Podle průzkumu Klaus nahrával korupci a Zeman je alibista.
Občanů, kteří zaujímají ke korupci odmítavý postoj, v České republice přibývá. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti GfK Praha na reprezentativním vzorku 1066 obyvatel. Tři čtvrtiny obyvatel ČR o sobě tvrdí, že nikdy nedávají úplatky. Oproti loňskému roku tak přibylo osm procent těch, kteří úplatky buď neposkytují, nebo se k tomu alespoň stydí přiznat. Na druhou stranu ale roste přesvědčení lidí o významu korupce v každodenním životě. Zatímco loni s výrokem „úpla tky jsou zcela samozřejmou součástí života, kdo chce vyžít, musí dávat souhlasilo 22 procent dotázaných, letos jich bylo 26 procent. Nejčastěji se ke korupci přiznali obyvatelé Prahy, podnikatelé a nekvalifikovaní dělníci.
Alibista Zeman.
Vláda sociálních demokratů sice posílila přesvědčení lidí o nemorálnosti korupce, již nepatří k dobrému tónu říkat „neznám špinavé peníze , ale význam uplácení v očích lidí stále roste. Uplácet se tedy musí, ale nesmí se o tom mluvit. Zemanovu kabinetu lidé vyčítají alibistický postoj ke korupci. Většina obyvatel (62 procent) si myslí, že souč asná vláda nemá skutečný zájem postihovat korupci. Za tento alibismus Zemana kritizuje dokonce i 45 procent příznivců ČSSD. Nicméně i posílení citlivosti vůči korupci a její vytěsňování jako společensky nepřijatelného chování je krok správným směrem. Pokud by úplatkářství bylo vnímáno jako běžná sociální praktika, znamenalo by to, že bojovat proti korup ci nemá smysl a že naše kulturní prostředí má blíže k Východu než k Západu.
Thajský úředník, slovenský poslanec.
„Tomu, co vy nazýváte korupce, já říkám přežití. Moji podřízení počítají s tím, že jim pomohu, pokud to bude v mých silách. Mám svou práci rád. Musím živit velkou rodinu. Možná to jde i jinak, ale já žá dný jiný způsob neznám a navíc nikomu neubližuji… Všichni zaměstnanci tohoto oddělení už dlouhá léta berou úplatky, říká thajský úředník v textu Michala Buriana z Transparency International ČR nazvaném Korupce ve světě. Ze stejného pram ene pochází i výrok slovenského poslance: „Vážení, pro vaši budoucnost na Slovensku je velmi zlé, jestliže se o vás roznese, že nedáváte úplatky. Horší už může být pouze to, když se prozradí, že je ani neberete.
Klausův ráj úplatkářů.
Většina lidí za rozmáháním korupce vidí selhání politických elit. Vinu zcela jednoznačně podle provedeného průzkumu nesou především komunistické vlády a vlády premiéra Klause. O odpovědnosti Václava Klause za korupční klima v Čechách psal ve své doktorské práci i Quentin Reed z Oxfordské univerzity. „Ačkoli výše uvedené případy naznačují, že dokonce už v úvodních fázích nebyl proces privatizace zdaleka čis tý, důkazy praví, že ke kvalitativní změně došlo až potom, co se k moci dostala Klausova vláda. Za prvé, překážky zabraňující vládě dělat si v privatizaci, co se jí zamane, se postupně odklidily z cesty. Za druhé, v průběhu času to vy padá, že se korupce rozšířila a převzala na sebe institucionalizovanou podobu financující celé politické strany… Během jednoho a půl roku funkčního období Klausovy vlády byla možnost někoho chytit při spáchání trestného činu v průběhu pr ivatizace prakticky rovna nule, protože mechanismus vnějšího dozoru byl tvrdě odstraněn, napsal Reed v knize Korupce na český způsob.
Bohatí a chudí podle úplatků.
Korupční klima přináší i sociální důsledky. Ve společnosti totiž vytváří přesvědčení, že elita je stále bohatší proto, že obsadila místa, kde může úplatky přijímat. Naopak chudí lidé svalují vinu za neúspěch na všu dypřítomnou korupci. Nekvalifikovaní dělníci a ti, kteří cítí, že se jim ve společnosti dostává nespravedlivý díl, považují korupci za součást životní strategie. Společnost je podle tohoto přesvědčení nespravedlivě rozdělena na malou skupinu příjemců úplatků a masu obyčejných lidí, kteří musí uplácet. Tři čtvrtiny dotázaných totiž podpořilo názor, že díky korupci se vytváří vrstva bohatých, kteří mají lepší možnosti brát úplatky.
