Cukrář Josef Maršálek je mimo jiné znám jako porotce v televizním zábavném pořadu Peče celá země. Zároveň minulý měsíc vydal svou třetí knihu o pečení cukroví Moje sváteční pečení. „Pomalu kynutá vánočka plná rozinek a mandlí musí být na stole od začátku až do konce Vánoc,“ upozorňuje.
* Nyní intenzivně spolupracujete se značkou Potten & Pannen. Jak dlouho ji znáte?
Dlouho. S pány majiteli, Pavlem a Milošem Staňkovými, jsem se kdysi seznámil na jedné akci. Naším společným kamarádem byl Robert Chejn, který provozuje v Ratboři nádherný kubistický zámeček Chateau Kotěra. Myslím, že jsme si vzájemně padli do oka, a jejich produkty od tradičních světových výrobců, které do Čech přivážejí, také používám už dlouhá léta. Jaksi přirozeně došlo k tomu, že jsem se na podzim loňského roku stal lektorem Gourmet Academy, která je součástí jejich impéria. Potten & Pannen – Staněk byl také jedním z hlavních sponzorů nádherné cukrářské a pekařské podívané Peče celá země. Takže když šel tento pořad letos v lednu do televize a způsobil převrat na poli domácího pečení, naše spolupráce s Potten & Pannen – Staněk se ještě prohloubila. Naše setkání bylo osudové a tuto spolupráci vůbec nevnímám jako byznys, ale spíše bych ji zařadil do kategorie love brandu a přátelského vztahu.
* V čem tedy konkrétně spolupráce spočívá?
Rozhodně se netajím tím, že své kuchyňské zařízení a doplňky nakupuji právě u Potten & Pannen – Staněk, nejen pro jejich funkčnost a kvalitu, ale také pro neotřelý a zajímavý design, který je bezesporu nadčasový. Mají neuvěřitelnou kolekci světových mega brandů, které se pyšní tradicí, dokonalostí tvaru a designu, ale také lety prověřenou funkčností. Druhou částí naší spolupráce je má přítomnost v jejich prémiové škole vaření Gourmet Academy, ve které jsem jedním z lektorů.
* Vaše současné kurzy pečení v Gourmet Academy jsou tedy pod hlavičkou Potten & Pannen – Staněk?
Ano, Gourmet Academy je součástí Potten & Pannen – Staněk, nachází se ve Vodičkově ulici a je to místo, kde před čtvrt stoletím vznikla první prodejna této firmy.
* Jaký byl důvod, že jste rozšířil svou činnost i o lektorství?
To tak nějak přirozeně vyplynulo. Před mnoha lety, když jsem jako cukrář začínal, jsem si velmi rychle uvědomil, že tuto práci nelze vykonávat dlouhodobě s takovým nasazením, které jsem měl. Je to fyzicky, a ve velkých týmech také mentálně, náročná práce. říkal jsem si, že to vydržím tak do pětatřiceti let a poté se postupně vrátím k vyučování, ze kterého jsem kdysi dávno vyšel. Lektorství mi přináší čerstvý vítr do mé práce, která je časově náročná a není omezena pouze hranicí naší země.
* V současné době jsou kurzy kvůli covidu-19 zrušeny. Neuvažujete o nějaké formě online kurzů?
O online kurzech momentálně neuvažuji, podílel jsem se na nějakých pilotních projektech, ale žádný z nich nebyl ničím, co by mě zajímalo, a chtěl bych více objevovat. Udělal jsem si výzkum několika zahraničních online webinářů a všechny postrádají to klíčové, co mě na kurzech baví nejvíc. Potkat lidi tváří v tvář, strávit s nimi nějaký čas a podělit se nejen o tipy a triky, jak správně něco upéct, ale na oplátku od nich načerpat i jistá životní moudra a osobní postoje.
* Přece jen se nyní život obecně více či méně přesunul na internet, především na sociální sítě. Zároveň tím, jak jsou lidé převážně doma, více pečou. Máte v tomto směru nějaké plány?
V tomto ohledu jsem docela činorodý. Na Instagramu mě sleduje přes 100 tisíc lidí, kteří jsou velmi kreativní a akční. Také je to pro mě skvělé místo pro zpětnou vazbu, co se týká mé publikační činnosti. Vydal jsem tři knihy a právě na této platformě získávám nádhernou zpětnou vazbu. Já bych naopak spíše lidem doporučil moc času na sociálních sítích netrávit. Jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem. Život by měl být v rovnováze v každé době. I v této. Naopak si myslím, že tato doba nabízí velmi zajímavé příležitosti, a znám několik podniků, které právě uprostřed této v uvozovkách „krize“ vznikly. Jsou velmi úspěšné. Není to jen o tom plakat, naříkat a lamentovat, ale i se na chvíli zastavit, zamyslet a najít si svou cestu, která bude možná zcela odlišná od té, po níž jste doposud kráčeli.
* Jak prožíváte tuto dobu konkrétně vy?
Já si nemůžu stěžovat, že bych neměl práci. Je to právě naopak, tento rok byl pro mě tím nejvíc nabitým. Na jaře jsem pokřtil knihu a teď se chystám pokřtít druhou. Moderní česká cukrařina se stala bestsellerem a Moje sváteční pečení ji dohání. Hodně času zabírá i příprava televizních projektů. Chystá se druhá řada Peče celá země a také můj vlastní pořad. Do obchodů by se každým dnem měly dostat výrobky, na kterých jsem se podílel a jež s napětím očekávám.
Myslím, že to bude pořádný nářez.
Také chystám spolupráci se zajímavými brandy. Zejména Vánoce a doba před nimi jsou čas, před kterým se vůbec nedá zastavit. Oddech bude snad až kolem Silvestra.
* Může pečení pomoci překonat stres?
Jsem o tom přesvědčen. Nejen pečení ale jakákoli manuální činnost. Dokonce mám takovou mantru, že bych všechny ty, kteří si stěžují a naříkají, vyhnal do polí sbírat kameny, brambory, zarývat hnůj a okopávat řepu. Manuální práce je skvělým prostředkem k tomu se odreagovat a přestat myslet na hlouposti. U pečení je ta přidaná hodnota ve formě endorfinů, které se do krve vyplavují například s konzumací čokolády. (smích)
* Co byste poradil úplným začátečníkům?
Myslím si, že dobrou radou nad zlato je nikdy se ničeho nevzdat a nic neodpískat předčasně. Dobré věci zkrátka a jednoduše potřebují čas a někdy ho potřebují spoustu. Tedy hodně trpělivosti. Pamatujte si, že cukrařina není sprint. Je to maraton a někdy na hezky dlouho.
* Blíží se Vánoce. Lze říci, že to je období zvýšeného domácího pečení. Vaše poslední kniha se jmenuje Moje sváteční pečení. Dáváte přednost v tomto čase tradičním receptům, nebo experimentujete?
Osobně jsem spíše tradičním člověkem. Takže u nás najdete ty klasické vanilkové rohlíčky s pravou vanilkou a z vlašských ořechů ze zahrady, dobré domácí máslové linecké s pikantním džemem, pár dalších kousků, jejichž recepty mám od babiček a o které jsem se právě v mé poslední knize podělil. A samozřejmě nesmí chybět vánočka plná rozinek a mandlí a pomalu kynutá. Ta musí být na stole od začátku až do konce Vánoc.
* A obecně, jaké vám vyhovují vánoční svátky? Tradičně se stromečkem a kaprem, či v moderním nezávazném pojetí?
Tady bych rád odpověděl, že tradiční. Jenže před mnoha lety, když jsem měl vztah na dálku, jsem Vánoce trávil každý rok někde jinde a minulý rok jsme s mým nynějším partnerem na Silvestra odjeli k přátelům do Francie a tento rok tak učiníme také. Takže mám rád tu část tradičních Vánoc, jako je večeře s rodinou nebo přáteli, s kaprem a salátem. Během svátků návštěvu rodiny a také pohádky v dece u televize a potom do nového roku trochu toho svěžího větru.
* Je známo, že dáváte přednost kuchařskému náčiní, které má výrazný či zajímavý design. Je to váš postoj i v běžném životě? Například z hlediska bydlení?
Já si myslím, že to absolutně souvisí s věkem. Dnes, kdy už mám za sebou spoustu odpracovaného, odcestovaného a „odviděného“, jsem si prostě jen vytříbil vkus, nebo styl, chcete-li. Nepotřebuji mít kuchyň plnou věcí, i když jich spoustu mám, protože prostě k mé práci patří. Ale mám kousky, které mám buďto z nějakého sentimentu k osobě, jež je navrhovala, nebo pro mě mají nepřenositelnou hodnotu, protože jsou darované od lidí, které miluji. Samozřejmě se snažím být estétem, nevím, zda se mi to daří. Ale myslím, že kýč jako bič u nás doma nenajdete. Oba s partnerem máme velmi podobný vkus a pohled na to, jak máme zařízený dům, zahradu a společné zázemí. Do kuchyně si pořizuji takové vybavení, které vydrží, má funkční design, výkon nebo je za výrobkem značka se staletou tradicí. I proto miluji prodejny Potten & Pannen – Staněk, které jsou plné právě takových produktů.
