Ministerstvo dopravy přiznalo, že dálnice D8 je ze zdrojů Evropské unie nefinancovatelná. Budou se muset najít peníze doma
Po letech kličkování je jasno. Ministerstvo dopravy definitivně nepředloží Unii k financování projekt dálnice D8 v úseku Lovosice–Řehlovice, na který mělo přijít z Bruselu osm miliard korun. Důvodem není v tuto chvíli ani tak konec roku 2015 – termín, do kterého musejí být všechny stavby financované z Operačního programu Doprava dostavěny.
Spíše to vypadá, že si úředníci po několika návštěvách bruselských úředníků přiznali, že by tahle stavba stejně neprošla.
Materiál ministerstva dopravy, který v říjnu dostala na stůl vláda, praví: Vzhledem k tomu, že stavba bude pravděpodobně realizována na základě platných stavebních povolení, ale bez opory v platných územních rozhodnutích, jeví se tato stavba jako nefinancovatelná ze zdrojů Evropské unie. Po tomto konstatování si nelze nepoložit otázku, zda bude na dostavbu dálnice dost vlastních peněz.
Soudní tahanice „Dostavba dálnice D8 je jednoznačnou prioritou ministerstva. Není možné nechat rozestavěný a nefunkční úsek Bílinka–Řehlovice, když zbytek dálnice je hotov. Prostředky budou použity z národních zdrojů,“ tvrdí mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák.
Několik už hotových nebo dostavovaných fragmentů dálnice totiž nelze zprovoznit bez dokončení dalších částí. Zatím mohou řidiči používat necelé čtyři kilometry z 16,4kilometrového úseku. Národní zdroje ale mají být v příštích letech využity především k financování projektů, na které mají proudit dosud nevyčerpané dotace. Vlastní finance budou potřeba na kofinancování evropských projektů a na tzv.
náhradní projekty. Na ty mají být převedeny peníze z takzvané plošné korekce, kterou Evropská unie Česku naordinovala po letním auditu. Celkem jde o zhruba 9,5 miliardy korun, které Unie odmítla proplatit kvůli vysoké chybovosti při výstavbě dopravních tepen.
Tyto peníze nejsou definitivně ztraceny, pokud se pro ně podaří najít bezchybnou náhradu. Pokud bude platit premisa, že ona desetiprocentní plošná korekce očišťuje všechny jí postižené výdaje (dopravní stavby od roku 2007 do konce srpna 2012) od případných dalších postihů, neměli bychom o žádné další konkrétní evropské peníze přijít. Jinak by byla částka ještě vyšší. Zřejmě i z tohoto důvodu není šéf Státního fondu dopravní infrastruktury Tomáš Čoček ohledně financování D8 už tak sebejistý jako ministerstvo.
„Je nesporné, že v případě možnosti realizovat stavbu D8 v maximálním technicky možném rozsahu nebude v rozpočtu SFDI dostatek prostředků na úhradu prací. Práce by tak bylo nutno omezit po dohodě se zhotovitelem,“ říká.
Otázkou je, zda se stavba opět nezadrhne. Naposledy se práce zastavily na měsíc během prázdnin, když u ústeckého krajského soudu uspěl ekologický aktivista. Soudci totiž nemohli přezkoumat studie vlivu na životní prostředí EIA a SEA z let 1995 a 1996, protože ministerstvo životního prostředí už část dokumentů skartovalo. Úředníci nyní očekávají, jak dopadne jiná žaloba z konce srpna. Pokud soud zruší územní rozhodnutí u další části úseku, bude už celá trasa bez platného územního rozhodnutí. U ostatních úseků už byla územní rozhodnutí zrušena v předchozích dvou letech. Stavební povolení by nicméně měla zůstat v platnosti, takže by se stavělo dál, jenže tato anomálie by se zřejmě Bruselu jen těžko vysvětlovala.
To je ale skok Celkové náklady na výstavbu celého úseku mezi Lovosicemi a Řehlovicemi dosahují 14,7 miliardy korun. To ale nemusí být konečná částka. Stavební firmy už podle MF Dnes avizovaly, že budou po státu požadovat kompenzace za prodlužování stavby a její konzervace v řádu stamilionů. Podle materiálu pro vládu bude pro příští rok potřeba na výstavbu téměř pět miliard korun. Rozpočet SFDI se aktuálně přepracovává, varianta, kterou měla na stole v září vláda, nepočítala pro roky 2014 a 2015 se žádnými alokovanými prostředky pro D8, což SFDI označil za součást širšího problému financování dopravní infrastruktury, který bude muset být systémově řešen.
Dálnice, která se připravuje už 15 let, se v čase pěkně prodražila. Původním termínem zprovoznění byl rok 2002. V roce 1999 zněla cena 5,4 miliardy korun. Analýza Ekologického právního servisu ukázala, že ještě v roce 2006 se kalkulovalo s náklady 8,1 miliardy korun, v roce 2007 už ovšem poskočily na 14,2 miliardy. To je podle studie důkaz, že ŘSD podhodnocovalo předpokládanou výši investičních nákladů pravděpodobně s motivem snazší politické průchodnosti vedení dálnice, která protne České středohoří. Tato skutečnost znamenala takřka nepřetržitý boj stavitelů silnic s ochránci přírody a aktivisty.
Vlastní finance budou potřeba na kofinacování evropských projektů a na tzv. náhradní projekty
O autorovi| Hana Boříková, borikova@mf.cz
