud se jedná o vyšší daňovou povinnost). To, že jste peníze poslali na jiný účet, zjistíte až kontrolou vašeho výpisu z účtu. A když chcete platbu vrátit, máte smůlu. Zákon o správě daní a poplatků hovoří v § 59 odst. 7 jasně: „Správce daně je povinen přijmout každou platbu daně, i když není provedena daňovým dlužníkem, a zachází s ní stejným způsobem, jako by ji vykonal daňový subjekt. Vrácení platby tomu, kdo ji za dlužníka zaplatil, není přípustné.“ Stejný odstavec zákona hovoří i o jediné možnosti, kdy lze daň vrátit: „Správce daně vrátí pouze platbu, která byla provedena zřejmým omylem, a to na žádost banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo držitele poštovní licence, podanou nejpozději v den, kdy platba daně byla připsána na účet správce daně; je-li žádost podána později, lze tuto platbu vrátit pouze tehdy, vznikl-li touto platbou vratitelný přeplatek, který nebyl do doby vyřízení žádosti vrácen daňovému dlužníkovi, ani použit na úhradu jiného daňového nedoplatku, a to pouze do výše tohoto přeplatku, i když je nižší než 50 Kč.“ Více na Hypoindex.cz.

  • Našli jste v článku chybu?