Zákon proti obchodním řetězcům ničemu nepomohl...
Celý podtitul:
Zákon proti obchodním řetězcům ničemu nepomohl, jen zhoršuje vzájemné vztahy dodavatelů a obchodníků
Petr Rafaj chystal bič na obchodní řetězce, ale upletl si ho spíš na sebe. Jako poslanec za ČSSD spolupředkládal zákon o významné tržní síle, který má odnaučit obchodníky „vydřidušským“ praktikám. Tehdy nemohl tušit, že se stane šéfem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a bude se muset s novým předpisem popasovat. Antiřetězcový zákon účinný od února přitom nepřinesl změnu k lepšímu, shodují se dodavatelé. Potravinářská komora zásobuje ÚOHS podněty na nepovolené chování řetězců. Úřad prošetřuje stížnosti na podnákladové ceny, žádné pokuty ale v dohledné době nejspíš nevyměří. Úředníci chtějí nejdřív poznat, jak to v potravinářském maloobchodu chodí. ÚOHS proto rozeslal řetězcům dotazníky. Přehled prý zatím moc nemá, jak poznali obchodníci z některých otázek a šibeničního termínu k odevzdání.
Zavaleni dotazníky Obchodníkům se sice nelíbí, jak je ÚOHS zavalil administrativou, jinak si na něj ale nestěžují. „Úřad k aplikaci zákona přistupuje seriózně,“ chválí ho prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeněk Juračka. Rozvážnost potvrzuje i první místopředseda antimonopolního úřadu Hynek Brom (ODS). „Nedá se odhadnout, kdy bude zahájeno nějaké správní řízení. Není to jednoduché,“ uvedl. Pět úředníků, kteří dodržování nového zákona mají kontrolovat, se bude měsíce prokousávat dotazníky. Brom si ovšem myslí, že zákon se už osvědčuje jako prevence. To by ovšem Potravinářská komora (PK) neposílala na ÚOHS desítky stížností. „Většinou se týkají nedodržování 30denní lhůty splatnosti. A pokud řetězce platí včas, chtějí za to zvláštní bonus,“ říká mluvčí PK Dana Večeřová. Dodává, že většina obchodníků také prodává různé potraviny za nižší ceny, než je nakupuje od dodavatelů. A to zákon zakazuje. Obchodníci se ani nesnaží zastírat, že podnákladové ceny jsou běžnou praxí. „Pokud nás ÚOHS postihne za to, že některé ceny takto dotujeme, přestaneme s tím. Pak ale rohlík nebo mléko budou za podstatně jinou cenu,“ upozorňuje zástupce velkého řetězce. Aktuální průzkum společnosti GfK potvrzuje, že při nákupu potravin akční ceny na Čechy zabírají. Za nejoblíbenější z promočních akcí označilo 73 procent oslovených zlevněnou cenu. Nejvyšší zastoupení mají v akci mléčné výrobky, tuky a oleje, nápoje a cukrovinky. „Vrcholu žebříčku vévodí trvanlivé mléko. Jeho podíl nákupu v akci dosahuje téměř 80 procent, v roce 2007 to bylo 30 procent,“ porovnává GfK. Zákon proti obchodním řetězcům, které mohou za provinění dostat až desetimilionovou pokutu, označují jeho odpůrci za politický. ČSSD, která ho přes prezidentovo veto protlačila Parlamentem, ale nemůže přece voličům slibovat, že zruší akční ceny a zařídí dražší potraviny. Zákon ničemu nepomohl, jen zhoršuje vzájemné vztahy, hodnotí ho obě strany. I bez něj se dodavatelé nemusejí nechat tlačit ke zdi, jak ukazuje příklad z Polska. Když tam chtěl Carrefour zpřísnit podmínky mlékařskému družstvu Piatnica, odmítlo na obchodní diktát přistoupit a stáhlo z řetězce své zboží. Po třech týdnech Carrefour kapituloval a souhlasil s podmínkami výrobce. Jeho populární sýr totiž zákazníkům chyběl. Kdo nabízí známé oblíbené výrobky, nemusí se prý supermarketů bát.
