Většina manažerů s Obamovým návrhem jaderného odzbrojení nesouhlasí
Myslíte si, že je reálný plán celosvětového jaderného odzbrojení navržený americkým prezidentem Barackem Obamou?
- Ano 36,8 %
- Ne 54 %
- Nevím 9,2 %
Americký prezident Barack Obama se v projevu 5. dubna v Praze věnoval i tématu nešíření jaderných zbraní: „Základní koncepce je správná: země s jadernými zbraněmi budou usilovat o odzbrojení, země bez jaderných zbraní si je nebudou opatřovat a všechny země budou mít přístup k mírovému využití jaderné energie.“ Tento Obamův návrh nepovažuje za reálný 54 procent manažerů.
Velké výhrady má respondent: „Obávám se, že je to stejně jako jiné Obamovy plány projev levicového idealismu. Některé režimy budou plán považovat za slabost. A postupně bude erodovat relativní stabilita, kterou svou politikou nastolil Ronald Reagan.“
Podobný názor má manažer: „Cíl je to sice ušlechtilý, ale bohužel stejně jako v případě některých dalších plánů Baracka Obamy nereálný.“
Analýza současného stavu jaderné energetiky se objevuje v kladné odpovědi: „Bude to sice obtížné, ale je to nutné. Pokud se plán celosvětového jaderného odzbrojení nepodaří, bude to bránit rozvoji atomové energetiky - zejména množivých reaktorů.
Hlavním současným bezpečnostním problémem v oblasti jaderné energie je zneužití palivového cyklu a klíčových technologií používaných pro její mírovou výrobu k vojenským účelům. Atomové zbraně urychlily nástup a rozvoj jaderné energetiky, ale zároveň ji i podstatně omezily. Bývalý americký prezident Jimmy Carter byl sice historickými okolnostmi donucen rozvíjet v zahraniční politice strategii ,odstrašení‘, ale vnitrostátně zakázal vývoj a provádění množivého cyklu jaderné energetiky. Bylo to důležité opatření, protože ztížilo šíření jaderných zbraní, a trvá dodnes. Protežovány byly lehkovodní reaktory, které z fyzikálních důvodů musejí pracovat s obohaceným uranem v kampaňovém režimu s hlubokým vyhořením. Generované plutonium je v nich izotopicky degradované, a proto se nehodí pro vojenské účely, a reaktory mohou být během provozu zaplombované pro inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Po rozpadu světové mocenské bipolarity se změnila i povaha hrozby vojenského použití jaderných zbraní. To přestalo hrozit pouze od obou jaderných supervelmocí USA a Ruska, udržujících se vzájemným souhlasem jadernou kázeň ve sféře svého mocenského vlivu. A začalo reálně hrozit i od ,darebáckých států‘ a sebevražedných teroristů. O jaderné zbraně usiluje nejen stále více států včetně několika ,darebáckých‘, ale i některé teroristické skupiny. Ty by neváhaly použít sebevrahy - nejprimitivnější kufříková atomová bomba váží 40 kilogramů. Nebezpečí šíření jaderných zbraní se zvýšilo. To je zatím hlavní brzdou rozvoje atomové energetiky - čím více jaderných energetických zařízení, tím větší pravděpodobnost, že se nebezpečné materiály dostanou do nepovolaných rukou. Strategie zničujícího jaderného protiúderu přestala být v nových historických podmínkách relevantní. Na první místo se dostala strategie nešíření jaderných zbraní a s ní spojený zákaz jakýchkoli jejich zkoušek. Protože zmizela mocenská bipolarita, zvýšil se počet členů a kandidátů na členství v jaderném klubu, mezi nimiž se objevily zcela nedůvěryhodné subjekty, a přestala také fungovat strategie ,odstrašení‘. Pravděpodobnost, že USA budou napadeny jednotlivými, byť méně dokonalými jadernými zbraněmi se podstatně zvýšila.“
Nesouhlasí respondent: „V dnešním světě jaderné zbraně chrání před světovými válkami. Není náhoda, že poslední světová válka skončila atomovou bombou a další se pak již nekonala. Obamovy návrhy na jaderné odzbrojení jsou nejen nereálné, ale - ve zmíněném smyslu - i škodlivé. Obama patří do dlouhé řady politických naivů, kteří svými návrhy spíše škodí, než slouží míru.“
Jednoznačně nedokáže odpovědět manažer: „Nenazýval bych to plánem, ale vizí. Od vize k plánu je však velký kus cesty. Vize je užitečná, abychom pochopili, ,kde je sever‘. Víme, že americký prezident Barack Obama směřuje k celosvětovému jadernému odzbrojení. Pokud se domnívá, že se možná jaderného odzbrojení nedožije, protože bude trvat desítky let, je to reálný pohled. Je to však natolik obecný cíl, že nedokážu posoudit, je-li reálný.“
Odpovídalo 163 manažerů
