Japonská automobilka pustila k volantu francouzské manažery
Aliance druhé japonské automobilky Nissan s francouzským Renaultem dostává konkrétní obrysy, a to i přesto, že se nyní v bolestech restrukturalizuje. Nebývá to zvykem, ale Renault i Nissan uveřejnily na konci října některé detaily spojení. Z plánu vyplývá, že jednou drasticky oživená japonská firma časem získá podíl v Renaultu. Půjde tak o spojení rovného s rovným, a ne o fúzi, jak se zdálo původně, když letos v březnu Renault koupil 36,8 procen ta v Nissanu (EURO 12/1999).
Podle prezidenta francouzského koncernu Louise Schweitzera je cílem vznik smíšené společnosti. „Kořeny obou firem v automobilovém sektoru jsou tak hluboké a silné, že zbavit se jich by byla chyba, prohlásil Schweitzer pro tisk.
Aby byl Nissan s dluhem kolem třinácti miliard eur schopen si stoupnout vedle Renaultu bez vnitřních komplexů, musí postoupit oživovací kúru, zvanou Nissan Revival. Hlavním chirurgem je Francouz Carlos Ghosn, známý jako „costkiller (řezník nákladů ). Šíře jeho restrukturalizačního plánu pro Nissan - vypracoval ho jako první výkonný nejaponský manažer - překvapila všechny. Jde o zatím největší restrukturalizaci v dějinách automobilového průmyslu, spojenou s propuštěním 21 tisíc lidí (EURO 43/1999).
Představit plán a provést jej jsou však dvě různé věci. Proto se hodně spekuluje o tom, zda dvacítka cizáckých parašutistů, které Renault dosadil do japonského sídla Nissanu, má šanci uspět v zatuchle nehybném prostředí tradičních vazeb ko nglomerátu (keiretsu).
Na druhou stranu Nissan, který donedávna sloužil jako model japonského podnikového řízení a kultury, trpí stejně jako celý japonský podnikatelský svět třemi neduhy. Má nadbytečné kapacity, hodně zaměstnanců a vysoké dluhy. Proto se vstup Renaul tu považuje za jediný možný krok k záchraně. Proto mají francouzští manažeři při resuscitaci volné ruce a rovněž šanci na úspěch.
Z jedné kapsy.
Renault, respektive jeho finanční dcera Renault Crédit International, si už vzal pod patronát pět evropských finančních filiálek Nissanu (v Německu, Británii, Španělsku, Itálii a Nizozemsku) za 294 milionů eur. Výsledkem by mělo být do tří let sladění zákaznických finančních služeb. Ale právě toto slaďování, nazývané rovněž synergie, se může stát vět ší překážkou než drastický oživovací plán Nissanu. Z praxe vyplývá, že spojení dvou různě velkých firem vždy proběhne snáze než sloučení stejně velkých společností - jak je tomu v případě těchto dvou automobilek.
Přejděme však k detailům. Šéfové Nissanu a Renaultu se už dohodli na tom, že do roku 2003 spojí obchodní značky některých modelů. „Počítáme například s tím, že budeme prodávat modely pick-up a 4×4 vyráběné Nissanem pod značkou Renault , oznámil Schweitzer. Výběr probíhá v závislosti na šířce a doplňkových službách modelů.
V Evropě se do roku 2002 spojí koncesionáři, i když značky se budou stále odlišovat. Oběma firmám se tím podle odhadů zvýší obrat na distributora a sníží distribuční náklady (které tvoří asi třetinu ceny auta), jak dodal Schweitzer.
Návrat na jih.
Renault navíc oznámil, že se vrátí do Mexika, odkud se stáhl v roce 1987. Nissan má v Mexiku dva závody a ovládá tam pětinu trhu - odhadem se na něm prodá ročně kolem půl milionu aut. Auta Renaultu tak mohou být kompletována na místě. Japonská skupina vyřeší problém nadbytečných výrobních kapacit a Renault nebude chybět na trhu se slibným potenciálem. Navíc se prostřednictvím distribučních cest Nissanu dostane Renault do Japonska, kde dosud prodával jen tři tisíce aut ročně, dvakrát méně než jeho konkurent Peugeot.
K dalšímu praktickému spojení dvou gigantů dojde v produkci motorů a rychlostních skříněk. Renault a Nissan plánují společnou výrobu malého dieselového motoru. Nissan využije francouzský motor V6 a naopak Francouzi uplatní při produkc i svých aut japonskou technologii při náhonu na všechna čtyři kola. Oba partneři by touto strategií mohli ušetřit, jak sami uvádějí, až 1,6 miliardy eur.
Univerzální podvozek.
Viditelnější bude spolupráce Francouzů a Japonců na podvozcích. Už v roce 2002 by měly sjet z montážních hal modely Nissan Micra, March a Cube na stejných podvozcích jako Renault Clio a Twingo. Ročně by na s tejném podvozku mělo být vyrobeno oběma firmami celkem milion aut, což přinese značnou úsporu z rozsahu. Každý rok by mělo jít téměř o dvacet miliard dolarů, ovšem až za deset let dojde slaďování produkce do finále.
Nissan a Renault si vytkly cíl - zvýšit svůj podíl na světovém trhu z nynějších devíti procent (4,9 patří Nissanu, zbylých 4,1 procenta Renaultu) na deset procent. V době, kdy fúzují i jiní automobiloví mistři, je to docela ambiciózní úkol.
