Měli by být trestně stíháni manažeři kolínské Draslovky?
Měli by být manažeři kolínské Draslovky trestně stíháni za otrávení osmdesáti kilometrů Labe kyanidem?
- ano 48,0 %
- ne 16,7 %
- nevím, nemám názor 35,3 %
Kyanid z Draslovky Kolín odtekl kanalizací do řeky v pondělí 9. ledna. Nebyl dostatečně rozředěn a zamořil na 83,5 kilometrů Labe. Prozatím vyčíslená škoda je úhyn deseti tun ryb v hodnotě 414 tisíc korun. Jak však rybáři uvedli, skutečné ztráty odhalí až jarní tání, odhady hovoří o 39 tunách uhynulých ryb za dva miliony korun. Továrně hrozí ve správním řízení až desetimilionová pokuta. Chemička se proto minulý týden rozhodla nabídnout rybářskému svazu mimosoudní vyrovnání právě ve výši dvou milionů. Zajímali jsme se o to, zda by měli být trestně stíháni zástupci podniku, který způsobil ekologickou katastrofu značného rozsahu. Přesně 48 procent účastníků Manažerského barometru s trestním stíháním souhlasí, poměrně vysoký počet dotazovaných - více než 35 procent - na tuto kauzu nemá názor.
První reagující konstatuje, že vina by měla být určena konkrétně: „Nemám dost informací, abych se mohl rozhodnout, i když bych se pocitově klonil k názoru, že trestně odpovědný může být pouze konkrétní viník (například ten, kdo úmyslně či neúmyslně otevře příslušný ventil) nikoli obecně management.“
Autor následující reakce se domnívá, že česká legislativa na zvažovaný postup není připravena: „Domnívám se, že naše právní prostředí k tomu není dosud uzpůsobeno. Na druhé straně by měl být uplatněn tvrdý postih vůči firmě, což bude mít následně dostatečný dopad na její manažery, ale především na majitele, kteří v podobných případech bývají pravými původci problémů.“
Jiný respondent je zastáncem názoru, že se případ týká poškození životního prostředí, a to by mělo být příkladně potrestáno: „Měli by být potrestáni. Nesou za to odpovědnost, a když nebudou potrestáni, tak se ani jiné fabriky nebudou namáhat dodržovat ekologické limity. Když může jít do vězení člověk, který při automobilové havárii způsobil zranění někomu dalšímu, měli by být souzeni i lidé, kteří způsobili ekologickou havárii.“
Problém je podle tohoto dotazovaného v tom, jaké a proč vůbec jsou stanoveny a povoleny limity vypouštění nebezpečných látek do českých toků: „Je-li pravda, co se píše o 'zastaralém plováku, který zajišťuje, že nevyteče kyanidu víc, než má' a o schválených limitech pro vypouštění těchto jedů Draslovkou do řeky, pak je to o prošetření nejen managementu Draslovky, ale i odpovědných orgánů státní správy, které tento stav povolily a tolerovaly. Závada byla zřejmě jen otázkou času. Navíc se mi zdá (ale nejsem odborník ), že v dnešní době je neuvěřitelné, že někomu schválí takové limity ( a vůbec nějaké!) pro vypouštění smrtelných jedů do Labe.“
Je tolik neřešených kauz, že není třeba jejich počet rozmnožovat: „Nedrážděte. V tomto státě dosud policie nebyla schopna obvinit bývalého předsedu vlády, který nevysvětlil původ svých peněz. Současný předseda vlády se zastává muže, který chtěl evidentně v Ghaně prát špinavé peníze, a postihuje politicky jeho kritiky. Žijeme v zemi, kde vrahové, kteří plánovali loupežnou vraždu, dostávají sedm let, ale čestný a pracovitý řidič tramvaje, který nechtěně zabil, neb v zatáčce zapomněl, že má druhý vagon, dostal čtyři roky.“
Vypadá to, jako by v Česku lékem na vše bylo trestní stíhání: „Proč je módou řešit obdobné problémy tak nefunkčním nástrojem, jako je trestní stíhání. Považuji za korektní, aby společnost uhradila veškeré škody, které vznikly, a to přírodě i konkrétním fyzickým i právnickým osobám, protože jedině to pomůže napravit katastrofu, která vznikla. Trestní stíhání je v tomto ohledu bezcenné a jen vtahuje do hry policii, což sice může být populární/populistické, ale zničené přírodě to nikterak nepomůže.“
Tento manažer si myslí, že peněžní trest je pro tyto případy to nejsprávnější opatření: „Čemu trestní stíhání pomůže? Jak tresty mohou působit na to, aby se tyto havárie nestávaly? Myslím, že výrazná peněžní pokuta (odškodnění všech poškozených + 'finanční gesto') může vést k takovým nákladům, které firmu donutí maximalizovat opatření proti opakování takové události.
A poslední postřeh je spíše skeptický a upozorňuje na to, že škody na tuzemské politické scéně jsou daleko větší: „V devadesátých letech mnozí manažeři na dlouhá léta otrávili zdejší podnikatelské prostředí a také nebyli trestně stíháni. Fotbaloví funkcionáři a rozhodčí otrávili významné části národa náladu s kapříky, kteří čile pluli, a také se nic moc neděje. V případě Draslovky jde jen škodu ve formě desítek tun otrávených kaprů, což lze finančně nahradit.“
Odpovídalo 102 manažerů
