Problémy spojené s absencí široce dostupného, levného bydlení na českém trhu by mohla pomoci vyřešit výstavba bytů bytovými družstvy či jinými neziskovými institucemi. Zatím tomu však brání neexistence příslušných zákonů.Družstva, která před rokem 1989 patřila k hlavním stavitelům bytů, se v posledních letech ovšem transformovala spíše do role správců bytového fondu.
Problémy spojené s absencí široce dostupného, levného bydlení na českém trhu by mohla pomoci vyřešit výstavba bytů bytovými družstvy či jinými neziskovými institucemi. Zatím tomu však brání neexistence příslušných zákonů.
Družstva, která před rokem 1989 patřila k hlavním stavitelům bytů, se v posledních letech ovšem transformovala spíše do role správců bytového fondu. Změna legislativy by je tak vrátila k jejich hlavní činnosti. Potřebné právní předpisy by ministerstvo pro místní rozvoj - podle svého mluvčího Petra Dimuna - chtělo připravit ještě v letošním roce. Předseda Svazu českých a moravských bytových družstev Ivan Přikryl tvrdí, že družstevní výstavba by dokázala stlačit ceny nových bytů pod 20 tisíc korun za metr čtvereční. Navíc by se družstevníci mohli dohodnout na takovém splátkovém kalendáři, který by zpřístupnil byty i pro mladé lidi. Členský vklad by činil zhruba 300 tis. korun. Byt o rozloze 60 metrů by se dal postavit za 1,2 milionu korun, družstvo by si tedy vzalo hypotéku na 900 tis. korun. „Měsíční splátka hypotéky by v tomto případě neměla překročit tři tisíce korun,“ upozornil Přikryl. Běžná hypoteční splátka za milionový byt se přitom nyní v Praze pohybuje na úrovni pěti až šesti tisíc korun.
Stát by pomáhal nepřímo
Obnovená družstevní výstavba nepočítá s přímou státní podporou tak, jak ji například dnes dostávají obce. Stát by fakticky pouze podporoval poskytnuté hypotéky, což dělá i dnes. Základním předpokladem zahájení této družstevní výstavby tedy je přijetí zákona o neziskové bytové výstavbě. Do té se bude moci zapojit jak stávající či nově vzniklé bytové družstvo, tak jiná - například akciová - společnost, která splní určité podmínky (především bude muset být ochotna stavět bez zisku). „Neziskový princip však neznamená, že družstvo nebude dosahovat zisku. Bude ale muset velkou část tohoto zisku investovat zpět do bytového fondu,“ vysvětluje předseda podvýboru pro bytovou politiku Poslanecké sněmovny a předseda dozorčí rady Fondu bydlení, poslanec Evžen Snítilý (ČSSD). Tady by přitom byla důležitá ještě jedna role státu. „Firmám zapojeným do levné družstevní výstavby, která by nepřinášela vysoké zisky tak, jako například jiné druhy výstavby, by se stát mohl odvděčit tak, že jim například promine část daní ze zisku při jiné výstavbě,“ domnívá se Přikryl. Do podpory neziskové bytové výstavby se chce zapojit také Fond bydlení, který zatím nemá nástroj, jak by mohl družstvům či jiným společnostem pomoci. Podle Snítilého však již vedení Fondu uvažuje o programu, který by podpořil právě neziskovou výstavbu bytů. Fond by například mohl podpořit banky, aby poskytovaly družstvům hypotéky. Podle dosavadního zákona zatím nemá družstvo prakticky šanci se k hypotéce dostat a není jisté, jak se budou chovat banky, až to možné bude. „Především je ale nutné v Poslanecké sněmovně prosadit příslušný zákon,“ zdůraznil poslanec Snítilý. Dodal, že udělá všechno pro to, aby tento zákon poslanci projednali a schválili v roce 2004. Samotná družstevní bytová výstavba by pak mohla odstartovat v roce 2005. Poslanecká sněmovna však už jednou návrh zákona o neziskových bytových společnostech zamítla.
Družstevní výstavba není pro všechny
Nájemní byty stavěné na neziskovém principu není možné podle Přikryla chápat jako byty sociální. Byly by určeny lidem, například mladším rodinám, kteří nedosáhnou na běžné komerční hypotéky. Výstavba družstevních bytů se také rozhodně nedá očekávat všude, ale jen tam, kde po tom bude poptávka, tedy zejména ve velkých městech a samozřejmě zcela jistě v Praze. Tam, kde je minimální poptávka po nových bytech, se dá těžko očekávat výstavba dalších. To je příklad třeba Mostecka. „Touto problematikou jsme se zabývali už přibližně před čtyřmi roky,“ říká předseda největšího bytového družstva v tomto regionu - SBD Krušnohor - František Ryba. Podle jeho slov zde začíná být přebytek bytů a družstvo dokonce uvažuje o rušení bytů v přízemích a využití těchto prostor jako zázemí pro byty ve vyšších patrech. Navíc je na Mostecku výrazná disproporce mezi náklady na vybudování bytu a jeho prodejní cenou. Zatímco nový byt se dá postavit za zhruba 1,2-1,4 milionu korun, současné tržní ceny se v Mostě pohybují kolem 250-300 tisíc korun. „Museli bychom jít cíleně do ztráty s tím, že se nám finance vrátí až za dlouhou řadu let, což si nemůžeme dovolit,“ doplnil ředitel Ryba.
