Menu Zavřít

Neznámá česká firma bude stavět elektrárnu v Kyrgyzstánu. Přimluvil se za ni Mynář

16. 7. 2017
Autor: ČTK

Za zájmy české společnosti Liglass Trading CZ, která má v Kyrgyzstánu postavit a provozovat hydroelektrárny, se přimluvil prezidentův kancléř Vratislav Mynář u svého protějšku v kanceláři kyrgyzského prezidenta Sapara Isakova. Uvedl to dnes server Neovlivní.cz. Podle webu Aktuálně.cz firma není v Česku v oboru známá a nehlásí se k ní ani ministerstva zahraničí a průmyslu. Na starosti má mít projekt za stovky milionů dolarů, přitom její dosavadní obrat byl v řádu stovek tisíc korun.

„Chtěl bych vyjádřit podporu spolupráci s českou společností Liglass Trading CZ, která úspěšně dokončila projekt výstavby solárních a vodních elektráren spolu s vaší agenturou pod ministerstvem hospodářství Kyrgyzské republiky. Česká společnost je osvědčenou firmou nejen na českém, ale i evropském trhu. Doufáme, že budete silným a dlouhodobým partnerem,“ uvádí se podle Neovlivní.cz mimo jiné v Mynářově dopise Isakovovi.

Mynář intervenci webu potvrdil. Uvedl, že napsáním dopisu se snažil vyjít vstříc firmě, která je česká a má šanci získat zakázku v zahraničí. Současně ale vyloučil, že by měl z věci jakýkoli prospěch. „Se zástupci společnosti jsem nikdy ani nemluvil. Obrátili se na mě písemně, zda jim jsem schopen pomoci. Sepsal jsem dopis, kterých jsem za svoje působení na Hradě napsal asi dvacet,“ řekl Mynář.

Mynářův doporučující dopis podle Aktuálně.cz viděl i český honorární konzul v Biškeku, podnikatel Marat Džanbajev. O Liglassu se dozvěděl na začátku letoška, když se na něj začali obracet lidé z kyrgyzské vlády s prosbou o více informací o firmě. „Ukázali mi doporučující dopis, který na firmu napsal pan Mynář z prezidentské kanceláře,“ uvedl. „Před měsícem jsme s českou velvyslankyní v Astaně zorganizovali schůzku obou prezidentů (Miloše) Zemana a (Almazbeka) Atambajeva na zahájení Expa a byl jsem přítomen na jednání prezidentů ohledně vstupu firmy Liglass,“ doplnil konzul.

Liglass Trading sídlící nedaleko Železného Brodu dohodu o výstavbě a provozu dvou hydroelektráren v Kyrgyzstánu podepsal počátkem týdne za přítomnosti prezidenta Atambajeva. Podle serveru HydroWorld.com se týká elektráren Akbulun a Naryn 1 a zahrnuje i výstavbu deseti menších jednotek pro výrobu elektřiny z vodních zdrojů. Česká firma má vynaložit zhruba 37 milionů dolarů (téměř 850 milionů korun) na koupi podílu ruské firmy RusGidro ve společnosti ZAO Verchně-narynskije GES, která má projekt na starosti. Náklady na výstavbu elektráren se původně odhadovaly na 400 až 700 milionů dolarů (zhruba devět až 16 miliard korun).

Liglass podle Aktuálně.cz ale nic podobného dosud nedělal, podle posledních dostupných údajů vykázal v roce 2014 tržby 345 000 korun a ztrátu milion korun. Česká exportní banka a pojišťovna EGAP žádnou žádost o úvěr zatím neregistrují.


Bývalý ministr zahraničí Kavan a předrevoluční důstojník Zbytek dobývají východní trhy. Čtěte více

 Jan Kavan a Zdeněk Zbytek


Petr Jurčík z kazašské kanceláře CzechTrade, která v regionu českým firmám s byznysem pomáhá, o firmě slyšel poprvé až před třemi týdny. „Přes nás ten obchod nešel,“ řekl Hospodářským novinám. „My jsme v tomto aktivní nebyli, pokud mám správné informace,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). O firmě poprvé slyšel až nyní.

Hradní poradce pro energetiku Martin Nejedlý pro Aktuálně.cz potvrdil, že česká strana projekt prezentovala při návštěvě světové výstavy Expo v Kazachstánu. „Prezident (Zeman) řekl, že Česká republika má velmi dobré renomé v rámci energetiky. Řekl, že samozřejmě neví, jak to dopadne, že ví, že je to otevřené výběrové řízení, kde budou posouzena všechna kritéria,“ sdělil Nejedlý.

FIN25

Jediným majitelem firmy je podle obchodního rejstříku Michael Smelík a jako výkonný ředitel vystupuje Jiří Vojtěchovský, kteří počátkem roku založili Česko-kyrgyzskou obchodní komoru. Ani jeden z nich o aktivitách firmy nechtěl mluvit.

Přečtěte si také:

Firma s českými kořeny chystá v Austrálii projekt obří solární elektrárny

Minireaktory mají zachránit energetickou budoucnost Británie

Skončily turbíny od Siemensu na Krymu? Firma to vyšetří


  • Našli jste v článku chybu?