Hollywoodská sci-fi se vracejí k osvědčeným schématům. Jedním z nich jsou invaze mimozemšťanů, které letos v létě jako producent opět táhne hlavně Steven Spielberg.
Cizinci z vesmíru, kteří chtějí lidstvo zotročit, vyhladit je ze zemského povrchu nebo prostě jen někoho sežrat, představují žhavé téma sezony. Světová invaze, Skyline, třetí díl Transformers, Kovbojové a vetřelci a Super 8 – to všechno jsou vysokorozpočtové snímky s letošním copyrightem vyprávějící o invazi z vesmíru.
Agresivní emzáci ovšem nezabloudili do kin náhodou. Jejich znovuobjevení v prestižních hollywoodských sci-fi projektech ovlivnila realita. Americký žánrový film je seismografem zviditelňujícím nálady západní společnosti, a protože filmy zpětně ovlivňují své publikum, vyplatí se všimnout si – s lehce přimhouřeným okem – co a jak se nám snaží sdělit. K vyprávění o mimozemské agresi se Hollywood dnes vrací s podobnou naléhavostí, jako v padesátých letech – v éře mccarthismu a atomové kocoviny. Tehdy příšery z rudého Marsu plíživě pronikaly mezi filmové Američany coby metafora představy, že skutečnými Spojenými státy se šíří „nákaza komunismu“.
Dnes agresory z vesmíru spojujeme s dozvuky ekonomické krize a globální politickou nestabilitou, hlavně s mezinárodním terorismem. Krvavé boje a diplomatické pletichy mezi Pozemšťany a mimozemskými návštěvníky zase mohou zrcadlit problematický průběh amerických zahraničních vojenských misí.
Žebříčkový velkofilm
Nejpříznačnějším titulem letošní sezony jsou v tomto směru každopádně Transformers 3, které do českých kin uvedla společnost Bontonfilm. Akční dobrodružství mělo v kinech premiéru 30. června a za měsíc promítání vydělalo jen v USA více než 333 milionů dolarů. Když k tomu připočteme zisky ze zahraničních trhů (odhadované na 604 milionů), investice 195 milionů dolarů se studiu Paramount vyplatila.
Co se týče subžánru sci-fi o mimozemské invazi, na žebříčku tržeb třetí Transformeři už pět týdnů po premiéře předehnali druhý díl série. Předchozí snímek Trasformers: Pomsta poražených (2009) byl o pět milionů dražší, ale z kolbiště nakonec odešel s celkovým skóre „jen“ 836, 2 milionu. Pokud jde o třetí místo v daném žebříčku, nepřekvapí, že je obsadil první díl série Transformers s 709,7 milionu dolarů. Sérii tak lze považovat za typový příklad příběhu o mimozemské invazi, který momentálně nejvíc konvenuje globálnímu publiku.
Obří robotičtí mimozemšťané, kteří se dovedou maskovat jako auta a jiné lidské stroje, se na plátnech kin objevili poprvé v roce 2007. První Transformers byli pojati jako akční komedie pro malé i velké kluky, kteří si hrají s transformerskými hračkami společnosti Hasbro. Třetí film je však velkorysou podívanou, v níž se současná Amerika stává obřím bitevním polem pro dvě znepřátelené frakce robotické vesmírné civilizace – hodné, tolerantní Autoboty a zlé, tyranské Decepticony. Zatímco první chtějí s lidmi žít v míru a pomáhat jim při řešení jejich problémů, druzí si je chtějí podmanit, vytěžit pozemské zdroje a použít na rekonstrukci své poničené domovské planety.
Zkušený hitmaker Michael Bay, který je na trilogii Transformers angažovaný jako režisér i výkonný producent, nikdy nesázel na originalitu: úspěch i tentokrát generuje prostřednictvím dynamického akčního příběhu, jehož „vesmírnou“ velikost vyvažuje obyčejný lidský hrdina. Mladíček Sam Witwicky v podání talentovaného Shii LaBeoufa sice už dvakrát pomohl Autobotům zachránit svět (a dostal za to dokonce medaili od prezidenta Obamy), zůstává však outsiderem a ani coby čerstvý vysokoškolský absolvent nemůže v USA ochromených krizí sehnat slušnou práci. Zlí Decepticoni však naštěstí znovu útočí, takže Sam může ponižující práci poslíčka v podatelně vyměnit za svou obvyklou hrdinskou roli.
Emzáci jako my
Scény destrukce a masakrování civilistů obrovskými stroji v třetích Transformers připomínají stylizací šest let starou adaptaci klasického románu Herberta George Wellse Válka světů, kterou režíroval Steven Spielberg. Podobnost není náhodná: Spielberg totiž transformerskou sérii zaštítil jako výkonný producent. Příběhy o sympaticky obyčejném smolaři, který ovlivňuje osudy světa, svým pojetím navíc dokonale zapadají do jeho vidění světa.
Pětašedesátiletá hollywoodská legenda zná recept na úspěch už od roku 1975, kdy do oblasti vysokorozpočtových podívaných vkročila nevídaně výdělečným hitem Čelisti. Jako režisér Spielberg prosazoval vždy spíš originální koncepty, směřující až proti dobovým trendům. To byl případ Blízkých setkání třetího druhu (1979) a E. T. – Mimozemšťana (1982), v nichž režisér znovu definoval letité žánrové standardy motivem mírumilovné vesmírné rasy. Takové, jež touží spolupracovat s lidstvem, které je však vůči cizincům jako celek naladěno nepřátelsky a touží se zmocnit vyspělé mimozemské technologie. Spielbergovští hrdinové v těchto příbězích vystupují jako nezištné výjimky, které dovedou ocenit laskavost a humor cizinců a respektovat jejich tajemství.
Stejný motiv najdeme i v zatím poslední části Spielbergovy populární dobrodružné série – Indiana Jomesovi a Království křišťálové lebky (2008). Neohrožený archeolog v podání Harrisona Forda se v peruánské džungli setkává s odkazem mocné mimozemské rasy, která kdysi spojila své osudy s Pozemšťany a ovlivnila jejich historii.
Steven Spielberg se prostřednictvím příběhů o kolizi dvou odlišných ras, v nichž je lidstvo jako celek vylíčeno v temných barvách, vrací k leitmotivu celého svého díla – svému židovskému původu.
V rámci anglofonní filmové sci-fi ovšem jeho pojetí není žádnou novinkou. Legendární díla typu Dne, kdy se zastavila Země (1951), 2001: Vesmírné odysey (1969) a naposled Avatara (2009) jsou ovšem spíš výjimkami mezi stovkami příběhů o zlovolných mimozemských uchvatitelích. Ty totiž odjakživa nabízely ideální prostor pro ventilaci těch nejsilnějších témat, která hýbala angloamerickou společností – ať už šlo o tradiční kolektivní psychózy (xenofobie, rasismus) či o ekonomické a politické krize.
Blízké setkání – až na krev
I Spielberg ovšem svou pozitivní verzi „blízkých setkání“ s uplývajícím časem přehodnotil a negativistický model agresivní mimozemské invaze si úspěšně vyzkoušel ve zmíněné Válce světů. Jako producent však na téma mírumilovného kontaktu nesázel nikdy, protože diváky táhne do kin právě opačný model. O tom, že má na takové látky téměř neomylný čich, svědčí tabulka desítky historicky nejlukrativnějších projektů tohoto typu. Spielberg neměl prsty pouze ve dvou z nich – ve fenomenálním hitu studia Twentieth Century Fox Den nezávislosti (1996) a v disneyovské animované komedii Strašpytlík (2005).
Kromě trilogie Transformers se Spielberg jako výkonný producent podílel na dvojici komediálních sci-fi Muži v černém, které v letech 1997 a 2002 režíroval Barry Sonnefeld. Jde o příběhy dvojice supertajných agentů dohlížejících na mimozemšťany, kteří tajně infiltrovali do pozemské společnosti. Pokud jde o první desítku, rodinná komedie Monstra vs. Vetřelci (2007) byla dílem animované sekce Spielbergova studia DreamWorks. A svou Válku světů si Spielberg produkoval sám.
Mimo Spielbergův vliv nebylo ani hororové drama Znamení. Sci-fi M. Nighta Shyamalana totiž produkčně ošetřila malá, ale vlivná produkční formace The Kennedy/Marshall Company, jejíž zakladatelé vzešli z ledví Spielbergovy první produkční společnosti Amblin Entertainment a podílejí se na řadě jeho vlastních režijních projektů.
Současné preference jedné z nejvlivnějších osobností Hollywoodu zrcadlí i seriál Falling Skies, který v červnu odstartoval v kabelové televizi TNT. Seriál, jehož produkce se ujal spolu s Robertem Rodatem, vypráví o světě po mimozemské invazi. Agresorům z kosmu čelí hrstka přeživších Pozemšťanů, která dostává šanci zvrátit nepoměr sil ve svůj prospěch. S 5,9 miliony premiérových diváků je seriál nejúspěšnější sérií roku vysílanou prostřednictvím kabelové televize.
Letos Spielberg vedle třetích Transformerů uvádí jako výkonný producent do kin i další dvě vysokorozpočtové sci-fi o mimozemské invazi: westernovou sci-fi Kovbojové a vetřelci, která měla v USA premiéru 29. července (ale v českých kinech ji můžeme vidět od 25. srpna) a akční drama Super 8, jež do amerických kin vstoupilo 10. července (a my se na něj můžeme těšit od 8. září).
Kovbojové a vetřelci jsou mixem klasického westernu a sci-fi o ničivé invazi, inspirovaným komiksem společnosti Platinum Studios (jehož zakladatel Scott Mitchell Rosenberg kdysi vydával i komiksovou předlohu Mužů v černém). Ohlasy na snímek s představitelem Indiana Jonese Harrisonem Fordem a bondovskou hvězdou Danielem Craigem v hlavních rolích jsou rozporuplné. Přestože režisér Jon Favreau má za sebou i dvě úspěšné adaptace komiksového Iron Mana, zájem diváků o jeho nový film není natolik velký, jak se čekalo. Spojení sci-fi a westernu dnes není zdaleka tak atraktivní jako před dvaceti lety, kdy si je Spielberg jako producent úspěšně vyzkoušel ve třetím dílu Návratu do budoucnosti.
Brzy naruby
Zatímco nákladní Kovbojové a vetřelci se nepříliš úspěšně štvou za výdělkem, film Super 8 zvolil jinou strategii. Režisér J. J. Abrams si vystačil s nebývale nízkým padesátimilionovým rozpočtem a po dvou měsících promítání utržil už více než 180 milionů. Nejde přitom o žádný standardní letní blockbuster, ale o lehce nostalgickou podívanou zaměřenou především na generaci, která vyrostla na Spielbergových Blízkých setkáních a E. T. – Mimozemšťanovi. Ta sice do kina nechodí zdaleka tolik jako agilní teenageři, zdá se však, že film Super 8 zaujal i mladší diváky (kterým vychází vstříc díky mladistvým hrdinům).
Pětačtyřicetiletý Abrams si každopádně – podobně jako Spielberg na svém režisérském písečku – zachovává pověst tvůrce, který se nehoní jen za tržbami, ale občas vědomě riskuje zisk ve jménu osobního projektu. Filmař, který se prosadil televizními seriály Alias a Ztraceni a na svém kontě má znamenitý (a úspěšný) filmový prequel sci-fi Star Trek (2009), ovšem finančně nejvíc zabodoval jako producent nízkorozpočtové sci-fi Monstrum (2008). Film Matta Reevese vsadil na originální koncept: řádění obří mimozemské příšery divák filmu sledoval výhradně prostřednictvím videozáznamů obyčejných lidí z ulice. S rozpočtem pouhých 25 milionů dolarů Monstrum vydělalo 170,7 milionu. Není divu, že J. J. Abrams hodlá v budoucnu produkovat pokračování.
Agresivní mimozemšťané se tedy nehodlají z filmového plátna hned tak vytratit. Do kin se už v říjnu chystá remake xenofobního sci-fi hororu Věc a britská akční komedie o teenagerech z předměstí čelících mimozemské invazi Útok na věžák. V prosinci zaútočí ufoni na Moskvu ve filmu The Darkest Hour a příští rok touhle dobou bude v kině znovu řádit Vetřelec. Režie preqelu nazvaného Prometheus se ujal autor prvního vetřelčího příběhu z roku 1979, zkušený Ridley Scott…
Jak dlouho ještě mohou diváci utrácet peníze za vyprávěnky o mimozemské agresi? Pokud vezmeme v úvahu neomylné producentské instinkty Stevena Spielberga, tahle móda nepřežije rok 2012, kdy on sám chystá do kin zřejmě už jen jediná „blízká setkání naruby“ – třetí díl Mužů v černém.
Tabulka:
Jen když se střílí z vesmíru
Filmy o invazi mimozemšťanů na planetě Zemi (celkové tržby v milionech dolarů)
Transformers 3 (2011) 935, 3 (za měsíc promítání)
Transformers: Pomsta poražených (2009) 836,2
Den nezávislosti (1996) 817,4
Transformers (2007) 709,7
MIB – Muži v černém (1997) 589,3
Válka světů (2005) 591,7
Muži v černém 2 (2002) 441,8
Znamení (2002) 408,2
Monstra vs. Vetřelci (2009) 381,5
Strašpytlík (2005) 314,4
Pramen: http://www.boxofficemojo.com/
