Čína ví, jak i ve WTO kontrolovat telekomunikace.
Telekomunikační trh v Číně zůstával po dlouhá léta uzavřen pro zahraniční firmy. Ve snaze vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO) byla Čína donucena připravit tento lukrativní trh na vstup cizích subjektů během poměrně krátké doby a velké ústupky dělá i v mezinárodním obchodě. Největší nátlak na ni vyvíjejí Spojené státy, které se snaží, aby Čína kromě telekomunikací a dalších služeb vyřešila i dlouhotrvající obchodní spory.
Další zklamání?
Podle čtvrtletní zprávy britské The Economist Intelligence Unit (EIU) o Číně souhlasí tamní vláda s tím, že jakmile země vstoupí do WTO, budou moci cizí subjekty ovládnout v China Telecomu až čtvrtinový podíl. Během čtyř le t od přijetí pak umožní vstup zahraničním subjektům až do výše 49procentního podílu ve všech základních telekomunikačních službách; v doplňkových a obslužných až do 51 procent. A do šesti let od vstupu zruší restrikce na dovoz pagerů a mobilních telefonů a odstraní monopol domácího provozovatele pevné sítě China Telecom.
Posledním důkazem měnícího se kursu je smlouva mezi AT&T a Šanghajskými poštami a telekomunikacemi (Shanghai Posts and Telecommunications) uzavřená letos v dubnu. Obě firmy se domluvily, že společně vybudují a budou spravovat intern etovou síť ve zvláštní ekonomické zóně v Šanghaji, v Pudongu. Podobných dohod však bylo uzavřeno už dříve několik a jejich realizace byla pro zahraniční partnery, mezi nimiž najdeme i Cable & Wireless, většinou zklamáním.
Někteří analytici proto předpovídají stejný osud i zmíněné dohodě s AT&T. Optimisté naopak připomínají některé ústupky čínské vlády, které byly pro zahraniční pozorovatele příjemným překvapením. Například letos v březnu se Čína podrobila silnému obchodnímu tlaku USA a začala připravovat přechod na americký telekomunikační standard společností Motorola a Lucent Technologies v hodnotě několika miliard dolarů, jak informovala agentura Reuters. Zahraniční výrobci uvedených tel ekomunikačních zařízení uvedli, že čínské společnosti vyjádřily silný a náhlý zájem o koupi sítě CDMA (Code Division MultipleAccess), která je americkým standardem. CDMA je zatím omezena na zkušební provoz pouze ve čtyřech městech, zatímco zby tek Číny funguje na bázi evropského GSM (Global System for Mobile Communications). Ústupek v podobě přijetí amerických standardů by měl Číně údajně pomoci při vstupu do WTO, Peking však oficiálně o ničem neinformoval.
Rozčtvrcený moloch.
Navzdory proklamované ochotě vlády liberalizovat by však bylo pragmatičtější si kontrolu nad sektorem, který plní státní pokladnu a posiluje hlídaný ekonomický růst, udržet co nejdéle. Ještě na konci roku 1988 registrovalo čínsk é ministerstvo pošt a telekomunikací 4,7 milionu předplatitelů pevných telefonních linek a zhruba deset tisíc majitelů mobilní linky. Za deset let stoupl podle dat ministerstva pro informace jejich počet na 87 milionů, respektive 24 milionů. Do počtu majitelů mobilních telefonů se přitom započítávají i majitelé pagerů. Oproti roku 1988 se za deset let zvýšily státní investice do telekomunikační infrastruktury o 62 procent.
Restrukturalizace státního sektoru bude bolestná. Vláda chce ještě před zrušením bariér připravit China Telecom, který kontroluje 95 procent trhu, na vstup konkurence. Podle plánu by měl být státní moloch rozdělen na čtyři části. Pr vní bude telekomunikační divize, další mobilní, třetí divize pagingových služeb a poslední divize satelitní telekomunikace. Ve skutečnosti se za tímto rozdělením skrývá úmysl vlády oddělit mobilní a pevné linky. Zatímco mobilní a pagingová divize budou zpřístupněny zahraničním investorům rychleji, tradičně střežené sektory pevných linek a satelitních telekomunikací budou moci zůstat co nejdéle pod kontrolou státu. Vláda tím oddálí liberalizaci určité části trhu a splní podmínky obchodní organizace.
Indikátor zájmu.
Zbylých pět procent čínského trhu, která nejsou pod kontrolou China Telecomu, obsluhuje rovněž státní China Unicom. Ten vytvořil se zahraničními partnery, mezi kterými byly i Sprint a France Télécom, joint venture, který měl fi nancovat projekty Unicomu. Čínská vláda ale nakonec tento model financování domácího subjektu zahraničním kapitálem zavrhla, a označila dokonce za nelegální. Donutila tudíž management Unicomu kompenzovat zahraničním firmám jejich investice. V č ervenci pak pekingský kabinet schválil plán vydání emise akcií China Unicomu na hongkongské a newyorské burze. Vzhledem k tomu, že někteří bývalí investoři nebyli s kompenzacemi spokojeni, podají možná soudní žalobu, a tím zdrží zaháj ení veřejné nabídky. Prodej akcií China Unicomu je v každém případě prvním otevřením provozovatele telekomunikačních služeb pro zahraniční investory. Když už nic jiného, poslouží jako lakmusový papírek zájmu.
