Dle většiny manažerů by výherní automaty měly být jen v kasinech a hernách
Myslíte si, že výherní automaty patří pouze do kasin a heren?
- Ano 87,3 %
- Ne 9,2 %
- Nevím 3,5 %
Na 128,5 miliardy korun se v roce 2008 vyšplhala částka, kterou Češi prosázeli v loteriích a sázkových hrách. Na výhrách bylo vyplaceno 98,5 miliardy korun. Rozdíl vkladů a výher tvoří hrubé tržby provozovatelů. Největší podíl mezi provozovanými sázkovými hrami a loteriemi zaujímají výherní automaty. Dostupnost sázení je v České republice dle mnoha odborníků vyšší než v ostatních členských zemích Evropské unie. Dle 87,3 procenta manažerů by výherní automaty měly být jen v kasinech a hernách.
Patří mezi ně i první dotázaný: „Výherní automaty by měly být jen v kasinech a hernách. Provozovat by se měly jen po omezenou dobu a být pouze ve vyhrazených částech obce. Je to kompromisní řešení.“
Opačný názor zaujímá další respondent: „K celospolečenským otázkám se musí přistupovat systémově. Prvky společenského života, které lze považovat za potenciálně škodlivé či z jakýchkoli jiných důvodů ,regulacehodné‘, musejí být regulované konzistentně. Kladně bych odpověděl, pokud by byl společně s návrhem na omezení her a loterií vykázán do licencovaných prodejen, barů a restaurací i alkohol, kouření bylo zakázáno prakticky všude na veřejnosti a prostituce povolena pouze v licencovaných nevěstincích a pornografie v licencovaných pornoshopech. V České republice neexistuje ani náznak potřebné konzistence. V Česku není ani politická, ani společenská vůle, rozhodně nikoli dostatečná, aby se něco zásadně změnilo. Proč by měla jedna z ,neřestí‘ – hazard – tvořit výjimku? Je to populistická předvolební karta. Nic víc.“
Jasné stanovisko se objevuje v kladné odpovědi: „Povolil bych pouze jedno místo v ČR, na němž by bylo možné zřizovat kasina a herny – nejlépe někde v oblasti s vysokou nezaměstnaností. Koncentrace kasin a heren do jednoho místa by usnadnila státní dohled a kontrolu a omezila kriminalitu spojenou s jejich provozem – například daňové úniky, praní ,špinavých‘ peněz či obecnou kriminalitu.“
Kladně ani záporně se nedokáže rozhodnout následující respondent: „Na to nemám vyhraněný názor. Pokud je předmětem otázky přístup k hazardu, pak výherní automaty patří pouze do kasin a heren. To však nestačí. Zkuste si jít v USA zahrát do kasina, nesplňujete-li předepsaný věkový limit. Každý provozovatel si na to dává pozor, protože při vyšším počtu prohřešků proti předpisům by přišel o licenci. Dokážete si v tomto zkorumpovaném státě představit, že by někdo byl sankcionován za to, že mu u hracího automatu kontrola nachytala nezletilého, jestliže nalévání alkoholu mladistvým se trestá pořádkovou pokutou? Už někomu zavřeli hospodu, bar nebo diskotéku, našla-li tam policie opilé třináctileté děti? Pokud budu trochu cynik, není lepší, přijde-li mládež o kapesné v hracích automatech, než když je utratí za drogy a alkohol?
Pokud by se chtěl někdo otázkou hracích automatů seriózně zabývat, pak nechť za prvé mohou být výhradně v kasinech. Za druhé kasina nesmějí být v centrech měst, ale pouze v lokalitách, kam se nelze dostat hromadnou dopravou. Za třetí je provozování kasin licencovanou a přísně kontrolovanou činností a provozovatelům hrozí, že za porušování předpisů přijdou o investici, kterou do jejich vybudování vložili. V takovém případě si dokážu představit reakci mravokárců z obecních úřadů na to, že přijdou o část příjmů, které jim z provozu hracích automatů na území jejich obce plynou. Pokud se bude diskutovat na téma vzdálenosti nejbližšího hracího automatu od základní školy, problém se nevyřeší.“
Kladně odpovídá další manažer: „Byl bych rád, kdyby se v České republice začaly konečně věci nazývat pravými jmény. Nejde přece o výherní, ale o hrací automaty. Pokud by šlo o výherní automaty, znamenalo by to, že po každém vhození mince musí přijít výhra. Tak tomu však ve skutečnosti není. Možnost výhry na automatu je daná počtem pravděpodobností, a proto je minimální. Jsou-li tyto automaty pro někoho výherní, tak jedině pro jejich vlastníky, kterým generují významné zisky. Z lidí, kteří na automatech pravidelně hrají, dělají tito ,jednorucí zloději‘, jak jim říkají v Německu, nejdříve ,závisláky‘, takzvané gamblery. Časem se z gamblerů většinou stanou lidské trosky. Jsem sice zastáncem neviditelné ruky trhu, ale v období dosud v ČR neskončené ekonomické krize jsem pro důslednou regulaci hazardu.“
Odpovídalo 142 manažerů