Evropští poslanci vyšetří, co o tajných věznicích CIA věděla také česká vláda
Americká CIA může mít důvod k obavám. Aféru s tajnými věznicemi pro osoby podezřelé z terorismu začne konečně vyšetřovat instituce, která by mohla s trochou štěstí odhalit, jak to doopravdy bylo. Evropský parlament si pro ten účel odhlasoval vznik speciální vyšetřovací komise. Zvláštní tým má mimo jiné pátrat i po tom, zda o aktivitách Central Intelligence Agency v Evropě věděly jednotlivé vlády členských zemích Evropské unie. Včetně té české.
Marty zasahuje.
Tajná vězení si měla americká rozvědka zřídit v některých státech střední a východní Evropy. Agenti CIA do nich v civilních letadlech, registrovaných na malé nenápadné civilní firmy, převáželi podezřelé teroristy. Mimo americké území je totiž mohli vyslýchat i za pomoci nelegálních metod, například násilí. Po výsleších čekal zadržované návrat na přísně střeženou americkou vojenskou základnu Guantanamo v Karibiku.
Týdeník EURO informoval loni v březnu jako první o tom, že tajemné letouny najaté CIA přistály minimálně sedmkrát i v Česku. Šlo o dva bílé „manažerské“ tryskáče Gulfstream s civilním registračním označením a jeden větší dopravní Herkules. České úřady tehdy vše popřely nebo se odpovědi vyhnuly slovy „bez komentáře“.
Kauzou se až dosud zabýval pouze švýcarský senátor Dick Marty. Vyšetřováním ho loni v listopadu pověřila Rada Evropy, tedy organizace, která nepatří do struktur Evropské unie. Zabývá se téměř výhradně otázkami lidských práv a nemá prakticky žádný vliv. Marty před pár dny oznámil, že z jeho pátrání vyplývá, že evropští lídři byli s aktivitami CIA seznámeni. „Evropské země prostě musely poslední dva tři roky vědět o tom, co se děje. Některé státy spolupracovaly aktivně, další praktiky CIA tolerovaly. Jiné se tvářily, jako by si ničeho nevšimly a nic se nedělo,“ řekl Marty švýcarské televizní stanici TRS. „Není možné převážet tímhle způsobem lidi z místa na místo, aby o tom nevěděly místní tajné služby,“ dodal senátor Marty. Oficiální zprávu se závěry jeho pátrání má Radě Evropy předat právě dnes (pondělí 23. ledna).
V průběhu Martyho vyšetřování se ve švýcarských médiích objevily informace o „egyptském faxu“, který údajně existenci tajných věznic CIA potvrzoval. Dokument zachytila švýcarská tajná služba. Šlo o fax odeslaný egyptským ministrem zahraničí Ahmadem Abúlem Ghajtem egyptské ambasádě v Londýně. Hovoří se v něm o třiadvaceti Iráčanech a Afgháncích vyslýchaných na rumunské vojenské základně Michail Kogalniceanu. Další tajné věznice měly dle faxu být na území Bulharska, Kosova, Makedonie a Ukrajiny.
Klacek v rukou levice.
Instituce Evropské unie se zatím o „případ CIA“ příliš nezajímaly. Například komisař Evropské unie pro spravedlnost a bezpečnost Franco Frattini ve vyšetření americké špionáže vůbec nevěřil. „Dobrá, můžeme klást Američanům otázky, ale chtít po CIA přísně tajné dokumenty?! Něco takové je zhola nemožné,“ řekl loni v listopadu.
Minulý čtvrtek se ale do případu razantně vložili evropští poslanci. Ti mají – na rozdíl od Martyho a Rady Evropy - zpravidla značný vliv i ve svých „domovských“ státech a v „domovských“ politických stranách. Průběh vyšetřování tedy může přímo ovlivnit vnitropolitické dění v jednotlivých členských zemích unie, může například vést k pádu vlády, která o aktivitách CIA věděla nebo je tolerovala. Zvláštní vyšetřovací komise má šestačtyřicet členů ze všech parlamentních politických frakcí. Byl do ní zvolen i jeden z českých europoslanců, a to Jan Zahradil z ODS.
Zadání pro komisi zní až nebývale jasně a tvrdě: „Komise má za úkol shromáždit a analyzovat informace o tom, zda CIA nebo jiné tajné služby USA na území Evropské unie kohokoli nezákonně věznily, převážely nebo zadržovaly na tajných místech, kohokoli mučily nebo s ním nelidsky zacházely nebo kohokoli za takovým účelem přes území EU transportovaly.“
Poslanci-vyšetřovatelé mají na základě schváleného plánu vyšetřování úzce spolupracovat nejen s emisarem Rady Evropy Dickem Martym, ale také s Evropským komisařem pro lidská práva, komisařem OSN pro lidská práva a jednotlivými parlamenty členských států Evropské unie. Komise by měla za čtyři měsíce od zahájení vyšetřování předložit Evropskému parlamentu průběžnou zprávu a navrhnout další postup. Český investigátor Zahradil ale komisi příliš nevěří. Vytvoření výboru považuje za „politicky motivovaný krok“. „Je víceméně jasné, že to dopadne jako vždycky, bude okolo hodně hluku, nic se nevyšetří, ale čelným představitelům, kteří se protlačí do vedení, to poslouží k mediálnímu zviditelňování,“ uvedl krátce po vzniku komise Zahradil. Proč tedy vlastně do komise vstoupil? „Když už výbor vznikl, musíme zabránit tomu, aby se z něj stal v rukou parlamentní levice klacek na USA,“ vysvětlil. Podobný názor má i Zahradilův „náhradník“, europoslanec Josef Zieleniec. „Některé levicové kruhy v Evropě se snaží rozehrát antiamerické nálady. Je třeba tomu zabránit a zajistit, aby komise byla objektivní,“ sdělil Zieleniec týdeníku EURO.
