Vyšetřování trestného činu je zdánlivě pouze v rukou policie a následně pak soudů. Jestliže vám jako poškozenému nestačí samotné potrestání pachatele a chcete také nahradit vzniklou škodu, musíte být aktivní i vy.
Majitel menšího obchodu s elektronikou oznámil na policii krádež zboží - pachatele sice viděl, ale nedokázal ho zadržet. Uvedl potřebné údaje do protokolu a čekal, zda bude mladík dopaden. To se za pár dnů také skutečně stalo.
Po několika týdnech přišlo majiteli obchodu předvolání ke svědecké výpovědi v rámci hlavního líčení u soudu. Tam znovu řekl vše podstatné o krádeži, stejně jako dalších pět podobně okradených obchodníků z okolí. Na základě těchto výpovědí byl zloděj odsouzen k trestu odnětí svobody a k povinnosti nahradit škodu. Jenže: Na rozdíl od ostatních obchodníků se „náš“ majitel žádné náhrady nedočkal.
A jak později zjistil, může si za to sám.
Kde udělal majitel obchodu chybu? Jak měl správně postupovat? Přinášíme stručný návod jak v podobném případě nepřijít o své oprávněné nároky. I když z praxe je bohužel zřejmé, že práva poškozených zatím nejsou v tuzemském právním řádu upravena ideálně. A přestože nějaká zákonná úprava sice existuje, není poškozenými osobami kvůli jejich neznalosti plně využívána.
VYSVĚTLENÍ NESTAČÍ
Osobou poškozenou trestným činem se můžeme stát poměrně snadno, pokud nám někdo ublíží na zdraví nebo způsobí majetkovou, morální či jinou škodu. Obětí může být jak fyzická, tak i právnická osoba (firma). Většinou je to právě poškozený, kdo podává trestní oznámení. Pokud už trestní stíhání bylo zahájeno (na podnět jiného poškozeného nebo z iniciativy státního zástupce), tak se k němu poškozený připojuje.
A právě zde je nutné upozornit na první chybu, které se poškození dopouštějí. Spokojují se totiž jen s úvodním podáním trestního oznámení na policii. Tam policisté poškozeného vyslechnou a sepíší s ním protokol nazvaný Podání vysvětlení dle § 158 odst. 3 trestního řádu. Většina poškozených nestojí o přílišné oplétačky s policií a úřady vůbec - a proto se domnívají, že samotným trestním oznámením už učinili pro uplatnění svého nároku vše potřebné.
Podání trestního oznámení nebo takzvaného vysvětlení však není úkonem, ze kterého je možno v trestním řízení vycházet nebo na něj odkazovat. Slouží „pouze“ k vytvoření představy vyšetřujících o počtu poškozených, rozsahu škody a podobně. Další soudní úkony již na něm nejsou přímo závislé.
PŘIHLASTE A PODLOŽTE!
Poškozený může svá práva začít uplatňovat od okamžiku zahájení trestního stíhání proti konkrétnímu pachateli. Aby bylo možno nárok poškozeného projednat a eventuálně i přiznat již v průběhu trestního řízení, musí být takový nárok řádně podložen a zejména řádně přihlášen. Rozsah poškození je možné prokázat svědectvími, listinami, fotografiemi, znaleckými posudky a podobně, tedy všemi důkazními prostředky.
Již při prvotním výslechu (výše zmíněné „oznámení“ nebo „vysvětlení“) by vám měli policisté předat Poučení poškozeného s návodem jak správně postupovat. Toto poučení je poškozenému doručováno také s obžalobou nebo s předvoláním k hlavnímu líčení u soudu. Jenže text poučení je rozsáhlý, zabírá více stran, je psán drobným písmem a málokdo jej čte, natož do konce.
Orgánům činným v trestním řízení (tedy policejním vyšetřovatelům a poté soudu) je účelné sdělit adresu, na které budete přebírat vám adresované písemnosti. Samozřejmě byste je pak také skutečně měli ve svém vlastním zájmu přebírat.
I když tedy bude obsah podání vysvětlení a přihlášení nároku poškozeného zdánlivě totožný, formálně jde o dva zcela rozdílné úkony. Pouze druhý z nich má potřebné účinky při jednání o nároku na náhradu škody. Přihlášení může být velice stručné -vzor v rámečku ukazuje, že nejde o nic složitého.
BUĎTE AKTIVNÍ
Poškozený má právo činit návrhy na doplnění dokazování v trestním řízení, nahlížet do spisů, činit si z nich výpisky a poznámky a na vlastní náklady si pořizovat kopii. Toto právo vám může vyšetřovatel nebo státní zástupce odepřít pouze v závažných případech, když by předčasné zveřejnění údajů bylo vzhledem ke zvolené vyšetřovací taktice nežádoucí.
Dalším právem poškozeného je účast na hlavním líčení a na veřejném zasedání o případném odvolání se pachatele. Před skončením řízení se poškozený může k věci vyjádřit. Návrh, aby pachatel musel nahradit vám způsobenou škodu, musíte učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování, tedy nejpozději po přečtení obžaloby. Poškozeného k tomu výslovně vyzývá předseda senátu. Pokud jste se k nároku písemně přihlásili již v průběhu přípravného řízení, vychází soud z obsahu tohoto přihlášení.
Pro své zastupování si poškozený může zvolit (formou plné moci) zmocněnce, kterým může být jakákoliv fyzická osoba, vyjma osob, které v daném konkrétním řízení vystupují jako svědci, znalci, tlumočníci nebo obhájci. Zmocněnec má všechna práva poškozeného. Pokud poškozený prokáže, že nemá peníze na placení zmocněnce, může požádat předsedu senátu o přiznání nároku na právní pomoc za nulovou nebo sníženou odměnu. Jestliže se poškozenému zdá doba, po kterou je věc projednávána v přípravném řízení, příliš dlouhá, může kdykoliv žádat státního zástupce, aby byly odstraněny průtahy v řízení nebo závady v postupu policejního orgánu. O výsledku přezkoumání musí být poškozený vyrozuměn.
JEN SE SOUHLASEM
Některé trestné činy lze stíhat pouze se souhlasem poškozeného. Jejich výčet obsahuje § 163 odst. 1 trestního řádu. Jedná se například o trestné činy omezování osobní svobody, vydírání, porušování domovní svobody, krádeže, zpronevěry, podvodu nebo poškozování cizí věci. Podmínkou je, aby byl pachatel vzhledem k poškozenému v manželském nebo obdobném poměru.
Jestliže poškozený souhlas udělí (nebo se jej na začátku trestního stíhání nikdo neptal), může jej kdykoliv vzít zpět. Stíhání pak musí být zastaveno. Neplatí to však naopak: Tedy jednou odepřený souhlas už nemůže být zrušen, a to dokonce ani když mezitím dojde ke zrušení vzájemného vztahu (například manželství).
DRUHÁ ŠANCE
Je-li nárok poškozeného řádně přihlášen a prokázán, nemělo by nic bránit, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil pachateli povinnost k náhradě škody. V některých případech je tato náhrada jednou z podmínek pro takzvané osvědčení se, typicky u podmíněně odložených trestů odnětí svobody.
Pokud však poškozený svůj nárok neuplatnil řádně a včas, je pak téměř automaticky odkázán pouze na řízení ve věcech občanskoprávních. Stejně tak tomu může být v případě, že soud v trestním řízení nárok přizná jen zčásti nebo vůbec.
Rozdíl mezi oběma způsoby vymáhání nároku je zcela zásadní. V trestním řízení poškozený „pouze“ označí škodu, která mu vznikla, a navrhne prostředky k jejímu prokázání, zatímco vše ostatní zařídí a obstarají vyšetřovatelé a soud. Náklady nese v drtivé většině stát a poškozený se musí pouze dostavovat na výzvy těchto orgánů. Naopak v občanskoprávním řízení se musí poškozený stát „žalobcem“ a škodu bezpochyby prokázat. Sice má poměrně z
načnou oporu v předchozím rozhodnutí soudu o spáchání trestného činu, ale poškozený už si musí sám hradit soudní poplatky, náklady na znalecké posudky nebo na advokáta.
Vedle zbytečných finančních nákladů je další nevýhodou následného občanskoprávního řízení také jeho možná zdlouhavost. A ani v případě výhry nemusí poškozený dostat své peníze zpět, protože hodně záleží na majetkových poměrech pachatele.
VZOR PŘIHLÁŠENÍ NÁROKU
Já, Marek Novák, bytem Krátká 3, Plzeň, žádám přiznání nároku na náhradu škody ve výši 6000 korun, která mi vznikla v souvislosti s vloupáním do mého vozidla Škoda, SPZ: PMB 15-30 v Huti dne 4. prosince 2004. K prokázání náhrady škody přikládám doklady o nutné opravě zámku vozidla za 3500 korun a doklady od odcizeného autorádia za 2500 korun.
Navrhuji, aby byla pachateli uložena povinnost mi škodu uhradit. Žádám, abych byl vyrozumíván o úkonech činěných v rámci trestního řízení. V Plzni dne 10. ledna 2005 (doplněno podpisem a seznamem příloh).
SPRÁVNÝ POSTUP
1) podání trestního oznámení na policii a případně i podání vysvětlení
2) přihlášení nároku na náhradu škody v trestním řízení společně s prokázáním vzniku a výše škody (přihlašuje se u vyšetřovatele, u státního zástupce nebo u předsedy trestního senátu, nejpozději do zahájení dokazování před soudem)
3) účast při hlavním líčení (přinejmenším z důvodu výslechu)
