Šest miliard korun chce ministr Němeček uspořit na nákupu zdravotnických pomůcek
Neušetříš, nedostaneš přidáno, vzkázal ministr financí Andrej Babiš svému kolegovi ze zdravotnictví Svatopluku Němečkovi. Krátce poté, co ho ministr zdravotnictví několikrát marně prosil o víc peněz z rozpočtu. Pro Němečka je přitom navýšení rozpočtu klíčové. Pokud chce udržet klid v resortu, musí přidat zdravotníkům na platy a velkým nemocnicím na investice. Němeček proto nelenil a začal hledat finanční rezervy. A jak to vypadá, už je našel. Tedy alespoň si to myslí. Němeček chce ušetřit na nákupu inkontinenčních plen, kardiostimulátorů a dalších zdravotnických pomůcek. Prý šest miliard korun. Napomoci tomu mají nová pravidla pro tvorbu úhrad zdravotnických prostředků.
Odřízneme pijavice
Do role bojovníka proti předraženým zdravotnickým prostředkům se Němeček vrhl nebývale ostře. „Zákon o zdravotnických pomůckách mají psát distributoři pomůcek? Takže zákon proti prostituci budou psát prostitutky?“ reagoval, když si distributoři pomůcek stěžovali, že s nimi návrh nekonzultoval. „Jsme vysáváni pijavicemi, které dosud nikdo neměl odvahu odříznout od matečné žíly českého zdravotnictví,“ přisadil si pár dní poté.
Na ostré výpady odpověděl Miroslav Palát, prezident asociace distributorů zdravotnických pomůcek Czechmed, ostrým komentářem v médiích. V něm kritizuje novelu a naznačuje, že prý má Němeček blízko k soukromému zdravotnickému řetězci Agel, který ovládá miliardář Tomáš Chrenek. Obratem mu Němeček zrušil pozvání na ministerstvo.
Hlavně nezávisle
Problém je, že byl Němeček při psaní novely o zdravotnických prostředcích tak nezávislý, že její koncepci předem před zveřejněním hotového znění nekonzultoval nejspíš s nikým, kdo má se zdravotnickými prostředky něco společného.
Nejen s výrobci a distributory, ale ani s Českou lékařskou společností či se sdružením fakultních nemocnic. Ty přitom často platí za zdravotnické prostředky víc než za léky. Na přípravě se kromě Němečkových lidí podíleli jednotlivci z lékového ústavu a experti ze Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
Nálada je vyostřená. Nezávislí odborníci na zdravotnické prostředky nechtějí být citováni, aby si to u Němečka nerozházeli. Stojí si ale za tím, že novela je plná chyb a koncepčně úplně špatná. Podle Němečkova návrhu se má to, kolik za prostředek zaplatí zdravotní pojišťovna, počítat podle cen v jiných evropských státech. Tak se to dělá už několik let u léků, jenže u zdravotnických prostředků neexistují žádné centrální katalogy cen v jednotlivých zemích, ze kterých by úředníci mohli čerpat. I samotné porovnání je těžší než u léků, které jsou jasně definované účinnou látkou, formou podání a dávkou. Zdravotnické prostředky se naopak mohou na různých trzích výrazně lišit. Zkrátka administrativa bude velmi náročná. Ministerstvo počítá s 25 až 50 novými úředníky, ale může to být práce i pro podstatně více lidí.
„Hledáme českou cestu, zatímco zbytek Evropy jde jinudy,“ říká jeden z oslovených expertů.
Samozřejmě nejcitlivěji reagují zástupci výrobců. „Dá se předpokládat, že by proti takové normě padla ústavní stížnost, pokud bude schválená,“ varuje Palát.
Obavy neskrývají ani ostatní. „Není daný standard kvality. Pokud bude o úhradě rozhodovat jen cena, otvírá se otázka funkčnosti hrazených výrobků a také doplatků pacientů,“ říká za Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně farmakolog Jan Švihovec.
Šest miliard, možná
Hlavním Němečkovým záměrem je udělat v současném zmateném systému úhrad zdravotnických prostředků pořádek a ušetřit. Úsporu přitom vypočítává z toho, o kolik klesly výdaje pojišťoven na léky, když začaly proplácet podle stejného modelu, tedy zhruba o 20 procent. A toho, že prý dodavatelé dávají nemocnicím slevy 40 procent. Ušetří se tedy něco mezi pěti až devíti miliardami korun ročně, nejčastěji se hovoří o šesti miliardách. Nikdo nepochybuje, že by se dalo na zdravotnických prostředcích ušetřit. Ale o tolik? „Úspora šest miliard za systém je v tuto chvíli asi nadsazená,“ říká prezident Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček.
Dokonce i z VZP, jejíž lidé na přípravě nové normy spolupracovali, zaznívá, že k deklarované úspoře by bylo potřeba udělat ještě další krok. „Úspora, kterou si od nového zákona slibuje ministerstvo, může být reálná. Bylo by ovšem žádoucí, aby se systém úhrad u zvláště účtovaných materiálů provázal se systémem úhrad nemocnicím,“ vysvětluje mluvčí VZP Oldřich Tichý. Co se týká věcí, které pacienti vyzvedávají na poukaz, tam je úspora jasná. Když se úhrady sníží, výrobci půjdou s cenou dolů nebo víc doplatí pacienti. Jenže za výrobky na poukaz vydají pojišťovny šest miliard korun ročně. Naproti tomu za prostředky používané v nemocnicích skoro 18 miliard. A u nich je výše úspor nejistá. Nemocnice totiž dostávají většinu peněz v paušálu nebo v domluvených balíčkových cenách, kde je cena zdravotnických prostředků už započítána. Když třeba nemocnice levněji nakoupí umělé kyčle, neušetří zdravotní pojišťovna nic. Za výměnu kloubu zaplatí stejnou částku.
„Výpočet založený na 40procentním rabatu je neoprávněný, to je nesmysl. Možná kdysi to tak bylo,“ zpochybňuje výši úspor Jaroslava Kunová z Asociace nemocnic ČR. „Leda by byl standard placený pojišťovnou tak nízký, že by pacient dostával špatný materiál. Koneckonců několikrát se ukázalo, že se prodával materiál, který byl sice schválený, ale nebyl kvalitní,“ míní Kunová. Právě ke kvalitě výrobků, které budou novým systémem zvýhodněny, směřují největší obavy. „Tímto systémem pravděpodobně vyberete nejlevnější výrobek od čínského dodavatele s pochybnostmi, jestli bude dobře fungovat,“ říká jeden z oslovených odborníků na zdravotnické prostředky.
V tom je také rozdíl mezi léky a zdravotnickými prostředky. Léky se stejnými látkami musejí mít stejný účinek. Jenže třeba chroničtí pacienti s vývodem mají zkušenosti, že některé stomické krytky nedrží, netěsní. Také lidé z nemocnic se zase poučili z výběrových řízení, kde byla jediným kritériem cena bez předvýběru.
Koupily se trhající se ochranné rukavice a kanyly, které nevydrží. „Pro nás je důležité, aby se nedělo to, že nemocnice nakoupí nejlevnější rukavice, a než můžete začít pracovat, použijete tři páry, protože dva se roztrhnou. Tedy aby nebyla jediným kritériem cena,“ říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Podle Němečka se na kvalitě úspory vůbec neprojeví, jen klesnou zisky dodavatelům. Na nekvalitní výrobky prý pojišťovny nově vůbec přispívat nebudou. To ovšem znamená, že úředníci musejí ve správním řízení dokázat, že se jedná o šmejd.
Dnešní systém úhrady zdravotnických prostředků má spoustu chyb. Je docela časté, že pojišťovna bezdůvodně platí různou cenu za srovnatelné výrobky. Nejsou stanovena transparentní pravidla určení výše úhrady, která by byla přezkoumatelná. Jenže to, že je dnešní systém nesmyslný, ještě není samo o sobě zárukou, že ten nový bude lepší. l
O autorovi| Adéla Čabanová • cabanova@mf.cz
