Jednání o liberalizaci obchodu zůstanou v nedohlednu
Dramatická bezpečnostní opatření, desítky politiků, ekonomů, další stovky světových osobností. A na dva tisíce demonstrantů - tak vypadalo po několik dní alpské středisko Davos, kde se již po třicáté konalo Světové ekonomické fórum. Většina zúčastněných přijela s přesvědčením, že mají co říci ke globalizaci, ekonomickým problémům dneška, prohlubující se sociální nerovnosti a třeba i k ekologii.
Amerika vede.
Evropa může Američanům jen závidět devět let trvající nepřetržitý hospodářský růst. I proto byl americký prezident Bill Clinton letos jedním z nejočekávanějších hostů. Tím spíše, že právě on byl vůbec prvním nejvyšším představitelem Spojených států, který na davoském fóru kdy vystoupil. K jeho bezpečnosti se nakonec Švýcaři rozhodli povolat i armádu.
Americký zázrak má i své stinné stránky - sám americký ministr financí Lawrence Summers upozornil v Davosu na nejistotu, pramenící z rostoucích sociálních rozdílů, stejně tak i na nabobtnávající obchodní deficit a nedostatek soukromého kapitálu. Alespoň částečnou pomocí by pro Američany mělo být radikální snížení daní - současná situace už po tomto kroku podle mnoha analytiků volá.
Summers současně připustil, že nyní ani v budoucnu nelze vyloučit krach na burze. Tak reagoval na závratné ceny akcií především technologických firem.
Katastrofální důsledky pádu Wall Streetu by podle něj mohl být alespoň částečně oslaben krátkodobějšími a střízlivějšími plány podniků. Ani tak by se ale nejspíš nepodařilo zastavit bankroty, následoval by propad spotřeby, o mezinárodních souvislostech nemluvě.
Na druhou stranu američtí byznysmeni i v Davosu vyjadřovali přesvědčení, že nic není zdravějšího než americký akciový trh.
Americký ministr financí v Davosu apeloval na Evropu a Japonsko, aby aktivněji prosazovaly politiku podporující daleko vyšší růst. Zvyšování rozpočtových výdajů v Japonsku ani strukturální změny v Evropě zatím nebere jako dostatečný lék. USA v tomto směru ovšem nijak zasahovat nehodlají. Nebudou ani nijak reagovat na kolísání kursu eura a dalších měn. Samy zatím budou věnovat vyšší pozornost rozpočtovým výdajům, udržení inflace i podpoře produktivity práce. Sjednocení evropského růstu se zaoceánským je však podle amerických činitelů naprosto nezbytné.
Důslednou kontrolu růstu inflace v USA požaduje i první náměstek výkonného ředitele MMF Stanley Fischer. Ochlazení ekonomiky by podle něj mělo pomoci zvýšení úrokových sazeb (podle očekávání k tomuto kroku Fed přistoupil minulý čtvrtek zvýšením sazeb o čtvrt procentního bodu).
Stín Seattlu.
Bill Clinton stejně jako britský premiér Tony Blair holdovali globalizaci a co největší otevřenosti světových trhů. „Musíme se pokusit ještě letos znovu zahájit rozhovory o obchodu. Nesmíme připustit další Seattle, ale současně nemůžeme přehlížet to, co nová jednání blokovalo, uvedl britský premiér. „Chceme všechny jen znovu utvrdit v tom, že nejpodstatnější jsou pro nás otevřené trhy a jasná pravidla hry. Obojí je motorem pro zvyšování životní úrovně, zkvalitnění životního prostředí a dlouhodobou prosperitu. A všude to znamená především nové pracovní příležitosti, uvedl Bill Clinton.
Překvapením pak už ani nebyl Blairův nápad na vytvoření zvláštní expertní skupiny, která se bude zabývat lepším fungováním Světové obchodní organizace.
Krach jednání v americkém Seattlu do značné míry poznamenal vše, s čím Clinton v Davosu vystoupil. Především na jeho hlavu a na adresu americké administrativy totiž padala veškerá vina za neúspěch jednání. To, že USA vyžadovaly dodržování základních pracovních standardů v rozvojových zemích s tím, že v případě jejich neplnění nastoupí mezinárodní sankce, bylo pro většinu ekonomicky méně vyspělých zemí naprosto nepřijatelné. I nadále to berou jako něco, co pouze pomůže americkým odborářům a někomu připíše politické body. Clintonova slova, že „nemůžeme stavět svou vlastní budoucnost, aniž bychom pomohli jiným , se všeobecně pokládají jen za slovní úlitbu mezinárodní situaci.
Výdobytky globalizace nelze posuzovat bez ohledu na rozvojové země. Joseph Stiglitz, přední ekonom Světové banky, zdůraznil, že uruguayské kolo rozhovorů ještě v rámci GATT a následné otevření světových trhů kupříkladu jen pro země subsaharské Afriky znamenalo ztráty ve výši dvou procent jejich hrubého domácího produktu.
Clinton s Blairem na davoském fóru nalezli pro své horování za zahájení nových jednání nečekaného spojence - mexického prezidenta Ernesta Zedilla. Všichni odpůrci volného obchodu podle něj vytvořili „pochybnou alianci extrémních pravičáků, levičáků, ekologických aktivistů, odborářů z vyspělých zemí a několika samozvanců občanské společnosti . Jsou to oni, kteří předstírají úsilí o blaho chudých zemí, ale jinak to je jen proti nim zaměřený protekcionismus. Ne všem samozřejmě liberalizace přinesla blahobyt, ale z pohledu Mexičanů se globalizace jeví v mnohem lepším světle.
Souboj o liberalizaci se tedy povede dál. Úřadující šéf WTO Mike Moore na fóru prohlásil, že z globalismu se stal jen další ismus hodný nenávidění. Všechny strany zainteresované na liberalizaci světového obchodu dnes nejsou schopny jasně definovat své podmínky a s nimi pak zasednout k jednacím stolům. A blížící se volby ve Spojených státech jen přispějí k dalšímu oddalování rozhovorů. Experti už se dnes shodují, že je jen málo pravděpodobné, že nové kolo rozhovorů začne do konce příštího roku.
Podnikatelé vidí svět růžověji.
Pesimismus státníků, ekonomů a různých teoretiků však nesdílí podnikatelská sféra prakticky po celém světě. Vyplynulo to z průzkumu analytického domu PricewaterhouseCoopers, který byl zveřejněn při příležitosti zahájení davoského fóra. Jen necelá desetina z více než tisícovky dotázaných předních světových byznysmenů je přesvědčena o tom, že nadcházející tři roky nenastane ekonomický růst. Nejoptimističtěji se dnes na svět dívají Američané a Asijci.
Boom přinese elektronické obchodování a telekomunikační a technologický sektor. Elektronické bankovnictví a služby nabízené prostřednictvím internetu sehrají klíčovou roli v konkurenčním boji. Evropa v tomto směru stále zůstává mírně pozadu za Amerikou. Z výsledků studie však vyplývá, že právě tam, kde dosud internet a s ním spojené služby nehrály tak významnou roli, bude jejich nástup a rozvoj mnohem rychlejší a důraznější. Na druhou stranu ovšem právě internetová revoluce ještě více prohloubí rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi - přesvědčeny jsou o tom plné tři čtvrtiny předních podnikatelů.
Nová ekonomika, tedy ekonomika postavená především na moderních technologiích, je ostatně i pro Clintona tím nejdůležitějším pro nadcházející léta. Spojené státy jsou nejpřístupnější riziku spojenému s investováním do nových technologií.
Lidé internetu.
Internet si klade zcela specifické nároky na lidské zdroje. V Davosu se to projevilo na panelu věnovaném získávání špičkových manažerů. Získat kvalitního šéfa společnosti pro sektor internetu je čím dál tím obtížnější. Podepisují se na tom jednak demografické vlivy, jednak právě růst v tomto oboru. Největším problémem dnešního byznysu je z pohledu personálních společností vyhledávání talentů, jejich rozvoj a hlavně udržení ve firmě. Jen v USA vzrostl zájem o tyto lidi o šestnáct procent, v Asii o čtyřicet. I velmi dobře zavedené nadnárodní společnosti už dnes mají velké problémy získat kvalitní zaměstnance. Situace v USA se prý bude ještě zhoršovat. Brzy půjde do důchodu generace baby-boomu, tedy dnešní padesátníci, a mladší generace nebude schopna vyplnit vzniklý prostor.
Nedostatek lidských zdrojů v mnoha významných společnostech bude podle expertů i jedním z důvodů pro fúze podniků. Thomas Stewart z Fortune Magazine situaci přirovnává k dynastickým sňatkům: „Nepůjde o spojení jen ze strategických důvodů, tím nejdůležitějším bude zajištění nástupnictví.
Internet bude hrát i důležitější roli při vyhledávání pracovních příležitostí. Většina firem tuto cestu zvolí jako doplněk běžných metod. Lidé touto cestou mohou okamžitě zjistit, zda ta která společnost o jejich práci stojí, nebo ne.
K čemu Davos?
Přelom ledna a února bez davoského fóra je už dnes asi nepředstavitelný. Je to skvělá příležitost pro politiky, aby dokazovali, že znají léky na dnešní neduhy světa, pro ekonomy, aby úspěšně teoretizovali, a pro podnikatele, aby lobbovali. Pro desítky pozorovatelů skvělá příležitost, jak strávit pod dobrou záminkou týden v nádherném alpském středisku. Aspoň tak vnímají fórum Francouzi, vždy chápaní jako „ti na druhém břehu . Ovšem karikatury ve Financial Times i dalších denících se nesou v podobném duchu. Sami organizátoři si zakládají na tom, že na fóru jde „jen o možnost nezávisle prezentovat myšlenky a úvahy a navzájem si potřást rukou. Pro premiéra Miloše Zemana bylo letošní fórum výbornou příležitostí třeba i pro potykání si se slovenským prezidentem Rudolfem Schusterem či pro setkání s americkým prezidentem a pro Václava Klause zase jednou z možností, jak svět varovat před blairovskou třetí cestou.
