Nezapomeňte uplatnit odpočty!

5. 3. 2007

Od vypočteného základu daně lze uplatnit hned několik odpočtů, díky nimž klesne vaše daňová povinnost.

Od vypočteného základu daně lze uplatnit hned několik odpočtů, díky nimž klesne vaše daňová povinnost.

DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB

přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2006 lze uplatnit následující odpočty od vypočteného základu které snižují základ daně pro stanovení daně z příjmů:

* odpočet daňové ztráty

* odpočet darů

* odpočet příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem

* odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění

* odpočet úroků z úvěrů ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů použitých na financování bytových potřeb

* odpočet členských příspěvků člena odborové organizace.

ODPOČET DAŇOVÉ ZTRÁTY

Daňová ztráta může vzniknout pouze v souvislosti se zdaněním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti či se zdaněním příjmů z pronájmu. O výši ztráty se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 zákona o daních z příjmů.

V žádném případě nelze daňovou ztrátu z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti anebo z pronájmu odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti (tedy typicky od příjmů ze zaměstnání).

Daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit odpočtem ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se tato ztráta vyměřuje. Ztrátu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti lze rozdělit i na spolupracující osobu.

PŘÍKLAD:

Uplatnění ztráty při více druzích příjmů Za zdaňovací období roku 2006 dosáhla fyzická osoba následující dílčí základy daně:

* ze závislé činnosti 155 000 Kč

* z podnikání daňová ztráta 92 000 Kč

* z pronájmu nemovitého majetku 55 000 Kč

* z ostatních příjmů podle § 10 zákona 25 000 Kč.

Fyzická osoba uplatní v daňovém přiznání za rok 2006 odečet daňové ztráty z podnikání pouze ve výši 80 000 korun, tj. do výše součtu dílčích základů daně z pronájmu a z ostatních příjmů. Zbývající část daňové ztráty z podnikání nemůže poplatník odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti, ale může ji přenést do dalších pěti zdaňovacích období.

MOŽNOSTI PRO ODPOČET DARŮ

Od základu daně z příjmů fyzických osob lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., a to na:

* financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství

* na policii (jak Policii ČR, tak obecní či městskou)

* na požární ochranu

* na podporu a ochranu mládeže

* na ochranu zvířat a jejich zdraví

* na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní

* činnost politických stran a hnutí.

Dále lze odečíst hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím:

* školská zařízení

* zdravotnická zařízení

* a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, a to na financování těchto zařízení.

A za třetí lze odečíst také hodnotu darů poskytnutých fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu a nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči podle zákona o důchodovém pojištění.

Tyto dary musí směřovat na

* zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami

* na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené v § 33 vyhlášky č. 192/1991 Sb. nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu

* a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

PRAVIDLA PRO ODPOČET DARŮ Při odečtu daru od základu daně je však nutné, aby úhrnná hodnota všech darů ve zdaňovacím období přesahovala dvě procenta ze základu daně, anebo činila alespoň 1000 korun. V úhrnu lze přitom odečíst nejvýše 10 procent ze základu daně. O darování však nepůjde, pokud poskytne obdarovaný dárci nějaké protiplnění. Od základu daně lze hodnotu poskytnutých darů odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty. U poplatníků, na které se vztahuje minimální základ daně, lze v úhrnu uplatnit hodnotu darů maximálně do výše 10 procent z minimálního základu daně. Za dary, jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní dary včetně služeb, které se ocení, pokud není známa jejich cena, podle zákona o oceňování majetku. Fyzická osoba, která uplatňuje dar jako odčitatelnou položku od základu daně z příjmů, musí tuto skutečnost v případě daňové kontroly prokázat správci daně dokladem. Z něj musí být patrné: * kdo je příjemcem daru * hodnota daru * předmět daru * účel, na který byl dar poskytnut * datum darování. Nejvhodnějším dokladem je darovací smlouva uzavřená pole § 628 - § 630 občanského zákoníku. PŘÍKLAD: Odpočet daru od základu daně Fyzická osoba dosáhla za zdaňovací období roku 2006 dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 180 000 korun a dílčí základ daně z podnikání ve výši 140 000 korun. Ze zdaňovacího období roku 2004 zůstává ještě neuplatněná výše daňové ztráty 60 000 korun. V roce 2006 poskytl poplatník na základě uzavřené darovací smlouvy dar tělovýchovné jednotě ve výši 52 000 korun. V daňovém přiznání za rok 2006 fyzická osoba uvede: * dílčí základ daně ze závislé činnosti 180 000 Kč * dílčí základ daně z podnikání 140 000 Kč * součet dílčích základů daně 320 000 Kč * odečet daru (maximálně 10 %) 32 000 Kč * odečet daňové ztráty z roku 2004 ve výši 60 000 Kč * základ daně snížený o uplatněné odpočty 228 000 Kč. Fyzická osoba může z poskytnutého daru uplatnit v daňovém přiznání pouze částku 32 000 korun, tj. 10 procent ze součtu dílčích základů daně. ODPOČET PŘÍSPĚVKŮ NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ Poplatník daně z příjmů fyzických osob může uplatnit odpočet od základu daně ve výši příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem. Odečíst lze částku rovnající se úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období, sníženého o 6000 korun. Maximální částka, kterou lze takto odečíst ze základu daně, činí 12 000 korun. Tento odpočet lze uplatnit až po skončení zdaňovacího období. PŘÍKLAD: Smlouva uzavřená v průběhu roku Poplatník uzavřel dne 1. září 2006 s penzijním fondem smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Může i v tomto případě využít fyzická osoba maximálního odpočtu od základu daně za rok 2006 ve výši 12 000 korun? Poplatník, který uzavírá smlouvu o penzijním připojištění se
státním příspěvkem s penzijním fondem v průběhu zdaňovacího období, může se dohodnout na hrazení vyšších částek v prvním roce za účelem uplatnění plného odpočtu nezdanitelné částky. Pro další kalendářní roky může dohodnout nižší částky příspěvku (změnou smlouvy s penzijním fondem). Na zdaňovací období roku 2006 musí být uhrazena na penzijním připojištění částka 18 000 korun, tj. poplatník musí hradit 4500 korun měsíčně počínaje měsícem září. V tomto případě získá v kalendářním roce 2006: a) celkovou výši státního příspěvku 150 Kč x 4 měsíce = 600 Kč b) plnou výši odpočtu nezdanitelné částky za zdaňovací období 12 000 Kč. ODPOČET PŘÍSPĚVKŮ NA SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Poplatník daně z příjmů fyzických osob může uplatnit také odpočet ve výši poplatníkem zaplaceného pojistného na jeho soukromé životní pojištění. Pojistná smlouva musí být uzavřena mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území Česka. Daňové úlevy nemůže využít poplatník, který uzavřel jako pojistník smlouvu s pojišťovnou, ale pojištěnou osobou je někdo jiný (například manželka, dítě a podobně). Odpočet je uvažován jako celoroční nezdanitelná částka, kterou lze uplatnit až po skončení zdaňovacího období. Soukromým životním pojištěním pro účely využití daňových úlev rozumíme pojištění: * pro případ dožití (pojištěný se dožije určitého věku nebo dne uvedeného v pojistné smlouvě jako konec pojištění), nebo * pro případ smrti (nárok na výplatu pojistného vzniká oprávněné osobě v případě smrti pojištěného) * pro případ smrti nebo dožití (pojištění končí smrtí, nastane-li v průběhu trvání smlouvy, nebo dožitím dne, který je stanoven ve smlouvě jako konec pojištění), nebo * na důchodové pojištění (pojištěný se dožije určitého dne uvedeného v pojistné smlouvě jako počátek výplaty důchodu), a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se osoba plně invalidní, nebo v případě smrti. Podmínky uplatnění odpočtu jsou následující: * výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření pojistné smlouvy * a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let * maximální částka, kterou lze odečíst ve zdaňovacím období od základu daně, činí v úhrnu 12 000 korun (a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami) * pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od pěti do 15 let včetně musí mít sjednánu pojistnou částku alespoň na 40 000 korun a pojistná smlouva s pojistnou dobou nad 15 let musí mít sjednánu pojistnou částku alespoň na 70 000 korun. U důchodového pojištění se za minimální pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. PŘÍKLAD: Odpočet u jednorázově složeného pojistného Podnikatel uzavřel v roce 2006 s pojišťovnou smlouvu o životním pojištění splňující podmínky pro přiznání daňových úlev. V roce 2006 uhradil částku 120 000 korun jako jednorázově složené pojistné na roky 2006 až 2010. Na základě potvrzení pojišťovny pro příslušný kalendářní rok si může poplatník v daňovém přiznání za zdaňovací období 2006 až 2010 odečíst od základu daně z příjmů příslušnou poměrnou částku jednorázově zaplaceného pojistného až do výše 12 000 korun za rok. Výpočet provede pojišťovna s přesností na dny podle délky trvání pojištění ve zdaňovacím období. ODPOČET ÚROKŮ Z ÚVĚRŮ NA BYDLENÍ domácnosti, nesmí překročit 300 000 korun. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka odpočtu překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Od základu daně poplatníka se odečítá úhrn úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečních úvěrů ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podílejí jednotliví účastníci smlouvy o úvěru. Do konce roku 2005 mohli zaměstnanci uplatňovat tento odpočet již v rámci výpočtu měsíčních záloh. Počínaje rokem 2006 je tento odpočet u zaměstnanců zohledněn až v rámci ročního zúčtování daně. Pokud zaměstnanec uplatňoval v roce 2005 odpočet Od základu daně z příjmů fyzických osob lze odečíst úroky zaplacené ve zdaňovacím období: * z úvěrů ze stavebního spoření * z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky, anebo zahraniční bankou, sníženého o státní příspěvek * z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem. Tyto úvěry musí být použity na financování bytových potřeb poplatníka. Bytové potřeby pro výše uvedený odpočet úroků jsou specifikovány v ustanovení § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Nesmí se jednat o bytovou výstavbu, údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví, prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v téže úroků z hypotečního úvěru, musel podat daňové přiznání. Za rok 2006 se i v tomto případě vypořádá daňová povinnost zaměstnance v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů. PŘÍKLAD: Úvěr na domek, využívaný i k podnikání Z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření zakoupila fyzická osoba rodinný dům do osobního vlastnictví, do kterého se se svou rodinou přestěhovala. Místnosti v suterénu jsou využívány k podnikatelské činnosti fyzické osoby. V daném případě se sice jedná o splnění podmínky pro odpočet zaplacených úroků od základu daně z příjmů, ale odpočet úroků může poplatník uplatnit pouze v poměrné části podle zvoleného kritéria. Vhodným kritériem bude podíl podlahové plochy určené k bydlení k celkové podlahové ploše rodinného domu včetně podlahové plochy místností využívaných k podnikání. ODPOČET ČLENSKÝCH PŘÍSPĚVKŮ ODBORÁŘE Poplatník daně z příjmů fyzických osob může od základu daně odečíst členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období odborové organizaci. Pro uplatnění tohoto odpočtu je nutno splnit následující podmínky: * jde o zaplacené členské příspěvky ve zdaňovacím období * jedná se o příspěvky člena odborové organizace této organizaci, přičemž ustanovení zákona nevyžaduje, aby zaměstnanec byl členem odborové organizace, která působí u jeho zaměstnavatele (odčitatelné jsou i příspěvky zaměstnance, který je členem odborové organizace působící mimo jeho zaměstnavatele) * odborová organizace uskutečňuje činnosti spočívající v obhajobě hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců v rozsahu vymezeném v zákoníku práce * lze odečíst částku do výše 1,5 procenta zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně * maximálně lze odečíst částku 3000 korun za zdaňovací období. Z výše uvedeného vyplývá, že u zaměstnance - člena odborové organizace budou vždy posuzovány tři částky: * zaplacená výše členských příspěvků ve zdaňovacím období * 1,5 procenta zdanitelných příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období a * limitní částka 3000 korun za zdaňovací období. Jako odpočet od základu daně bude možno u zaměstnance uplatnit nejnižší částku z výše uvedených tří částek. PŘÍKLAD: Uplatnění výše členských příspěvků Fyzická osoba je zaměstnána ve stavební firmě a současně podniká jako obchodní zástupce softwarové firmy. U zaměstnavatele je členem odborové organizace a za rok 2006 zaplatila příspěvky v celkové výši 2400 korun. Za rok 2006 činí hrubá mzda 320 000 korun. Z podnikání dosáhl poplatník základ daně ve výši 115 000 korun. Pro uplatnění zaplacených členských příspěvků jako odpočet od základu daně poplatník posoudí následující údaje:**