Vliv zahraničního obchodu na českou ekonomiku není natolik fatální, jak se často uvádí
V poslední době se zejména v souvislosti s propadem zahraniční poptávky po tuzemských výrobcích v médiích často objevují údaje o podílu vývozu na produkci české ekonomiky. Analogicky se spekuluje o podílu spotřebitelské poptávky uspokojené z dovozu. Autoři článků přitom vyzvedávají podíl vývozu na hrubém domácím produktu, který se pohybuje okolo 80 procent. A vyvozují, že čtyři pětiny produkce jsou určené na vývoz. To je však výrazně zkreslená interpretace tohoto ukazatele. Je pravda, že podíl vývozu na HDP jako ukazatel otevřenosti se standardně zveřejňuje a slouží ke srovnávání otevřenosti jednotlivých ekonomik. Jeho výhodou je snadné porovnání dvou běžně publikovaných makroagregátů a orientačně vypovídá o vlivu zahraničního obchodu na výkon ekonomiky. Nelze jej však takto zjednodušeně interpretovat.
Mezinárodní srovnání
Abychom zjistili, jaká část vyrobené produkce je určená na vývoz, je třeba srovnávat obratové ukazatele na straně zdrojů a užití ekonomiky – tedy vývoz a celkovou produkci. Produkce není totéž co HDP, protože od ní je třeba nejprve odečíst hodnotu mezispotřeby (spotřeby pro další výrobu), čímž získáme hrubou přidanou hodnotu národního hospodářství. Abychom získali ukazatel HDP, je třeba hrubou přidanou hodnotu navíc upravit o daně a dotace na produkty. I na straně užití nevstupuje vývoz do HDP celý, ale očištěný o hodnotu dovozu. Skutečný podíl vývozu na produkci ekonomiky byl dle údajů národních účtů za rok 2007 v ČR 31 procent. A pokud bychom srovnávali pouze podíl na tržní produkci, neboť netržní nemůže být ze své podstaty exportována, tak by činil 35 procent.
Míru otevřenosti je třeba vidět v kontextu mezinárodního srovnání. Mezi oběma ukazateli otevřenosti, tedy podílu vývozu na produkci a HDP, je zřejmá závislost (viz Rozdílné ukazatele), ale pořadí zemí se v obou případech mírně liší. Jde o to, že v různých zemích se někdy i podstatně liší podíl přidané hodnoty (a tedy i HDP) na produkci. Závisí to mimo jiné na odvětvové struktuře, protože služby mají obecně vyšší podíl přidané hodnoty na jednotce produkce než průmysl. A tedy země s relativně vysokým podílem služeb na HDP budou mít také jeho poměr k produkci vyšší než státy, které jsou více závislé na výkonnosti průmyslu.
Zajímavé skutečnosti
Důležité je také postavení země v globálním produkčním řetězci. Jsou země, které mají vysoké obraty zahraničního obchodu, ale přidaná hodnota vytvořená v domácí ekonomice je relativně nízká. Příkladem zemí s relativně nízkým poměrem HDP k produkci může být Česká republika (39) nebo Slovensko (43), zatímco ve Francii to bylo 55 a na Kypru, kde služby tvoří dominantní odvětví národního hospodářství, dokonce 68 procent.
Z makroekonomické statistiky je také možné vyčíst údaje o podílu užití, které pochází z dovozu. Opět je třeba srovnávat dovoz s celkovým domácím užitím, tedy včetně mezispotřeby. Tento podíl v roce 2007 činil 29 procent. Z tabulek dodávek a užití, které umožňují uživatelům rozšířit základní pohled na zdroje a užití v ekonomice a na úroveň odvětví a skupin výrobků a služeb, lze vyčíst mnoho dalších zajímavých skutečností. Z údajů za rok 2007 lze například zjistit následující.
Zjištění za rok 2007
Na straně užití tvořily největší položku výdaje na konečnou spotřebu domácností – 47 procent, což v absolutním vyjádření představovalo 1669 miliard korun. Celkové výdaje na konečnou spotřebu včetně vládních a neziskových institucí přesáhly dvě třetiny hodnoty HDP. Zhruba čtvrtinu HDP tvořila tvorba kapitálu včetně změny stavu zásob (936 miliard korun) a pět procent připadlo na čistý vývoz zboží a služeb (178 miliard korun).
Domácnosti spotřebovávají zhruba ze 60 procent výrobky a ze 40 služby. Mezi největší položky přitom patří bydlení, potraviny a energie, které tvoří dohromady téměř 40 procent jejich výdajů. Tím je do značné míry ovlivněn i relativně malý podíl (přibližně dvacet procent) konečné spotřeby domácností pocházející z dovozu. Energie i služby bydlení pocházejí téměř výhradně z domácích zdrojů a z potravin je dovážena pouze zhruba čtvrtina. Relativně vysoký podíl dovážených výrobků je u elektroniky, oděvů, obuvi a motorových vozidel. Ty však tvoří méně než deset procent celkové spotřeby domácností.
Zhruba 30 procent hodnoty tvorby hrubého fixního kapitálu je dováženo. Týká se to zejména strojů a dopravních prostředků. Naopak největší položka, stavební práce, které tvoří více než polovinu všech investic, pocházejí z 99 procent z tuzemských zdrojů. U mezispotřeby je podíl dovozu ještě o něco vyšší (36 procent).
V roce 2007 činil vývoz zboží 2479 a služeb 351 miliard korun. V obou skupinách má ČR kladnou bilanci, výrazně se však liší míra otevřenosti. Zatímco vývoz zboží (z 96 procent jej tvoří výrobky zpracovatelského průmyslu) se podílí na jeho produkci téměř polovinou, v případě služeb je to výrazně méně než deset procent, což je dáno jejich převážně neobchodovatelným charakterem. Nejvyšší podíl produkce služeb spotřebovávané nerezidenty je v dopravě, zejména letecké, a dále v pohostinství a ubytování.
Z uvedených údajů vyplývá, že vliv zahraničního obchodu na českou ekonomiku není natolik fatální, jak se často uvádí. Nepochybně však platí, že česká ekonomika poměrně značně závisí na zahraniční poptávce, což navíc posilují nepřímé dopady vývozu na tuzemské dodavatele exportérů. Kvantifikace těchto závislostí je však spíše věcí ekonomického modelování. Statistické údaje je třeba vždy správně interpretovat.
Graf:
Rozdílné ukazatele
Podíl vývozu zboží a služeb na produkci a HDP u některých zemích EU a Norska v roce 2007 (v %)
Malta Belgie Slovensko ČR Irsko Nizozemsko Estonsko Slovinsko Rakousko Litva Švédsko Dánsko Kypr Německo Norsko Finsko Lotyšsko Itálie Francie Španělsko
Podíl vývozu zboží a služeb na HDP
Podíl vývozu zboží a služeb na produkci
0 10 20 30 40 50 60 70 80 90 100
Pramen: Eurostat
Souvislosti
Skutečný podíl vývozu na produkci ekonomiky byl dle údajů národních účtů za rok 2007 v ČR 31 procent.
Pokud bychom srovnávali pouze podíl na tržní produkci, tak by činil 35 procent.
Česká ekonomika poměrně značně závisí na zahraniční poptávce.
To navíc posiluje nepřímé dopady vývozu na tuzemské dodavatele exportérů.
