Jako smršť se o předminulém víkendu přehnal golfový klan Pavla Niče st. turnaji v České republice. Nejmladší „Péťa si vybojoval vítězství na křížkovém turnaji v Praze–Motole v novém rekordu hřiště – když v prvním kole hrál shodně s Petrem Skopovým (GCKV) 67.
„Pavlík v Cihelnách sice skončil celkově na pátém místě, ale ve druhém kole zahrál neuvěřitelných 64, nový rekord hřiště. Otec Nič rovněž v Cihelnách zahrál v druhém kole 69, tedy opět pod par. Takový rodinný výsledek již stojí za zaznamenání. Podívejme se ale pro zajímavost na statistiku. Ve všech šesti rundách udeřili Ničové do míče celkem 428krát. Z toho třikrát pokořili par hřiště. Zahráli 21 birdie a jeden eagle. Rád bych viděl tříčlennou rodinu, která o víkendu zahraje pod 600. Co k tomu řekli hráči? Nejmladší Petr: „Motol je moje domácí hřiště. Překonal jsem vlastně svůj osobní rekord. Hrálo se mi velmi dobře a ve druhém kole jsem šel po první devítce jasně na vítězství. Vedl jsem o sedm ran, a tak by mi na dojití stačili samé bogie. Trochu mě mrzí drive na jamce číslo 7. Bylo to sice s větrem v zádech, ale dle mého odhadu mohl mít tak 330 metrů, a to už se začíná blížit mému vzoru Woodsovi. Pavel oproti tomu zahrál v neděli v Cihelnách 80 a chtěl si dát od golfu chvilku pauzu: „Opravdu se mi nešlo na start příliš dobře, ale Cihelny jsou pěkné a technické hřiště. Řekl jsem si, že budu muset hrát trochu hlavou. Na sedmičce jsem měl smůlu, trefil jsem sice green, ale míč odskočil do vyššího roughu a zahrál jsem z toho bogie. Pak už jsem ale věděl, že jdu dobře, a když mi tam na čtrnáctce ze 140 metrů padl eagl, bylo jasné, že jdu na rekord hřiště. Pak přišli ještě dva „berdíci a to už bylo hodně dobré. Bylo to asi také tím, že jsem dostal na hru od tatínka balon pro štěstí.
Zakladatel golfového rodu dodává: „Kluci mi dělají radost. Začali hrát hned, jak to bylo v tehdejších podmínkách možné, kolem deseti let. Pavel je již golfovým profesionálem, věnuje se dětem a chce v tom pokračovat. Mladší Petr by chtěl hned, jak dostuduje, vyjet ven na túru. Jsem rád, že technicky jsou naši hráči srovnatelní s Evropu. Na prosazení nám ale chybí celoroční trénink, jako je to například u Švédů. Postrádáme vyhranost, a to je právě těch šest zimních měsíců. Golf je ale u nás čím dál tím víc populární, a tak do budoucna doufám, že se najde dostatek financí, aby mohli ti nejlepší trénovat v dobrých klimatických podmínkách.
