Lékaři inkasují desetitisíce korun od pacientů za neschválenou léčbu a porušují přitom pravidla
Před pár lety přišli lékaři na to, že jeden zavedený lék na rakovinu tlustého střeva funguje i na oční chorobu. Tím lékem je Avastin. Jeho výrobce ale tento předpoklad neuznává, nové testy a registraci léku na tuto chorobu zaplatit nechce. Na první pohled nelogické chování může mít jednoduché vysvětlení. Na oční chorobu totiž prodává jemu spřízněný výrobce jiný, dražší přípravek.
Ve sporu se hraje o velké peníze z veřejných rozpočtů v celé Evropě. Překvapivou obětí jinak vcelku technického sporu jsou ale čeští důchodci. Totiž lidé, kterým s vyšším věkem odchází zrak a jimž někteří oční lékaři nalžou, že pokud si jej chtějí zachovat, musejí platit ze svého. Ne stovky nebo tisíce, ale desetitisíce korun. A důchodci platí, dokud mají. A potom i na dluh.
Rozmazané skvrny
Ta choroba poškozuje sítnici oka. Uprostřed zorného pole se objeví tmavá rozmazaná skvrna, která se rozšiřuje. Nejdřív nemůžete číst, nakonec nerozeznáte ani obličeje. Jedná se o věkem podmíněnou takzvanou makulární degeneraci, zkráceně VPMD.
Velkou naději, že se postup nemoci zpomalí, znamenají drahé injekce biologických přípravků, například Lucentis. Ty u nás hradí zdravotní pojišťovny, aplikují je v deseti specializovaných očních centrech ve velkých nemocnicích. Pokud má tedy pacient VPMD a lékař podle ryze odborných kritérií usoudí, že by mu tento přípravek pomohl, měl by být odeslán na léčbu do jednoho z očních center. Pokud je to jediná možnost, co by pomohlo, má nárok na tuto léčbu bez ohledu na jakékoli limity úhrad. Tolik suchá teorie.
V praxi je to složitější. Zdravotní péče je bezplatná, ale oční centra nejsou v každém okrese, mají omezené rozpočty, čekací doby. A proto to chodí už mnoho let tak, že menší oční kliniky nabízejí pacientům na VPMD Avastin, pokud si jej sami zaplatí. Kdyby nabízely registrované léky, nikdo na to nebude mít. Jedna injekce Avastinu stojí vcelku přijatelných zhruba tři tisíce korun. Ovšem dává se jich několik v řadě a další peníze stojí přidružená vyšetření. Celková částka se tak vyšplhá do desítek tisíc korun.
V poslední době se tato nabídka po soukromých klinikách velmi rozšířila, některé z nich ji dokonce neváhají inzerovat na internetu. „Jsou dva druhy lékařů,“ řekl před časem týdeníku Euro Jaroslav Karhan z České oftalmologické společnosti, „jedni říkají, že to nemají zapotřebí. Druzí při pohledu na konkrétního pacienta, kterému nic jiného nepomůže, řeknou: ať mě třeba oběsí.“ Z lidumilství by očaře ovšem asi málokdo podezíral. Důvody jsou prozaičtější – je to výborný byznys. Někdy i za cenu toho, že lékaři seniory „zpracují“ a v podstatě dotlačí k zaplacení velkých částek z vlastní kapsy.
Několik takových pacientů zastupuje právník Ondřej Dostál z Platformy zdravotních pojištěnců. Za léčbu dali 25 tisíc korun i více. Lékaři je přitom prý vůbec neinformovali, že lék Avastin není na jejich nemoc registrovaný. Ani o tom, že kromě nabízených injekcí celkem za desetitisíce korun existuje i hrazená varianta péče, za kterou nemusejí zaplatit ze svého ani korunu navíc. „Nejdřív se finančně vyčerpají na placení Avastinu v pražské klinice, pak se náhodou dostanou do fakultní nemocnice a s překvapením zjistí, že mají nárok na léčbu registrovaným lékem hrazeným ze zdravotního pojištění,“ popisuje Dostál. Jeho klienti si teď stěžují na pražském magistrátu a u Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) a tvrdí, že smlouva uzavřená s oční klinikou je neplatná. Chtějí vrátit peníze.
Lékaři takovým postupem porušují hned několik pravidel. Použít neregistrovaný lék, když existuje registrovaná varianta, podle zákona nelze. Že je levnější, to jako argument nestačí. Kromě toho také neplní povinnost řádně informovat pacienta, když jaksi „zapomněli“ sdělit tu variantu, že by v jiné nemocnici mohl být léčen bezplatně. Pokud navíc inzerují podání konkrétního léku na recept, porušují zákon o reklamě. O tom, že inzerují neregistrovaný lék, ani nemluvě. Ležérní kontrola
Karhan tvrdí, že lékaři nabízejí Avastin těm pacientům, kteří nesplňují přísná kritéria pro úhradu registrovaných léků. Jenže pro takové pacienty má český zákon jinou cestu. Pokud je pro ně léčba těmito registrovanými přípravky jedinou variantou, mají o ni individuálně požádat pojišťovnu a mají na ni nárok bez ohledu na finanční limity.
„Při jednání o nadstandardech ve sněmovně zaznělo, že kdyby se nadstandardy schválily, tahala by zdravotnická zařízení z lidí peníze. Je potřeba se podívat, jak to je dnes. Úřady by měly chránit pacienty,“ říká Dostál.
Lékový ústav o podávání Avastinu jako neregistrovaného léku na oční chorobu ví. Čas od času kontroluje, kdo tuto léčbu nabízí na internetu, a viníky tlačí, aby nabídku z internetu stáhli. V tuto chvíli šetří dvanáct takových případů.
Zároveň se nyní v SÚKL zabývají také stížností na samotné podávání Avastinu neschváleným způsobem, kterou vznesl Dostál. „Šetření běží na základě podnětu, sbíráme podklady,“ potvrzuje mluvčí lékového ústavu Lucie Šustková. To je prozatím vše.
Kliniku, která by nabízela pacientům Avastin za úhradu, aniž by je informovala o hrazené péči v očních centrech, by mohla potrestat i zdravotní pojišťovna. „Pokud by se tak stalo, jednalo by se o porušení smlouvy, přičemž důsledkem by mohlo být i vypovězení smlouvy,“ říká mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Oldřich Tichý. Jenže VZP prý o ničem takovém neví. Pojišťovna prý nemá informace ani o tom, že by kapacita specializovaných očních center nestačila a potřebovala by navýšit rozpočty.
Nač registrovat?
Jako by pro všechny zúčastněné bylo jednodušší vytvářet poptávku po placené péči v privátních klinikách a nechat důchodce, aby vydávali desetitisíce korun, než tlačit na zdravotní pojišťovnu, aby pacientům zajistila hrazenou péči. A na kliniky, aby pacienty informovaly o možnosti bezplatné péče.
Dobrou zprávou alespoň je, že podáním neregistrovaného Avastinu lékaři pacientům s nejvyšší pravděpodobností neuškodí. Obětí jsou „jen“ peněženky seniorů. Dlouhodobá řešení se nabízejí v zásadě dvě. Buď by mohl výrobce lék nechat registrovat pro oční lékařství, takže by jej mohly hradit zdravotní pojišťovny. Nebo bychom se mohli vydat cestou Itálie či Francie, které umožnily používání některých neregistrovaných léků. Jen na případu Lucentis vs. Avastin ušetří stovky milionů eur. Je tu jeden problém. Farmaceutické firmy se mohou začít zdráhat dělat rozsáhlé, časově náročné a hlavně extrémně drahé klinické studie. Proč si lék registrovat, když stačí přesvědčit poslance, aby jeho použití odklepli i bez registrace?
Z lidumilství by očaře asi málokdo podezíral. Důvody podávání Avastinu jsou prozaičtější – je to výborný byznys. Někdy i za cenu toho, že lékaři seniory „zpracují“. Kliniku, která by nabízela pacientům Avastin za úhradu, aniž by je informovala o hrazené péči, by mohla potrestat i zdravotní pojišťovna.
O autorovi| Adéla Čabanová • cabanova@mf.cz
