Na ložisku velkém jako Anglie se za pomoci největších rypadel na světě rozjíždí povrchová těžba ropných písků v rámci největšího investičního a energeticko-průmyslového projektu na Zemi. Děje se tak uprostřed do té doby neporušených kanadských severských smrkových lesů, odborně zvaných boreální, které jsou obdobou evropsko-asijské tajgy. Území se nalézá na západě Kanady v severní části provincie Alberta.
Časopis Economist upozorňuje, že těžba s sebou přináší značné znečištění prostředí. Organizace Greenpeace se pokusila o alespoň částečné vyčíslení: vytěžení a zpracování ropných písků způsobuje třikrát až pětkrát větší emise skleníkových plynů než běžná těžba ropy. Bude-li se těžba rozvíjet předpokládaným tempem, budou roční emise činit 130 až 140 milionů tun oxidu uhličitého ročně. To je více než celkové emise Dánska.
Economist přirovnává zdejší podnikání ke zlaté horečce. Cituje petrolejářskou asociaci Canadian Association of Petroleum Producers, která předpokládala vzrůst investic od roku 2008 do roku 2010 na 128 miliard kanadských dolarů. Po roce však podle Economistu horečka klesá a naftaři počítají „jen“ s osmdesáti miliardami kanadských dolarů. S poklesem světových cen ropy bylo třináct projektů odloženo nebo opuštěno.
I tak vznikají obrovské rány do kanadské přírody. Před dvěma lety to ještě byla panenská země. V místech, kde se do nedohledna rozprostíraly lesy a jezera, jsou nyní obrovské povrchové doly, toxické laguny, rafinerie a potrubí. Největším odběratelem ropy z těchto ložisek jsou USA – nakupují 60 procent produkce. Proto 16. září, v den setkání kanadského premiéra Stephena Harpera s prezidentem USA Barackem Obamou, obsadila důl Shell Albion Sands skupina aktivistů Greenpeace. Chtěla tím státníky upozornit, že země, které reprezentují, směřují novými investicemi k vysokým emisím skleníkových plynů. A vzkázala jim: „Lídři v ochraně klimatu nekupují ropné písky.“
Není to však jen severoamerická záležitost. Economist upozorňuje, že za dvě miliardy kanadských dolarů si majoritu ve dvou těžebních společnostech zakoupila Čína. Velký podíl na těžbě mají evropští ropní mamuti: Shell, BP, StatoilHydro a další.
