Spolupráce mezi firmami se rozjíždí velmi pomalu
Když vloni na podzim Český Telecom (ČTc) dokončoval akvizici 49procentního podílu ve své dceřiné společnosti Eurotel, lebedil si šéf firmy Gabriel Berdár, jak skvělý obchod dominantní operátor pevných linek udělal. „Pro telekomunikační společnost je kombinace fixních a mobilních technologií ideálním stavem. Přispěje to ke zvýšení hodnoty obou firem, ale v konečném důsledku vidím synergické efekty především na straně nabídky zákazníkům,“ tvrdil vloni v rozhovoru pro týdeník EURO (EURO 32-33/2003). Při letmém pohledu na obě firmy několik měsíců poté však nic nevypovídá o tom, že by největší mobilní operátor v zemi patřil do rodiny Českého Telecomu. A hledat slibovanou společnou nabídku produktů nebo služeb je zcela zbytečné. Existují nejméně tři oblasti, kde další vývoj zůstává nejasný.
Synergie?
Pomalý rozvoj spolupráce mezi oběma firmami podle informací týdeníku kritizoval na několika interních sezeních EURO i šéf Telecomu Gabriel Berdár. „V zájmu společnosti a v zájmu úspěchu se snažím synergické efekty urychlit. Pokud to někdo považuje za kritiku - já nevím, zda to byla kritika – tak to bylo vyjádření mé nespokojenosti s mírou pokroku,“ připouští Berdár (viz str. 47). Milan Rusnák, generální ředitel společnosti GTS, největšího konkurenta Telecomu, upozorňuje, že začlenění Eurotelu do struktur ČTc nemůže být lehkou záležitostí. „Samozřejmě nevidím do kuchyně jedné ani druhé firmy, ale fakt, že se některé problémy, viz například kauza CDMA, propírají na veřejnosti a musí se k nim vyjadřovat i ministr, svědčí o určitých problémech vedení obou firem,“ řekl Rusnák týdeníku EURO. Martin Kálovec z poradenské společnosti The Boston Consulting Group soudí, že situace v Česku není v tomto směru nijak neobvyklá. „V Evropě i ve světě se lépe daří mezinárodním integracím mobilních operátorů než začleňování fixních a mobilních firem v rámci jedné země. Nicméně operátoři, kteří zůstanou mimo skupiny velkých mobilních hráčů, asi moc jiných možností nemají,“ říká Kálovec. Podle něj však Telecom a Eurotel dříve, či později, společnou nabídku představí. „Buď ΄natvrdo΄ formou společného produktu, anebo v ΄měkčí΄ podobě, například formou společné distribuce,“ míní Kálovec. „Zatím to tak nevypadá, ale zdravý rozum káže, aby se tímto směrem začali ubírat co nejdříve,“ dodává Rusnák. Šéf GTS považuje konvergenci pevných a fixních sítí za krok správným směrem a spatřuje v tomto zaměření budoucnosti telekomunikací. „Otázkou zůstává, kolik ochoty existuje, aby se taková akce tady doopravdy uskutečnila. Navíc je pravděpodobné, že potenciální slučování do jednoho operativního celku s sebou přinese i řadu provozních problémů, což může mít za následek dočasné oslabení sloučené firmy na trhu,“ soudí Rusnák. Analytik Jan Schiesser ze společnosti Atlantik FT si myslí, že proces plného začlenění Eurotelu do struktury ČTc může trvat i několik let. „Proces je ale kromě jiného limitován regulacemi antimonopolního a telekomunikačního úřadu,“ zdůrazňuje.
Autonomie?
Když letos v únoru Eurotel začal uvažovat o zavedení technologie CDMA (viz str. 10), v Českém Telecomu se jeho plán nesetkal s velkým ohlasem. Telecom se začal obávat, že by mobilní vysokorychlostní přístup k internetu mohl silně konkurovat jeho internetovým službám přes ADSL, a projektu pristřihl křídla. Minulý týden sice Eurotel oznámil, že rychlý internet přes CDMA spustí v květnu, ale že není vše vyřešeno dokazuje výrok mluvčího Telecomu Vladana Crhy: „Určitě se bude o tomto projektu ještě diskutovat.“ Tato kauza rozvířila otázku autonomie managementu Eurotelu při řízení firmy, jejíž míra se podle expertů snižuje. „Vedení Eurotelu považujeme za velmi schopné, proto jsme vysokou autonomii operátora v době před akvizicí hodnotili pozitivně. V současnosti dochází k určitému zintenzivnění komunikace mezi oběma firmami a výraznějším zásahům do strategie Eurotelu,“ míní Tomáš Gatěk z Atlantik FT. „Lze usuzovat, že nezávislost managementu mobilního operátora se bude postupně snižovat,“ předpokládá Gatěk. Rozvířené a napjaté vztahy mezi šéfy Telecomu a Eurotelu, o kterých hovoří zdroje týdeníku EURO, by mohlo alespoň částečně uklidnit jmenování Terrence Valeského do představenstva Telecomu, o kterém se spekuluje. „Mohlo by to mít pozitivní vliv na fungování celé skupiny, ale především by jeho role mohla dát určitý řád komunikaci mezi Českým Telecomem a Eurotelem v otázce strategických rozhodnutí mobilního operátora,“ soudí Gatěk.
Privatizace?
Budoucnost Eurotelu ve skupině Českého Telecomu je do velké míry svázána i se způsobem privatizace ČTc, tedy zda se budou prodávat obě firmy dohromady, či zvlášť. Berdár s Valeským ale shodně tvrdí, že do současné chvíle nedostali konkrétní oficiální zadání, jak připravit skupinu na prodej, i v tom je možné hledat důvod pomalého rozvoje spolupráce operátorů. „Myslím si, že zvítězí krátkodobý pohled a buď se prodá sloučená firma velkému mobilnímu operátorovi, který si ponechá jen Eurotel a následně prodá Telecom jinému vlastníkovi, nebo vláda prodá firmy jednotlivě,“ uvažuje Rusnák.
Podle něj by však bylo nejrozumnějším krokem privatizaci pozdržet. „Za předpokladu, že vládu nebude tlačit čas a rozpočet, jsem přesvědčený, že bude nejlepší obě firmy sloučit, a vytvořit tak jasnou jedničku na trhu. V podstatě „jistou“ investici pro budoucího majitele. Navíc současná situace na mezinárodním trhu není příliš příznivá velkým investicím a obávám se, že tomu bude odpovídat i cena,“ tvrdí Rusnák.