Členské země WTO očekávají, že se na katarské konferenci podaří zahájit nové kolo mnohostraných obchodních jednání, řekl týdeníku EURO velvyslanec Milan Hovorka, stálý představitel České republiky při WTO.
EURO: Neobávají se členské země opakování fiaska ze Seattlu?
HOVORKA: Jsem přesvědčen, že zájmem všech členů je, aby se neúspěch ze Seattlu neopakoval. V tomto směru byl celý uplynulý rok věnován procesu obnovení vzájemné důvěry jak mezi členy navzájem, tak občanské veřejnosti vůči WTO. V jeho rámci byly diskutovány i okolnosti, které způsobily nezdar minulé konference včetně problémů, s nimiž se potýkají rozvojové země při plnění dohod a ujednání WTO. Velmi pozitivní roli sehrál fakt, že jednání o zemědělství a službách, o jejichž uskutečnění bylo rozhodnuto již v Uruguayském kole, byla zahájena včas. Nyní půjde o to, zda zůstane pouze u jednání o těchto dvou tématech, anebo budou rozšířena tak, aby budoucí program WTO byl natolik široký, že bude zohledňovat zájmy všech členů a zároveň získá podporu občanské veřejnosti ve vyspělých i rozvojových zemích. Bez této podpory nelze o jakékoli další liberalizaci uvažovat.
EURO: Co znamená budoucí Ministerská konference z pohledu naší země?
HOVORKA: Česká republika identifikuje budoucí ministerskou konferenci se zájmem o zahájení nového kola mnohostranných obchodních jednání. Podporujeme široce pojatá jednání, která vedle zlepšeného přístupu na trhy (kromě zemědělství a služeb také průmyslových výrobků) zahrnou rovněž tvorbu nových pravidel v oblastech, jakými jsou investice a hospodářská soutěž, a také úpravy některých stávajících dohod. Máme zájem také na tom, aby nová jednání ve WTO byla koncipována tak, že budou schopna reagovat na legitimní obavy veřejnosti, týkající se působení mnohostranného obchodního systému. V neposlední řadě si uvědomujeme, že konference v Kataru bude muset najít mechanismy, jejichž prostřednictvím budou do jednání promítnuty rozvojové cíle méně vyspělých zemí.
EURO: Jsou i další témata, která jsou předmětem našeho zájmu?
HOVORKA: Vezměte si například investice a hospodářskou soutěž. To jsou oblasti, v nichž Česká republika udělala ohromný pokrok, jak pokud jde o systémové předpoklady pro příliv zahraničních investic, tak i ve vytváření odpovídajícího soutěžního prostředí. Je tudíž v jejím zájmu, aby byla sjednána mnohostranná pravidla, která by byla založena na obecně známých principech nejvyšších výhod, národního zacházení a transparentnosti. Vezmou–li se v úvahu cla na průmyslové výrobky, je pravdou, že většina našeho obchodu je realizována v rámci preferenčních ujednání s evropskými partnery a že toto zaměření má své logické opodstatnění. Avšak je také pravdou, že ČR musí být schopna nalézt své místo nejen v evropském kontextu, nýbrž i globálním tržním prostředí. A v něm jsou i nadále uplatňována mnohdy vysoká cla na celou řadu výrobků českého vývozu. Nemohu rovněž nezmínit zájem, který máme v oblasti rozšíření dodatečné ochrany zeměpisných označení na další výrobky než vína a lihoviny, kterým je tato ochrana poskytována nyní. Tématem na samostatný rozhovor by jistě byly otázky zajímající Českou republiku v jednáních o zemědělství a službách. Totéž se týká vzájemné provázanosti diskusí o podmínkách členství v Evropské unii s mnohostrannými jednáními a působením České republiky ve WTO.
