Svůj recept na úspěch přibližuje zbrojař Michal Smrž Čas od času si vzpomenu na první zaměstnání v zahraničním obchodě ve státním podniku zahraničního obchodu Strojimport, kde jsem měl mzdu asi 50 dolarů měsíčně (podle tehdejšího černého kurzu). Prodával jsem v Pákistánu a dalších zemích textilní stroje za miliony dolarů a bylo mi úplně jedno kolik - na mé mzdě se to neprojevilo. Strojů byl navíc nedostatek (díky plánovitému socialistickému hospodaření), což byla ideální příležitost k získání zkušeností, jak citlivě rozpoznat, kdy zákazník hraje kino a smlouvá ze sportu a kdy už je to opravdu vážné, a pokud se mu něco nesleví, tak nekoupí, aještě se urazí a uteče ke konkurenci...
Za základ svého úspěchu považuji to, že jsem si nikdy nepůjčoval u bank ani jinde.
Tedy až na pár výjimek, kdy jsem technickými půjčkami spekuloval na lepší devizový kurz dolaru, ale tam jsem půjčku v korunách měl stoprocentně krytou zástavou v dolarech. Nikomu jsem také nezpůsobil škodu a vydělané peníze postupně reinvestoval do rozvoje své firmy, dnes už skupiny. A také jsem se držel konzervativního názoru, že podnikání musí mít nějaký obsah, to jest musím umět něco vyvinout, vyrobit či prodat, nikoli ukrást nějakou dotaci, nevrátit půjčku či spekulovat s nějakými pohledávkami systémem hry „letadlo“.
První milion jsem vydělal tím, že jsem se svými společníky zdravě riskoval, využil své zahraničněobchodní zkušenosti a kontakty a našel si nový obor, protože v exportu textilních strojů jsem jako soukromá firma pokračovat nemohl.
Strojimport a později z něho odloupnutá Investa jich z dob socialistického hospodaření měly mnoho na skladě a tomu nešlo cenově konkurovat.
Ale sluší se k tomu dodat, že na začátku 90. let byla úplně jiná doba než dnes.
Trh byl hladový a neobsazený konkurencí, soukromé podnikání teprve začínalo a příležitostí bylo hodně. Dnešní mladí podnikatelé to mají nesrovnatelně těžší, všude je dlouhodobě etablovaná konkurence, která si svůj segment na trhu urputně hlídá a jen tak si tam někoho nepustí.
Prorazit přes zavedenou konkurenci, nebo dokonce vymyslet něco úplně nového, kde konkurence ještě není, je tak dnes velmi složité a v některých oborech téměř nemožné.
Na začátku 90. let byla úplně jiná doba než dnes. Trh byl hladový a neobsazený.
O autorovi| Michal Smrž, zbrojař
